Onemocnění srdce patří mezi nejčastější příčiny smrti v zemích globálního Severu. Vyšší úmrtností i horšími následky ale trpí jedna polovina populace – ženy. Stojí za tím genderové předsudky lékařů, nebo nerovnosti v jádru samotné medicíny? Tento text vyšel v prvním čísle letošního Voxpot Magu a my ho nyní publikujeme i na webu.
Sandra věděla, že něco není v pořádku. Když vyrazila na svoji každodenní procházku, nemohla popadnout dech. Šedesátnice z australského městečka Launceston byla zvyklá chodit klidně i hodinu, toho dne ale neušla ani pár set metrů.
Po probuzení ji trápila bolest na hrudi, tak raději zašla na vyšetření do nemocnice. Ale poslali ji domů. O dalších pár dní později už ležela na pohotovosti, připojená na EKG. „Modrý kód, hlásím infarkt,“ ozvalo se.
„Bože, nějaký chudák tu dostal infarkt,“ řekla Sandra svému partnerovi a začali se spolu rozhlížet po místnosti.
„Najednou okolo nás stálo pět kardiologů. Ten hlavní mi povídá: ‚Máte infarkt, ale budete v pořádku‘. Až tehdy mi došlo, že ho mám já,“ vypráví rozesmátá Sandra s odstupem svůj příběh v rozhovoru pro rozhlasovou stanici ABC.
U 30 procent žen ve středním věku lékaři jejich problémy se srdcem vysvětlili „duševním zdravím“.
Po včasném zákroku sice cítila úlevu, ale do smíchu jí ještě nebylo. Zjistila totiž, že se jí v srdci zúžily ty nejrizikovější tepny a typu infarktu, který právě prodělala, se říká „výrobce vdov“.
Onemocnění srdce představují v bohatých státech – včetně Sandřiny domovské Austrálie – tu nejčastější příčinu smrti. V Česku jim každoročně podlehne okolo 40 tisíc lidí, tedy 30 procent všech zemřelých.
Infarkty se tradičně považují za „pánskou záležitost“. Kus pravdy na tom představuje fakt, že třeba v Česku jím opravdu častěji trpí muži. Ženy na srdeční problémy ale častěji umírají. A nejedná se o náhodu.
Z výzkumu Edinburské univerzity vyšlo najevo, že mezi lety 2009 a 2019 podlehlo v Británii infarktu osm tisíc žen, které ale mohly přežít.
Čtěte také: Svoje neřesti tajím kvůli ženám, za které bojuju, říká libyjská aktivistka
Nejde přitom jen o Spojené království. V roce 2021 vyšla v časopise Lancet velká studie, která zkoumala data z celého světa o onemocnění cév a srdcí. „Infarkty u žen přináší horší následky a vyšší úmrtnost než u mužů,“ shrnuje její výsledky Evropská kardiologická společnost.
Pohled do českých statistik nabízí podobný obrázek. Tato onemocnění mají na svědomí úmrtí 40 procent mužů, ale 46 procent žen. Zmíněná studie v Lancetu nenabízí srovnání přímo podle zemí, ale podle regionů.
„Výskyt kardiovaskulárních nemocí a úmrtnost na ně je u žen ze střední a východní Evropy mezi nejvyššími na světě,“ píše se ve výzkumné zprávě. „To je v ostrém kontrastu s daty ze severní, jižní a západní Evropy.“ 
Kdo je tady hypochondr?
Do nemocnice Sandra poprvé vyrazila až dva dny po oné předčasně ukončené procházce. Právě pozdní rozpoznání symptomů se často zmiňuje jako příčina nerovnosti. Bylo by fér z toho vinit Sandru – nebo jakoukoliv jinou ženu jako individuum? Ne tak docela.
Výzkumníci v roce 2014 zjišťovali, proč ženy při podezření na infarkt váhají s vyhledáním lékařské péče. Jednu z nejčastějších odpovědí pak představovala obava, že pokud se zmýlí, budou vnímány jako hypochondričky.
Další vědecké poznatky pak ukazují, že je tento strach opodstatněný. Studie z roku 2009 zkoumala, jakými diagnózami praktičtí lékaři v USA vysvětlovali stav žen, které přišly do ordinace se srdečními problémy – včetně těch případů, kdy se lékaři „netrefili“. U 30 procent žen ve středním věku pak jejich problémy vysvětlili „duševním zdravím“ – většinou depresí nebo úzkostmi. U mužů bylo toto číslo dvakrát nižší.
Ještě doslovněji se to ukázalo v experimentu provedeném na více než 200 členech lékařského personálu a praktikujícího studentstva jedné fakultní nemocnice v New Yorku.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
