V Moskevské oblasti explodovalo v noci na dnešek auto, ve kterém seděla Darja Dugina, dcera předního ideologa nového ruského imperialismu Alexandra Dugina. Co představuje její smrt pro zemi v době záplavy špatných zpráv z fronty?
„To, co mě nezabije, zabíjí někoho dalšího,“ napsal Alexandr Dugin 20. srpna 2021 na ruské sociální síti VKontaktě. Významu této záhadné věty se jeho sledující nedopátrali. Symbolický obsah nicméně získala přesně rok poté. V sobotu v devět hodin večer explodovala v Moskevské oblasti Toyota Land Cruiser, ve které měl Dugin cestovat z literárně-muzikálního festivalu Tradice. Na poslední chvíli se však rozhodl nasednout do jiného auta a do Toyoty nasedla jeho 29letá dcera Darja. Ta po výbuchu na místě zemřela. Ruská policie explozi vyšetřuje jako vraždu.
„Vždy se usmívala, milovala Rusko, svého otce a francouzštinu, ve které dokázala mluvit, zpívat i ovlivňovat francouzskou politiku. Málokoho se atlantičtí Francouzi báli tolik, jako Alexandra Dugina a jeho překrásné Dáši,“ píše o zesnulé na svém kanálu v Telegramu přední propagandistka Kremlu Margarita Simonjan, která následně dodává, že se Darja mohla stát jedním z těch lidí, kteří zformulují novou národní ideologii pro Rusko, založenou na národním uvědomění a síle vůle.
Darja a její otec Alexandr tvořili výraznou dvojici v rámci eurasijského hnutí představujícího Rusko jako mocnou a svébytnou civilizaci odlišnou od „dekadentního Západu“ i ostatních světových civilizací. Alexandr Dugin je ve svých požadavcích na ruské ovládnutí Evropy „od Dublinu po Vladivostok“ a sesazení Spojených států z pozice jediné globální supervelmoci často příliš radikální na to, aby jej představitelé Putinova režimu veřejně byť jen zmiňovali. Jeho dcera oproti tomu představovala naději na jemnější tvář s umírněnější rétorikou, ale prosazující prakticky stejné myšlenky ruské dominance světu.
Kdo je Alexandr Dugin
Alexandr Dugin, syn generála KGB, je v rámci postsovětského Ruska kvůli svým provokativním myšlenkám i lidem, kterými se obklopuje, prakticky nepřehlédnutelná postava. Zatímco dříve mohl na západní čtenáře působit především jako myšlenkový a politický provokatér a exhibicionista, minimálně od anexe Krymu je na místě nad jeho myšlenkami zpozornět. Přes oblíbené tvrzení, že Dugin představuje „mozek Vladimira Putina“ ve skutečnosti nemáme žádné důkazy, že by jej Putin opravdu sledoval a už vůbec ne, že by se stýkali. Dugin je nicméně v živém kontaktu s Putinovými blízkými spolupracovníky. Zatímco se dříve říkalo, že to, co si Putin myslí tajně, to Dugin říká otevřeně, dnes by se dalo bez velké nadsázky říct, že co Dugin říkal před dvaceti lety, to Putin dělá dnes.
Ještě v době před rozpadem Sovětského svazu začínal Dugin jako disident v rámci moskevské avantgardy, kde v odporu proti dobovému komunismu koketoval s nacismem i satanismem. Teprve když se Svaz rozpadl, našel Dugin částečné smíření s komunismem a se svými přáteli spoluzaložil Národně-bolševickou stranu Ruska. Dalšími zakladateli byl kontroverzní spisovatel, politik a také syn důstojníka KGB, Eduard Limonov, a populární rockový hudebník Jegor Letov. Nacbolové, jak se straně říkalo, představovali radikální politickou sílu, která kombinovala nacistickou a komunistickou symboliku i myšlenky v boji za obnovu území Sovětského svazu pod ruskou nadvládou. Hlavním ideovým nepřítelem národních bolševiků byl liberalismus a atlantismus, proti kterým se měly spojit všechny ostatní síly napříč politickým spektrem a sesadit jej. Tato myšlenka bude nadále důležitá nejen pro samotného Dugina, ale se sponzorováním krajně pravicových i krajně levicových sil v Evropě i Americe i pro samotný Putinův režim.
