Ve Švédsku se od října stávkuje. Zaměstnanci Tesly požadují kolektivní smlouvu, jak je v zemi zvykem. Muskova společnost to ale kategoricky odmítá.
Když se Olof Sjöström stal zaměstnancem Tesly, byl hrdý na to, že pracuje pro společnost, která pro něj znamenala budoucnost. O elektroauta se navíc vždycky zajímal a věřil, že společnost jeho hluboké znalosti ocení.
Růžové brýle mu ale rychle spadly a nyní už skoro dva měsíce stávkuje. Důvodem je absence kolektivní smlouvy. „Vedoucí pracovníci nevědí, s jakými chemikáliemi pracujeme, a neprovádí se žádné hodnocení rizik. Co platilo včera, neplatí dnes,“ sdělil technik z Umeå v rozhovoru pro Dagens Nyheter.
„Pro společnost by mělo být samozřejmostí řídit se zvyklostmi zemí, ve kterých působí, ale Tesla se rozhodla ignorovat švédský model pracovního trhu. Na chování společnosti je samozřejmě třeba upozornit a zároveň se proti němu postavit,” napsal na Facebook bývalý sociálnědemokratický premiér Stefan Löfven. Sám v minulosti předsedal odborové společnosti IF Metall, teď patří k nejhlasitějším hlasům stávky.
Právo na stávku je tak silné, že se počítá jako vyšší moc. To znamená, že neporušujeme sociální poslání.
V sociálně citlivém Švédsku se silným welfare státem mají odbory větší tradici a silnější roli, než jsme tomu zvyklí ve střední Evropě. Podle tajemníka jedné ze švédských odborových organizací IF Metall by si odbory dokonce zasloužily Nobelovu cenu míru.
Všude je mají, jen v Tesle ne
Důvodem, proč o sobě odbory ve Švédsku, potažmo celé Skandinávii, dávají v posledních dnech nahlas vědět, je společnost Tesla, kterou vlastní nejbohatší muž světa – Elon Musk. Všechno začalo v říjnu, kdy mechanici Tesly, které zastupuje právě odborová společnost IF Metall, ve Švédsku zahájili stávku.
Stávkující v sedmi švédských městech a IF Metall požadovali, aby zaměstnanci obdrželi kolektivní smlouvu. „Jde o dobré mzdy, dobré důchody a dobré pojištění pro všechny naše členy pracující ve společnosti Tesla. Zaslouží si slušné a bezpečné pracovní podmínky, stejně jako všichni ostatní na švédském trhu práce,” uvedla IF Metall na svých stránkách s tím, že s Teslou vyjednávají již dlouhou dobu.
Odmítnutím kolektivní smlouvy podle nich americká elektromobilka porušuje základní principy švédského pracovního trhu, kde má kolektivní smlouvu uzavřenou přes 90 procent dělníků. Díky ní mají garantovaná základní zaměstnanecká práva, jako jsou platové tarify, nárok na dovolenou či jistota důstojné penze.
Žádná švédská výjimka
Tesla to ale odmítá. A to se zdůvodněním, že kolektivní smlouvu nevede žádná její pobočka na světě, tudíž by Švédsko nemělo být výjimkou. Jenže IF Metall nechtěla ze svého požadavku ustoupit, ke stávce se navíc přidaly i ostatní společnosti nejen ve Švédsku, ale i ve Finsku a Dánsku, což pro společnost znamená problémy nejen v jedné zemi, ale rovnou v celém regionu severní Evropy.
Mezi nimi je například i severská poštovní společnost PostNord. Její zaměstnanci v rámci solidarity odmítli doručovat poznávací značky pro nová vozidla Tesly, což společnosti komplikuje prodej a registraci nových vozů.
Čtěte také: „Blix not bombs.“ Dokumentaristka líčí příběh švédského diplomata, který překvapil svět
Podle Švédské dopravní agentury se totiž poznávací značky nesmí distribuovat jiným způsobem. „Zásilky určené pro Teslu nejsou distribuovány. Právo na stávku je tak silné, že se počítá jako vyšší moc. To znamená, že neporušujeme společenské poslání,“ říká tiskový mluvčí PostNord Anders Porelius. Zároveň dodává, že všechny zásilky skladují a starají se o ně, takže až stávka pomine, Tesle je v pořádku předají.
Mezi dalšími, kdo stávku podpořil, byli třeba i pracovníci v přístavech, kteří zablokovali příjezd vozů Tesla do čtyř největších švédských přístavů, a podobný krok slíbilo i Norsko. Stockholmská největší taxikářská společnost zase odmítla od Tesly dále nakupovat vozidla. K tomu je už na začátku stávky vyzval samotný Löfven.
