Když na konci srpna začalo Japonsko vypouštět „toxickou“ vodu kontaminovanou při havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě, Čína zareagovala nejenom ostrou kritikou. Tamější státní média rozpoutala informační kampaň, která vyvolala paniku a protijaponské nálady.
Japonský postup vyvolal značný odpor nejen u Číny, ale i části japonské a korejské veřejnosti a některých ekologických organizací. Vypouštění kontaminované vody přitom od počátku schvalovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA). Ta proces označila za bezpečný a slibovala, že bude dohlížet na jeho průběh.
Čínské ministerstvo zahraničí oficiálně proti japonskému záměru protestovalo a čínské úřady zakázaly dovoz japonských mořských produktů. Státní čínská média zahájila systematickou kampaň kritizující Japonsko a cíleně vyvolávala obavy z možného nebezpečí souvisejícím s radioaktivitou. Sociální sítě zaplavily dezinformace, které vzbudily u části veřejnosti paniku a protijaponské nálady, které vygradovaly v některých případech i ve fyzické útoky.
Historie si to bude pamatovat
Japonská vláda přitom oznámila záměr vypustit upravenou radioaktivní vodu již na začátku roku 2021. Vypouštění začalo ve čtvrtek 24. srpna a má pokračovat přibližně 30 let. Celkově se má do oceánu dostat více než 1,3 milionu tun vody. S podporou japonské vlády provádí plán energetická firma TEPSO, provozovatel fukušimské jaderné elektrárny.
Čínské ministerstvo zahraničí oficiálně označilo japonský postup za „extrémně sobecký”.
Napětí eskalovalo s blížícím se datem vypouštění a čínská organizovaná kampaň je už pár měsíců mířená na domácí i zahraniční publikum – například na anglické verzi komunistického deníku Global Times byly během letoška publikovány desítky až stovky článků upozorňujících na údajné hrozby souvisejících s událostí.
Podle informací britské organizace Logically si čínská státní média zaplatila od počátku roku 2023 také několik reklamních kampaní kritizujících Japonsko na Facebooku a Instagramu v řadě jazyků včetně němčiny.
Na sociálních sítích v Číně je dnes protijaponský sentiment velmi rozšířený, část veřejnosti pak ovládá upřímná panika. Čínský státní deník China Daily spustil na sociální síti Weibo hashtag, který tvrdí, že kontaminovaná voda má dorazit k čínským břehům za 240 dní od zahájení vypouštění – tato informace vycházela z výpočtů simulace univerzity Tsinghua.
Někteří uživatelé pak začali odpočítávat údajnou blížící se katastrofu a sdíleli plán svých aktivit, které chtějí ještě stihnout učinit, jako je návštěva pláže nebo konzumace ryb. Na Weibo uživatelé sdíleli fotky různých roztomilých mořských živočichů, kteří mají být zasaženi znečištěním vody. Příspěvky jsou doprovázeny hashtagem „Historie si bude pamatovat tento čin japonské vlády.“
Roztomilí živočichové, kteří mají být údajně postiženi kontaminovanou vodou / Zdroj: čínská sociální síť Weibo
Sůl proti radioaktivitě
Na čínských sociálních sítích se také začalo šířit velké množství dezinformací. Mezi nimi byla doporučení, jak se údajně chránit proti radioaktivitě, jako je sprchování se po dešti nebo konzumace specifických potravin. Jedním z populárních doporučení bylo zásobení se solí, která by podle uživatelů kvůli obsahu jódu měla účinkovat proti radiaci. Zároveň se vyskytly obavy, že v budoucnu bude sůl také kontaminovaná.
Čtěte také: Kam pluje Čína? Příběh nové mocnosti ve světových oceánech
Lidé proto v některých regionech začali sůl hromadně vykupovat a došlo k problémům se zásobováním. Státní podnik vyrábějící sůl pak vydal oficiální prohlášení, že kvalita soli nebude vypouštěním nijak ovlivněna.
Čínské ministerstvo zahraničí oficiálně označilo dopředu ohlášený japonský postup za „extrémně sobecký“. Na konci srpna měl navštívit Čínu předseda menší vládní koaliční strany Komeito, ale kvůli vyostřeným vztahům byla návštěva zatím odložena na neurčito.
Velký dosah měla reakce čínského provládního komentátora Chu Si-ťina, který akt přirovnal k jedné z epizod seriálu Simpsonovi.
Čína pak také oficiálně zakázala dovoz mořských produktů z Japonska, jichž byla dosud největším odběratelem. Japonská vláda proto slíbila rybářům podporu ve formě dotací ve výši 100 miliard jenů (více než 15 miliard korun) a čínský zákaz kritizuje v rámci Světové obchodní organizace. Někteří japonští představitelé také zvažují podání oficiální stížnosti, kterou by podle amerického velvyslance podpořily také Spojené státy.
Hysterie v Číně pak došla tak daleko, že některé japonské restaurace v této zemi začaly rušit japonskou výzdobu a propagují údajný nejaponský původ svých produktů. Kvůli kampaním na sociálních sítích poklesl v červenci meziročně přibližně o třetinu i prodej japonské kosmetiky. Došlo také k několika fyzickým incidentům, kdy útočníci házeli kameny či vejce na japonské školy v provincii Šan‑tung, dlažební kostka měla také zasáhnout japonskou ambasádu v Pekingu. V reakci na protijaponské útoky vydala japonská ambasáda v Pekingu doporučení pro své občany, aby na veřejnosti nemluvili nahlas japonsky.