Čtěte také: Margarita Simonjan: Od dětství mezi krysami až na vrchol kremelské propagandy
Dugin dodnes hájí národní bolševiky jako tu nejlepší ze všech špatných politických sil, které se v Rusku nabízí. Postupně se však od jejich antisystémových postojů vzdaloval a pro naplnění svých myšlenek vsadil naopak na sbližování se s Putinovým režimem. Dugin v roce 1997 vydal svou zřejmě nejdůležitější knihu Základy geopolitiky, ve které vyhlašuje za cíl svět dominovaný Ruskem. Jeho země by toho měla dosáhnout za pomoci nástrojů jako jsou zabírání nových území, anexe a spojenectví podobně naladěných sil napříč euro-asijským prostorem. Kniha, která odhaluje Duginovy ultranacionalistické a tradicionalistické vize, si získala poměrně širokou přízeň a spolu s jeho následujícími texty autora přiblížila k politické elitě země na přelomu epochy Jelcina a Putina. Dugin se tak stal poradcem předsedy ruské Dumy Gennadije Selezňjova nebo Putinovy dlouholeté pravé ruky, dnes šéfa ropného gigantu Rosněfť, Igora Sečina.
Alexandr Dugin na místě výbuchu auta s jeho dcerou Zdroj: Screenshot z videa
Vliv nejen na elity Putinova režimu, ale i na armádu a tajné služby, si Dugin získal, když se Základy geopolitiky staly povinnou četbou na vojenských učilištích, univerzitách i Akademii Generálního štábu. Jeho druhým významným dílem se v roce 2009 stala kniha Čtvrtá cesta, ve které volá po stvoření nové ideologie, která překoná tři dosavadní velké ideologie: liberalismus, komunismus a fašismus. Čtvrtá cesta má za cíl vzít to nejfunkčnější z předchozích ideologií a na tradicionalistických základech stvořit novou dominantní myšlenkovou sílu, která nahradí vládnoucí, v jeho vidění nihilistický a dekadentní liberalismus. Ve stejném roce Dugin založil také časopis Geopolitika.ru a stal se profesorem filosofie a politologie a vedoucím Centra konzervativních studií na Moskevské státní univerzitě.
Obrázek významného a vlivného zákulisního hráče nicméně dostal trhliny v roce 2014, kdy byl Dugin po svých agresivních komentářích na stranu Ukrajiny ze svého působiště na Moskevské státní univerzitě vyloučen.
„Podle mě je tato situace bezprecedentní a představuje útok přímo na Putina, na Novorusko a já se budu bít za to, aby o této situaci vědělo vedení Ruska,“ vyjádřil se Dugin po zjištění, že mu nebyla prodloužena smlouva. Ničeho však nedosáhl. I když se jeho myšlenky začaly ukazovat v ruské politice jako stále častěji, on sám vliv spíš ztrácel.
Kdo byla Darja Dugina
Pokračování v díle otce na sebe brzy vzala Duginova dcera Darja. Kromě ní má Dugin ještě syna Artura Dugina (1985), rockového hudebníka a zakladatele Eurasianského mládežnického hnutí. Darja Dugina se vydala studovat historii filosofie na Moskevské státní univerzitě, kde s tématem platónské filosofie následně pokračovala na doktorátu.
„Skutečnost, že nás Spojené státy, Kanada, Austrálie a Británie zařadili na sankční seznam, je znamením, že my Duginovi jsme na cestě pravdy v boji proti globalismu. Proto můžu říct, že je pro mě ctí, že jsem se narodila do takové rodiny,“ vyjádřila se Dugina v rozhovoru pro francouzský ultranacionalistický web Breizh-info svůj vztah k otci a jeho dílu. Sama Dugina byla zařazena na sankční list s odůvodněním, že je šéfredaktorkou webu United World International, na kterém napsala text o tom, že Ukrajina zmizí z povrchu země, když se rozhodne přidat k NATO.