„Skutečnost, že Švédská dopravní agentura, státní orgán odpovědný za dodávání všech registračních značek ve Švédsku, a Postnord, státní podnik, tímto způsobem přispívají k nepřiměřeným krokům odborů, je pozoruhodná. Je právem společnosti Tesla neuzavřít kolektivní smlouvu a Švédská dopravní agentura má zákonnou povinnost dodávat registrační značky,“ ohradila se společnost Tesla.
The first ever Tesla strike is sweeping Scandinavia, where people say Elon Musk is threatening their way of life.
In Sweden, where the strike began, 90% of workers have collective agreements.
Musk tried to sneak cars through Denmark + Norway, but now they're taking action too. pic.twitter.com/kS3gKZ6v0Q
— More Perfect Union (@MorePerfectUS) December 21, 2023
Sám Musk se prostřednictvím platformy X, kterou vlastní, vyjádřil, že situace je šílená. Společnost se sice brání tím, že již nyní nabízí rovnocenné nebo lepší dohody, než jsou ty, na které se vztahují podmínky protistrany. Nicméně její zaměstnanci tvrdí opak.
„Problémem je ale nedostatek jistoty a vlivu. Lidé nemají odvahu kritizovat,“ uvedl jeden z nich. Dodává, že zahraničním společnostem by nemělo být dovoleno, aby sem přicházely a dělaly si, co se jim zlíbí.
Situace vyeskalovala až tak, že se Tesla rozhodla podat žalobu na Švédsko prostřednictvím dopravní agentury, protože nedodání značek považuje za diskriminační útok. Nicméně, soud tento pohled s Teslou nesdílel a začátkem prosince rozhodl ve prospěch PostNord.
O silné tradici švédských odborů, která sahá až do 19. století, svědčí i to, že ve srovnání se zbytkem světa je členy odborů naprostá většina zaměstnanců.
„Okresní soud rozhodl, že společnost PostNord by neměla být nucena provádět dodávky pro společnost Tesla,“ uvedl okresní soud ve městě Solna ve svém prohlášení.
Vyjednávání na bodu mrazu
Stávka trvá už od konce října, obě strany se setkaly třikrát, nicméně ani jedna nebyla schopna ustoupit a jednání jsou tak stále v mrtvém bodě. Tesla odmítá kolektivní smlouvu, IF Metall zase nechce přistoupit na neakceptování švédského modelu. Podle tajemníka IF Metall Veli-Pekky Säikkäly jsou nicméně odbory schopny vyjednávat tak dlouho, dokud Tesla nepřistoupí na jejich podmínky.
Jak už bylo řečeno v úvodu, odbory hrají v zemi velkou roli a organizují se do třech uskupení – LO sdružující odbory dělníků včetně IF Metall, TCO zastupující odbory tzv. bílých límečků, a Saco, která se stará o práva akademických pracovníků.
Čtěte také: PULS | Švédsko v krizi identity. Krajní pravice převlékla islamofobii za liberální hodnoty
LO je dokonce silně napojená na největší švédskou politickou stranu – sociální demokracii, neboť má některé své zástupce ve výkonné radě strany. Řada straníků také z odborového prostředí vzešla. Příkladem je třeba již jmenovaný expremiér Löfven, který byl zároveň i prvním předsedou IF Metall.
O silné tradici švédských odborů, která sahá až do 19. století, svědčí i to, že ve srovnání se zbytkem světa je členy odborů naprostá většina zaměstnanců. Ve Švédsku jde o 65 procent, v Dánsku dokonce ještě o něco více – 67 procent zaměstnanců. To je ostatně i důvod, proč v zemi neexistuje státem daná minimální mzda, ale mzda stanovená v různých oborech jinak na základě kolektivní smlouvy.
Jeden ze členů švédských odborů, který v minulosti pracoval ve Velké Británii, zase mluví o tom, že ve Švédsku díky odborům přesně zná rozsah své pracovní doby, včetně platu a benefitů, což v Británii nezažil.
„Pracovala jsem jako osobní asistentka ve škole. Na dva týdny jsem onemocněla, a na základě toho jsem byla vyhozena. Obrátila jsem se na odbory s tím, že je to nelegální, a můj bývalý zaměstnavatel mi musel vyplatit odstupné,“ vylíčila na internetu jedna ze zaměstnankyň, proč je podle ní důležité být v odborech.
