Polsko se chystá na vládu doposud opozičních stran. Mezi nimi ale začínají probublávat spory, které můžou vést k návratu Jaroszlawa Kaczyńského. Ten musí ale nejdřív udržet pohromadě vlastní stranu. Jaké frakce bojují o jeho nástupnictví? A co se od doposud vládnoucího PiS naučila nejmladší generace?
Kolektivní úleva, velké oddechnutí a začátek naděje. Když komentátoři popisovali povolební náladu v polské společnosti, často zaznívala slova v tomto duchu. A pokud se na něčem shodli voliči dosavadní vlády i opozice, byl to právě nastávající pocit uklidnění po vyhrocené předvolební kampani.
Kromě voličstva si dost možná oddechli i sociologové, na rozdíl od sousedního Slovenska totiž daly výsledky za pravdu jak předvolebním průzkumům, tak exit pollům. Osm let vládnoucí blok okolo strany Právo a Spravedlnost (PiS) sice dostal nejvíce hlasů, ale většinu v parlamentu získaly strany demokratické opozice.
Jejich lídři v úterý ráno na tiskové konferenci oznámili, že začínají vyjednávat o koalici a mají společného kandidáta na premiéra – Donalda Tuska. Jejich prohlášení je důležité načasováním, právě v úterý totiž začaly plánované rozhovory s prezidentem Andrzejem Dudou. Ten podle Tuska přislíbil, že pověří sestavením vlády to uskupení stran, které má většinu.
The share of seats in Poland's new parliament calculated on the basis of official results pic.twitter.com/ditDtjGS3J
— Notes from Poland 🇵🇱 (@notesfrompoland) October 17, 2023
Nejprve totiž panovaly obavy, že by PiS nemusel pustit vládu zadarmo. Zatím to vypadá, že praktikuje metodu oddalování. Prezident Duda svolal první zasedání nového Sejmu až na 14. listopadu a oznámil, že sestavením kabinetu pověří jednoho z lídrů až poté. První pokus může navíc svěřit někomu z politiků PiS, což by nástup současné opozice na ministerstva o další týdny oddálilo.
Kromě toho ale zaznívala také verze, že PiS vyvíjí reálnou snahu složit většinu. Ta se opírala především o hlasy, které tlačily na ideologicky nejbližšího člena opozice, Polskou lidovou stranu (PSL), aby vstoupil do vlády s PiS.
Navzdory zvýšeným sociálním výdajům PiS systematicky neřeší problémy jako příjmové nerovnosti nebo krize bydlení.
Například dosavadní ministr školství Przemysław Czarnek se nechal slyšet, že pokud by nebyl členem PiS, rád by se přidal k PSL. V této linii potom pokračoval, když ve středečním rozhlasovém rozhovoru vyzdvihoval společnou účast na „vlasteneckých událostech“ či spolupráci na radnicích. V neposlední řadě se pak chlubil, že jeho strýc je členem PSL a že „svého strýce má moc rád“.
„Straně PiS nakloněná média volala po koalici pod jejím vedením. Ale ani v případě, že by se Právo a Spravedlnost vnutilo lidovcům, neměli by většinu. Na to by potřebovali ještě krajně pravicovou Konfederaci,“ upozorňuje pro Voxpot Jan Škvrňák, publicista zaměřující se na Polsko.
Vydá se Polsko českou cestou?
Druhý a pádnější důvod k pochybnostem vyvolává složení nové vládní koalice. Tu totiž složí široké spektrum stran od Nové levice přes Tuskovu liberální Občanskou koalici (KO) po již zmíněné konzervativní lidovce. Nedá se přitom říct, že by se neshodli na maličkostech – spory mezi nimi panují na dvou tématech, jež byly podle exit pollů pro polské voličstvo nejdůležitější, na ekonomice a právech žen, zejména ve spojitosti s interrupcemi.
🔈W badaniu Exit Poll OGB zapytaliśmy również o to, który temat miał największe znaczenie przy podejmowaniu decyzji w sprawie głosowania📷. Były to sytuacja gospodarcza oraz aborcja. Najmniej istotne za to były rola kościoła w państwie oraz afery związane z władzą… pic.twitter.com/xUqswQxsGl
— OGB Pro (@OGB_Pro) October 16, 2023
Není divu, že Poláky zajímaly – vedle bezpečnostních rizik vyvolaných válkou za jejich hranicemi – především tyto oblasti. Právě v nich totiž PiS prosadil svoje nejvýraznější zákony. Tím prvním je program 500+, který dává domácnostem měsíční příspěvek ve výši 500 zlotých (zhruba 2750 korun) za každé dítě do osmnácti let. Od příštího roku se má ještě zvednout na 800 zlotých.
Částka představuje pro spoustu rodin nezanedbatelný příspěvek do jejich rozpočtu. Jeho kritici ale často zdůrazňují, že jde o selektivní podporu, protože pomáhá pouze rodinám s dětmi, nikoliv všem nízkopříjmovým obyvatelům. Proto není ani příliš efektivní v boji s chudobou.
PiS navzdory těmto transferům systematicky neřeší problémy jako příjmové nerovnosti nebo krize bydlení – například příspěvky na nájem či koupi bytu, ale i nízkoúročné půjčky končí v kapsách bank a developerů.
Čtěte také: „Rozhodovaly kulturní vlivy i ekonomická témata.“ Jak se v Polsku volilo poblíž hranice s Běloruskem?
Tuto pozici ve vládě zastává především Nová Levice. Ta ale od minulých voleb oslabila – přišla o půl milionu voličů a voliček, 20 křesel v Sejmu. O poznání lépe je na tom uskupení Třetí cesta, složené z lidovců a strany Polsko 2050. Získalo přes 14 % hlasů a podle analytiků sehrálo klíčovou roli v přetažení části umírněných voličů, kteří doposud volili PiS.
Právě předseda Polska 2050 Szymon Hołownia patří mezi kritiky 500+ z druhé, tedy pravicové strany. Hned v povolebním týdnu začal upozorňovat na to, že přichází „konec života nad poměry“. Přestože polský stát pod vedením PiS opravdu bezprecedentně navýšil sociální výdaje – kromě 500+ dával některým penzistům třeba 13. důchody – v celkovém poměru této rozpočtové složky vůči HDP je Polsko stále mírně pod průměrem EU.
Donald Tusk dokonce loni v září slíbil, že návrh na legalizaci interrupcí přinese ,první den po případném vítězství‘.
Nejsilnější strana, Tuskova KO, zatím v oblasti sociální politiky pokračuje v mlžení z kampaně.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