Ve stejném rozhovoru se Dugina označila za politickou pozorovatelku Eurasijského hnutí, kde se věnuje analýze evropské politiky a geopolitiky. Mezi své oblasti zájmu zařadila také dění na Blízkém východě, kde dnes „dochází ke konzervativní revoluci – od neustálé konfrontace Íránu s americkou hegemonií, syrského boje proti západnímu imperialismu až po Turecko, které dnes ukazuje zajímavé tendence v pohybu od NATO a anglosaského geopolitického bloku ve snaze přebudovat svou zahraniční politiku na multipolárním základě v dialogu s eurasijskou civilizací,“ vysvětluje v rozhovoru. Své myšlenky čas od času sdílela také s diváky ruských státních a státem ovládaných televizních stanic.
Čtěte také: Zničené domy a lidé na útěku. Válka pustoší i ruské pohraničí
Na otázku, zda je Putin ovlivněn Duginem, nebo u nich vznikají podobné myšlenky souběžně jako reakce ultra-tradicionalistické mysli na vývoj postsovětského Ruska, dnes nemáme odpověď. Stejně tak nemáme odpověď na otázku, jestli Darja Dugina odpovídala svým výzkumem na poptávku ruského státu, nebo zda byla díky vedení svého otce naopak ona o krok napřed a představovala tak myšlenkovou avantgardu nového Ruska.
„Zvláště důležitou otázkou je pro mě vývoj teorie multipolárního světa. Je jasné, že vrchol globalismu je za námi. Konec liberalismu se blíží a s ním konec liberálních dějin. Zároveň je extrémně důležité chápat, že nová fáze plná výzev, provokací a komplexního dění právě začala,“ popisuje Dugina své vidění světa slovy, které působí o něco uhlazeněji, než Putinova vyjádření posledních let, nicméně jejich obsah je prakticky stejný.
Kontext vraždy Duginy
Podrobnosti o výbuchu auta s Darjou Duginou zatím nejsou známy. Výbuch nicméně proběhl v kontextu téměř plného zastavení ruského postupu na Ukrajině a přebírání iniciativy ze strany ukrajinské armády. V posledních dnech se objevily informace o demoralizaci ruské veřejnosti v důsledku ukrajinských útoků na Ruskem okupovaný poloostrov Krym. Útoky poblíž letních rezortů na poloostrově během turistické sezóny představovaly výrazný symbolický zásah do komfortu a pocitu bezpečí ruské střední třídy, která Krym využívá od jeho anexe v roce 2014 jako oblíbenou odpočinkovou destinaci. Přímý útok na prominentního ideologa a jeho rodinu v Moskevské oblasti může znamenat další nepříjemný dotek války v místě, které bylo ještě nedávno považováno za bezpečné.
Zatímco z Ukrajiny i z řad ruské opozice se ozývají pozitivní až nadšená slova komentující smrt přední postavy nové generace ruských imperiálních ideologů, pro Rusko samotné její vražda představuje další špatnou zprávu v jejich stále stoupající záplavě.
„Všichni, kdo ukazují radost nad smrtí Dáši a cvičí se tím v sarkasmu a trollingu, všichni tihle místní zastupitelé, bloggerky a aktivisté by měli jít hned za mříže. Je čas vynést odpad,“ napsala v záplavě emotivních výstupů na svůj telegram později Simonjan. Přesto, že Kyjev svou účast na atentátu odmítl, v ruském provládním informačním prostoru se okamžitě objevilo množství komentářů volajících po pomstě vůči Ukrajině. První spekulace ukazují, že by smrt Duginy mohla být využita režimem pro obhajobu většího nasazení v sousední zemi.
„Jednohlasná západní podpora Ukrajiny v roce 2022 a její zásobování zbraněmi v dříve nemyslitelném rozsahu, to všechno na mě působí jako agónie,“ řekla Dugina v nedávném rozhovoru. Alexandr Dugin zároveň často psal o nutnosti zabíjet nepřátelé, stejně jako o tom, že znakem dekadence liberalismu je jeho neschopnost vyrovnat se se smrtí a její popírání. Jestli něco opravdu vypadalo jako agónie, byl to výraz v Duginově tváři zachycený na fotografii, kde stojí u hořícího auta své dcery. Duginovo myšlení, stejně jako myšlení jeho dcery Darji Duginy, bylo hluboce ovlivněno existencialismem. Jaký bude další vývoj předního ruského imperialistického ideologa v návaznosti na existenciální zážitek z dnešní noci, nám ukážou další měsíce.
Sledujte naši reportáž o ruských dezinformacích:
