Konspirace

13. 10. 2022, 13:59

Slovenský střelec nebyl osamělý vlk, jeho vidění světa v Evropě prosakuje skrze krajně pravicová hnutí do mainstreamu

Jolana Humpálová

„Rozhodl jsem se. Udělám to.“ Tato slova napsal ve středu večer na twitter uživatel s nickem NTMA0315. O pár hodin později Slovensko zaplavily zprávy o střelbě v Bratislavě – kousek od LGBTQ baru přišli o život dva muži. Nešlo o náhodný čin, útočník zároveň s ním zveřejnil svůj ideologický manifest.

Měl na sobě bundu, džíny, tmavou kšiltovku. A v ruce střelnou zbraň. Tak slovenská policie vykreslila útočníka, který se objevil u podniku Tepláreň v Zámocké ulici, kde zavraždil dva muže a postřelil jednu ženu.

Jednou z obětí je třicetiletý Matúš Horváth, student Filozofické fakulty na Univerzitě Komenského v Bratislavě, který v baru pracoval. „Smutnou zprávou je, že motivem vraždy byla podle dostupných informací nenávist. Je děsivé, kam až může dospět šíření nenávisti vůči lidem, kteří sa provinili pouze tím, že jsou jiní,“ vyjádřila se univerzita na facebooku.

Při útoku zemřel také Juraj Vankulič, taktéž třicátník a kamarád Matúše. Na instagramu se prezentoval zájmeny he/they, tedy jako nebinární osoba. „Odpočívej v pokoji, Jurko,“ píšou teď k příspěvkům jeho blízcí.

Bezprecedentní čin Slovenskem otřásl a odsoudila ho řada prominentních osobností.

Postoje od rodičů? Ne, z internetu

U LGBTQ baru útočil podle slovenského Denníku N devatenáctiletý Juraj K. Po střelbě se vrátil na twitter, kde zveřejnil pár příspěvků ke svému teroristickému činu. „Necítím žádné výčitky, není to vtipné?,“ napsal například – reagoval také na komentující a vysmíval se policii. Střelce po celonočním pátrání našly bezpečnostní složky nad ránem už mrtvého. Jeho účet je v tuto chvíli už zablokovaný.

Pokud politické postoje jeho rodičů mohly mít na jeho radikalizaci nějaký vliv, pak jen v normalizaci rasismu a ochotě přijímat konspirační teorie.

Při hledání motivu k vraždám z nenávisti lze rychle sklouznout k závěru, že za mladíkovu radikalizaci může prostředí, v němž vyrůstal. Nabízí se to, jeho otec, kterému mimochodem vražedná zbraň patřila, kandidoval v roce 2020 za slovenskou krajně pravicovou stranu Vlast, matka se zase na jedné z rodinných fotografií nechala zvěčnit se svatojiřskou stuhou, symbolem ruské vojenské cti, v posledních letech poznávacím znamením kruhů podporujících ruský imperialismus.

Čtěte také: Na jejich mítincích už nacistické uniformy nepotkáte, i tak se Švédští demokraté vrací k extremismu

K politickým postojům svých rodičů se ale ve svém manifestu a na internetových fórech nehlásil. Vůči klasickému národovectví  i proruským tendencím se v manifestu dokonce negativně vymezil. Pokud politické postoje jeho rodičů mohly mít na jeho radikalizaci nějaký vliv, pak jen v normalizaci rasismu a ochotě přijímat konspirační teorie.

Původ Slovákových radikálních postojů bychom měli hledat jinde, stručně řečeno: na internetu. Sám uvedl, že na síti strávil spoustu času, radikální názory si postupně skrze různé platformy tříbil a vybrušoval. Informace čerpal třeba z imageboardových platforem 4chan a 8chan, kde se sdružují (v případě 8chanu sdružovali) příznivci krajní pravice z celého světa.

Příznivce QAnonu a jiných konspiračních teorií

V souvislosti s útokem publikoval Juraj K. manifest o více než šedesáti stránkách, který má redakce Voxpotu k dispozici. V angličtině v něm popisuje svůj světonázor konspiračními teoriemi – jedná se o rasistický, terorismus obhajující text, který ze současných problémů světa viní především židovskou i LGBTQ komunitu.

V manifestu opakovaně promlouvá přímo k členům židovské komunity a vyhrožuje jim smrtí, třeba za „rozvracení národů a dosazování zrádců, nad nimiž mají kontrolu, do vládních funkcí”. „Za to musíte zemřít,“ napsal. Svůj čin zjevně plánoval, nejde o o náhlý čin vyšinuté mysli. Svědčí o tom jak jeho text, ve kterém čin komplikovaně zdůvodňuje, ale i fakt, že se před gay klubem, na který později útočil, vyfotografoval už dva týdny před vraždou a fotky zveřejnil na sociálních sítích.

