Izraelský premiér se zbavil ministra obrany Jo'ava Galanta a nahradil ho svým věrným stoupencem. Vyvolal tak protesty po celé zemi, jejíž armáda stranou světové pozornosti přitvrzuje v Gaze a Libanonu.
„Je to zrádce!“ skandovali protestující s izraelskými vlajkami kolem ohně, který založili na hlavní třídě v Tel Avivu.
„Kolik krve ještě bude prolito, než obviněný odejde?“ znělo z davu, jehož hněv byl namířen proti izraelskému premiérovi.
Benjamin Netanjahu totiž ve stínu amerických prezidentských voleb odvolal ministra obrany Jo’ava Galanta. Premiér rozhodnutí odůvodnil „krizí důvěry“.
Video shared with me of protests happening now in Tel Aviv in response to Netanyahu firing Defense Minister Gallant pic.twitter.com/VyVRnNRp6n
— Bianna Golodryga (@biannagolodryga) November 5, 2024
Gallant premiérova slova rozporuje a tvrdí, že jedním z důvodů vyhazovu byla neshoda ohledně rukojmích unesených vloni 7. října Hamásem. Dnes již bývalý ministr obrany Izraele byl přesvědčen, že rukojmí lze dostat domů – Netanjahu ale vyjednávání dlouhodobě sabotoval.
„Neexistuje a nepřijde odpuštění za opuštění rukojmích,“ uvedl Galant v prohlášení. „Bude to Kainovo znamení, které ponese izraelská společnost, stejně jako ti, kteří ji touto špatnou cestou vedou,“ dodal.
Izraelský opoziční vůdce Ja’ir Lapid nazývá Galantovo odstranění „aktem šílenství“.
Především kvůli otázce rukojmí vyšli lidé do ulic a volali po premiérově rezignaci. Podle deníku The Jerusalem Post protestovaly desítky tisíc Izraelců.
Netanjahu se s Galantem neshodli ve více otázkách. Premiér se například ve vládě opírá o ultraortodoxní strany, které vyhrožují, že jeho koalici rozvrátí, pokud budou ultaortodoxní Izraelci nuceni narukovat. Galant je naopak otevřeně proti myšlence, že mají být vyňati z vojenské služby.
Bývalý ministr také opakovaně vyzval k prozkoumání 7. října, což by bylo druhé vyšetřování, které by Netanjahua ohrozilo. Izraelská média například nedávno odhalila, že policie zatkla vysoce postaveného premiérova poradce za údajný únik tajných a zfalšovaných informací zahraničním médiím.
Izraelská policie dále oznámila, že bylo zahájeno trestní vyšetřování „týkající se událostí na počátku války“. Tamní média doplnila souvislost s podezřením, že záznamy z citlivých schůzek kabinetu a bezpečnostních složek byly upraveny.
Kdo je Jisrael Kac?
Na Galantovo místo premiér jmenoval dosavadního šéfa diplomacie Jisraela Kace a novým ministrem zahraničí se stane současný ministr bez portfeje Gideon Saar, který je považován za vlivného partnera ultraortodoxních stran.
Nově jmenovaný Kac je věrným spojencem premiéra a je nepravděpodobné, že by kritizoval nebo se postavil proti Netanjahuově odmítavému přístupu k rozhovorům o příměří.
Minulý měsíc například země zapověděla vstup generálnímu tajemníkovi OSN António Guterresovi, který podle Izraele dostatečně důrazně neodsoudil íránský raketový útok. Kac na Guterresovo konto uvedl, že „si nezaslouží vkročit na izraelskou půdu“.
Kac už jako ministr zahraničí působil v letech 2019 až 2020 a znovu jmenován do funkce byl na začátku roku 2024. Zastával také post ministra financí, dopravy, energetiky a zemědělství. Nikdy ale neplnil nejvyšší vojenskou funkci – na rozdíl od zkušeného a oblíbeného generála Galanta.
Stějně jako Netanjahu je i Kac už po desetiletí členem strany Likud a podporovatelem kontroverzního osadnického hnutí, které dlouhodobě porušuje mezinárodní právo.
Čistka mimo světovou pozornost
Zatímco v Tel Avivu policie zatýkala demonstranty a k jejich rozehnání použila vodní děla, v Gaze i Libanonu izraelská armáda zabíjela.
Mluvčí izraelské armády Avišaj Adaee nařídil nucené vysídlení obyvatel v jiholibanonské oblasti Nabatieh. „Nacházíte se v blízkosti zařízení a zájmů Hizballáhu, proti kterým budeme v blízké budoucnosti zasahovat,” varoval. K takovému postupu přitom nemá IDF žádný mandát.
Pod masivním útokem je město Bajt Lahíja na severu Gazy a terčem byl podle palestinských zpravodajských kanálů od úsvitu také uprchlický tábor Nuseirat. V obnovené kampani v Bajt Lahíja zabili izraelští vojáci už stovky palestinských civilistů.
Čtěte také: Lidé upálení ve stanech, obklíčený sever. Izrael v Gaze navazuje na rok 1948
Zásah jedné obytné budovy 29. října si například vyžádal smrt 93 lidí. IDF k tomu uvedla, že se zaměřila na nepřátelské pozorovatele na střeše.
Ve městě podle agentury Reuters operují bojovníci Hamásu a evakuovány byly tisíce obyvatel. Pro ty, kteří v Bajt Lahíja zůstali, se tenčí zásoba potravin a pitné vody.
Vysocí představitelé a představitelky OSN popisují situaci v severní Gaze jako „apokalyptickou“ a celá populace je podle nich v bezprostředním ohrožení života.
IDF tvrdí, že během aktuální operace v severní Gaze zabila nebo zajala stovky bojovníků Hamásu a zabito bylo nejméně 17 izraelských vojáků. Agentura AP si zároveň všímá útoků na zdravotnická zařízení, pro které izraelská armáda nenabízí legitimní odůvodnění.
