V Gruzii protestují desítky tisíc lidí proti návrhu „ruského zákona“. Pokud by legislativa prošla, různá média a organizace by musely nést označení „zahraniční agenti“. Země by se tak přiblížila Moskvě. Místní jsou ale opět v ulicích a střetávají se s policií – i za cenu vážných zranění.
„Berou nám naši budoucnost. Tohle nás posílá úplně do prdele,“ řekl Voxpotu před rokem v Tbilisi student Beka. Před budovu parlamentu tehdy přišel se svými přáteli a dalšími desítkami tisíc lidí protestovat proti „ruskému zákonu“.
O rok a pár dnů později jsou tisíce Gruzínců snících o budoucnosti v EU opět na stejném místě. A znovu ze stejného důvodu. Ve středu 3. dubna totiž poslanec za vládnoucí stranu Gruzínský sen Mamuka Mdinaradze oznámil, že „ruský zákon“ je zpátky ve hře.
Létaly Molotovovy koktejly, policie tvrdě zasahovala, používala slzný plyn a demonstranty zatýkala.
Návrh legislativy míří na organizace financované z více než 20 procent ze zahraničí a pokud by jej parlament schválil, ukládal by jim povinnost registrovat se jako „zahraniční agenti“. Podléhaly by pak kontrole ministerstva spravedlnosti.
They are trying to get on GD’s stage. pic.twitter.com/81YQYcAyDp
— Mariam Nikuradze (@mari_nikuradze) April 28, 2024
Minulý rok na parlament létaly Molotovovy koktejly, policie tvrdě zasahovala, používala slzný plyn a demonstranty zatýkala. Nakonec vládnoucí strana kontroverzní návrh zákona stáhla, což bylo považováno za vítězství občanské společnosti. Gruzínský sen navíc slíbil, že se zákon znovu prosadit nepokusí.
Rok nato ovšem slib porušil. To zmátlo domácí i zahraniční pozorovatele, protože v říjnu Gruzii čekají parlamentní volby – tento krok by vládnoucí straně mohl ublížit. Předložení návrhu zákona nicméně opět aktivovalo proevropsky smýšlející občany.
Obrana demokracie v přímém přenosu
Druhé čtení návrhu se v gruzínském parlamentu koná tento týden v úterý. V pondělí večer se proto očekávají velké demonstrace – už v neděli podle některých odhadů zaplnilo ulice Tbilisi více než sto tisíc lidí. V rukou protestující drželi vlajky Gruzie i EU – modrá vlajka se sedmadvaceti hvězdami je v této kavkazské zemi symbolem svobody a vyhlídek lepších zítřků.
Čtěte také: Černý den pro gruzínskou demokracii. Zákon o zahraničních agentech vyhnal lidi do ulic
K udržení pořádku a zabránění vstupu do budovy parlamentu byly povolány pořádkové jednotky, které stejně jako minulý rok použily proti protestujícím slzný plyn a několik jich zadržely. Gruzínská televize TV Pirveli uvedla, že policie pepřovým sprejem zranila jednoho z jejích kameramanů.
Na pracovníky redakcí, které nejsou provládní, přitom pořádkové jednotky cílí běžně. Stejně tak se na ně zaměřuje i navrhovaný zákon. Mnoho z médií je totiž financováno ze zahraničí a pokud by zákon prošel, musely by se nejen označit jako zahraniční agenti, ale také se zodpovídat vládě.
#Tbilisi witnessed one of its biggest pro-EU rallies in protest of Russian law today. Government fails to uphold its constitutional obligation to bring the country closer to Euro-Atlantic integration, as official Brussels says this law puts EU bid at risk.
Footage @RTavisupleba pic.twitter.com/s9JW3KCIGW
— Katie Shoshiashvili (@KShoshiashvili) April 29, 2024
Velvyslanec EU v Gruzii Pawel Herczynski řekl, že představený zákon je „neslučitelný“ s hodnotami Unie, na které kavkazská země aspiruje. Dodal také, že jeho schválení by mohlo pozastavit žádost Gruzie o členství v EU.
EU udělila Gruzii status kandidátské země v prosinci. Unie ale už tehdy uvedla, že zahájení přístupových rozhovorů je podmíněno tím, že Tbilisi pokročí v reformách požadovaných Bruselem.
Pokud předloha projde všemi čteními, gruzínská prezidentka Salome Zurabišvili jej nejspíš vetuje. Jenže Gruzínský sen má v zákonodárném sboru drtivou většinu a její veto lehce přehlasuje i bez podpory opozičních poslanců.
V Tbilisi se chystají další protesty a místní jsou připraveni se za svou demokracii znovu bít.
Snaha Gruzie o členství v EU a NATO je přitom zakotvena v ústavě země a podle průzkumů veřejného mínění ji podporuje více než 80 procent obyvatelstva. I z toho důvodu vládní politici tvrdí, že zákon má pouze „zvýšit transparentnost“ a že jsou neochvějně proevropští.
Kritici ale jasně tvrdí, že vládnoucí strana vede Gruzii blíže k Rusku. „Tento zákon, stejně jako tato vláda, jsou neslučitelné s historickou volbou Gruzie stát se členem EU,“ řekla agentuře AFP vůdkyně opoziční strany Akhali Nika Gvaramia.
Zákulisní vůdce je zpátky
Na konci minulého roku pak oznámil formální návrat do politiky Bidzina Ivanišvili. Tedy zakladatel Gruzínského snu, miliardář a přítel ruského prezidenta Vladimira Putina. Muž, který byl za „neformálního vládce“ země považován celou dobu.
Když v roce 2012 poprvé vstoupil do politiky, uklidnil ruské lídry. Podle slov zesnulého oligarchy Borise Berezovského, který jej dobře znal, je to „muž, který hraje podle pravidel stanovených ruskou vládou“.
Čtěte také: Proruská vláda Gruzie se snaží zvrátit dvě dekády pochodu země na Západ. A daří se jí to
Ivanišviliho zákulisní hry a oteplující se vztahy mezi Tbilisi a Moskvou jsou ale v jasném rozporu s upřímnou touhou společnosti po demokracii a integraci se Západem.
Podle bývalého spojence Ivanišviliho z gruzínské Republikánské strany Davita Berdzenišviliho může za překvapivým návratem návrhu zákona být to, že si vůdce Gruzínského snu myslí, že Putin na Ukrajině vyhrává. S takovým čtením Ivanišviliho záměru se v minulosti shodovala také prezidentka země.
Dalším důvodem mohou být i přímé instrukce z Moskvy nebo snaha o rozptýlení. Podle poslance opoziční strany Girči Hermana Saboa se vládě nepodařilo rozdělit kritiky Gruzínského snu anti-LGBTQ propagandou a zkouší to nyní takto.
Zakladatelka a ředitelka OC Media Mariam Nikuradze pak naznačila ještě další možný důvod, který může být za návratem kontroverzní legislativy. Vláda podle ní může věřit tomu, že se jí skutečně podařilo změnit veřejné mínění ve prospěch zákona.
Nicméně v Tbilisi se chystají další protesty a místní jsou připraveni se za svou demokracii znovu bít. Už minulý rok Voxpotu mnoho z nich říkalo, že vláda to nějakým způsobem zkusí znovu. Nikdo ale nečekal, že takto brzy a okatě.