Mořské plody z Fukušimy
Kritika ale na Japonsko nemíří pouze ze strany Číny. Podle některých průzkumů má obavy související s vypouštěním fukušimské vody přibližně 80 % jihokorejské veřejnosti a s plánem údajně nesouhlasí ani více než 40 % japonské veřejnosti. Proti vypouštění kontaminované vody protestovali japonští rybáři, kteří se báli škody na reputaci. Protesty probíhaly i před ředitelstvím společnosti TEPCO. Vypouštění kontaminované vody odsoudili také někteří jihokorejští politici a demonstrovala také běžná veřejnost.
Japonsko v reakci přizvalo korejské úřady k návštěvě Fukušimy a ke kontrole procesu na místě, což korejská vláda přijala.
Současná korejská vláda projevuje vůči Japonsku na rozdíl od té čínské důvěru, její předseda dokonce nabídl, že veřejně vypije sklenici vody z Fukušimy. Podobně se zachoval i japonský premiér, který veřejně zkonzumoval velký talíř mořských plodů přímo z Fukušimy. Pro některé se tak stal terčem posměchu. Velký dosah pak měla reakce čínského provládního komentátora Chu Si-ťina, který akt přirovnal k jedné z epizod seriálu Simpsonovi. Japonskou vládu naopak podpořila australská ambasáda, která zveřejnila video, na kterém si zaměstnanci na plodech z Fukušimy také pochutnávají a chválí si jejich kvalitu.
Nedostatečné testy?
Generální ředitel IAEA Mariano Grossi navštívil Fukušimu také a slíbil, že proces vypouštění bude probíhat podle bezpečnostních standardů agentury. IAEA také spustila webovou stránku, kde zveřejňuje průběžná data. Spolu s japonskou vládou i společnost TEPCO tvrdí, že voda je před vypouštěním upravována tak, aby míra radioaktivity splňovala normy i pro pitnou vodu.
Čínská státní média naznačila, že japonská vláda zkorumpovala IAEA skrze finanční dary, aby agentura plán podporovala i navzdory údajně neúplným testům, a publikovala rozhovory s odborníky a zástupci neziskových organizací, kteří tvrdí, že kontaminovaná voda může zvýšit riziko rakoviny a způsobit mutace nebo smrt mořských živočichů.
Čtěte také: Zbraně, nebo mírová jednání? Nejasná pozice Číny vůči ruské válce na Ukrajině
Že rizika související s vypouštěním vody nebyla dostatečně vyhodnocena a že existují oprávněné obavy ohledně negativních dopadů na sousedící státy pak tvrdí také Greenpeace.
Někteří přitom upozorňují, že Čína, Jižní Korea i Tchaj‑wan dosud běžně vypouštěly do moře odpadní vodu z vlastních jaderných elektráren, která měla nezřídka dokonce vyšší hodnoty radioaktivity než ta současná fukušimská. Čínské úřady ale zastávají tezi, že je nutné rozlišovat vodu zpracovanou při standardním procesu v jaderné elektrárně a tu, která byla kontaminována důsledkem havárie.
Odvést pozornost od svých problémů
Protijaponský sentiment má v Číně silnou historii. Souvisí především s japonskou okupací, kterou doprovázela řada tragédií včetně drastického masakru v Nankingu, při kterém japonští vojáci zavraždili několik set tisíc obyvatel. Dosud jsou v Číně běžně ve filmech, literatuře nebo i školních učebnicích Japonci zobrazováni jako nepřátelé. Čínský stát opatrně protijaponské kampaně podporuje, ale snaží se je zároveň udržet na uzdě, aby nepřecházely v násilí.
Naposledy k větším protestům došlo v roce 2012 poté, co Japonsko obsadilo ostrovy Senkaku (v čínštině Tiao‑jü), na které si dělá nárok i Čína. Kritika v čínských médiích a na sociálních sítích se tehdy přenesla do násilí v ulicích a tamější úřady pak proti některým protestujícím zasahovaly a radikálnější nacionalistické projevy cenzurovaly.
Protesty v Číně proti japonskému obsazení ostrovů Senkaku / CC Flickr, Tiao jú
Také nyní se čínský stát snaží udržet protijaponské nálady v omezené míře a čínská média začala už narativ mírnit. Důvodem je nejen předcházení násilných konfliktů, ale také ochrana domácích podniků. Například čínští rybáři a producenti mořských produktů se začali obávat, že zákazníci přestanou konzumovat i jejich zboží.
Nelze ale očekávat, že by Čína od kritiky Japonska zcela ustoupila. Pro čínskou vládu je nacionalismus a hledání vnějších viníků jedním ze způsobů posilování vlastní legitimity. Ekonomice se nedaří po covidu obnovit dynamický růst a přilákat zahraniční investory, poklesl také vývoz, nezaměstnanost mladých dosáhla rekordní výše a trh s nemovitostmi je v hluboké strukturální krizi. Komunistická vláda se tedy bude snažit i nadále odvádět pozornost od vnitřních problémů – Japonsko je tedy samozřejmě pro tuto chvíli ideální terč.