Postoje, které skrze manifest střelec ventiloval, zapadají do diskurzu bělošského supremacismu. V textu často používá označení „ZOG“, tedy „Zionist Occupied Government“ – zkratka má kořeny v amerických neonacistických hnutích z druhé poloviny minulého století. Například v teroristické skupině The Order, která byla aktivní v letech 1983-84 a do povědomí se dostala vraždou Alana Berga, amerického moderátora židovského původu.

Čtěte také: „Fašismus? To už je dávno.“ Reportáž z bašty italské krajní pravice

Jeho myšlení formovala ideologie nadřazenosti bílé rasy i současné rasistické narativy. V manifestu na několika místech operuje například i teorii Velké výměny, která tvrdí, že dochází k „výměně“ bílých Američanů a Evropanů za osoby jiného etnika.

Na základě této teorie útočil i osmnáctiletý muž v květnu v Buffalu ve státě New York, kde v místním obchodě s potravinami postřílel deset Afroameričanů. Jeho čin ostatně Juraj K. uvedl jako jeden ze svých inspiračních zdrojů.

Slováka zjevně inspiroval i QAnon, celý komplex spikleneckých teorií, které se točí okolo kultu satanistických, kanibalistických pedofilů, politiků a příznivců americké Demokratické strany. Zároveň je plný antisemitismu a anti-LGBTQ prvků. Stojí za to poznamenat, že prvky QAnonu slouží jako častá argumentační opora některých republikánských politiků včetně exprezidenta Donalda Trumpa. Na druhou stranu ale ve svém manifestu jeho autor varuje právě před důvěrou některých lidí v Trumpa nebo dokonce v předpovědi QAnon o dnech, kdy povstanou dosud “ukryté armády vlastenců”, aby nastolily nový řád. Jedinou cestou k nápravě světa je podle něj totiž vlastní ozbrojená akce. A nevylučuje, že QAnon je naopak práce tajných služeb, která má vést potenciální opozici k pasivitě a víře, že lze jen sedět a čekat.

Inspirace z druhého konce světa

Přestože jde v regionu střední Evropy o první případ seberadikalizace a útoku tohoto typu, v celosvětovém kontextu je střelec jen dalším z těch, kteří se svou nenávist vůči světu rozhodli dovést do konce.

Slovák se nakonec netajil svým obdivem ke střelci z novozélandského Christchurch – Brentonovi Tarrantovi, který v roce 2019 útočil ve dvou mešitách a zavraždil 51 osob. Své řádění streamoval živě na Facebooku a před útokem taktéž zveřejnil rozsáhlý manifest.

Jako svou další inspiraci uvedl i Johna Earnesta. Američana, který v synagoze v kalifornském San Diegu zastřelil jednu ženu a zranil další tři osoby včetně místního rabína. Tito dva muži prý slovenskému střelci „otevřeli oči“.

V manifestu vyzývá Juraj K. lidi, kteří sdílí jeho pohled na svět, k akci. Ozbrojenému boji proti liberálnímu světu, s jehož hodnotami se neztotožňují a v němž se cítí ztracení. Nelze ale jednoduše tvrdit, že šlo o osamělého vlka – vlákna na imageboardových platformách dokládají, že takových, jako byl Juraj K., je rozhodně víc a ve svých názorech se navzájem podporují, utvrzují a ve výsledku se radikalizují.

Kromě razantního odmítnutí a odsouzení se tak odporný čin devatenáctiletého Slováka dočkal ještě jednoho typu reakce, kterým je zájem. „Čau na druhé straně,“ napsal útočník ve svém posledním tweetu – v komentářích najdete kromě nadávek vrahovi i odpovědi, ze kterých jde mráz po zádech. „Dávej livestream“, „měl jsi to streamovat :((“ nebo „natoč to :*“.

Neznamená to sice, že se teď podobné chladnokrevné vraždy stanou běžnou součástí života ve střední Evropě, zároveň ale podobným komentářům nelze nevěnovat pozornost. O to víc nyní, v momentě, kdy po celém kontinentu sílí krajně pravicová hnutí, která útočí na demokratické hodnoty i menšiny včetně LGBTQ lidí. Právě skrze takové politiky a ideology prosakují tyto dříve okrajové ideologie do mainstreamu a stávají se skutečně nebezpečnými – nehrozí totiž nic menšího, než že se stanou novým normálem.

Sledujte naši reportáž se slovenskými antifašisty:

Jolana Humpálová

Více článků od autora

Témata: Konspirace, Slovensko, Zbraně