Nejvyšší soud v Alabamě se v přelomovém rozhodnutí o embryích ohání biblí. Spíš než z ní ale vychází z konzervativního uvažování federálních soudců.
Nejvyšší soud v Alabamě rozhodl v případě se závažnými dopady. Řešil incident, kdy v roce 2020 zmatený pacient v klinice ve městě Mobile nedopatřením způsobil zánik zmražených embryí vzniklých takzvanou in vitro fertilizací, tedy mimotělním oplodněním (IVF).
Alabamští soudci se ve svém rozhodnutí odkazují k biblické pasáži, která je často citována odpůrci interrupcí. Konkrétně k první kapitole Jeremiáše.
Pacienti, kterým embrya náležela, následně zažalovali kliniku na základě alabamského zákona o neúmyslném usmrcení nezletilého. Tamní soud jim teď dal za pravdu. Nejpodstatnějším aspektem kauzy je, že tak soud uznal nenarozená embrya za plnohodnotného člověka v očích zákona.
Konec umělého oplodnění?
Kromě samotného posuzovaného případu má aktuální alabamské rozhodnutí zásadní implikace pro budoucnost umělého oplodnění ve státě. Je totiž naprosto běžné, že pacienti si nechávají embrya zmrazit, ale především jsou po úspěšném narození ta zbytková často zničena.
Dosud zdejší soudy na tato embrya nahlížely jako na majetek, a nebyl to tudíž problém. Nový precedent to mění a dřívější zničení je tak nyní považováno za zabití. Zdejší kliniky sice nebudou muset s praxí nutně přestat, ale rozhodně budou muset zásadním způsobem změnit své postupy.
Čtěte také: Těhotných po znásilnění je víc, než si myslíte. Ukazuje to nová americká studie
Alabamští soudci se ve svém rozhodnutí odkazují k biblické pasáži, která je často citována odpůrci interrupcí. Konkrétně k první kapitole Jeremiáše, pátému verši: „Než jsem tě zformoval v matčině lůně, znal jsem tě. Ještě než jsi přišel na svět, posvětil jsem tě; národům učinil jsem tě prorokem.“ Fundamentalističtí křesťané tento verš mnohdy interpretují jako argument, že i embrya mají být považována za plnohodnotného člověka.
Mnozí odborníci s nimi ale nesouhlasí. „V celé Bibli je pouze jedna pasáž, která se touto otázkou skutečně přímo zabývá, a není to Jeremiáš 1,5, není to Žalm 139 ani Lukáš 1,“ uvádí profesor Dan McClellan z Univerzity v Exeteru.
Podle McClellana je jedinou relevantní pasáží Exodus 21, verše 22–25. „Je tu právní předpis, který ukládá tresty v případě, že dva muži, kteří se perou, náhodou zraní těhotnou ženu,“ vysvětluje McClellan.
Uvádí, že ublížení na zdraví či zabití těhotné ženy je dle této pasáže hodnoceno jako závažnější prohřešek než případný zaviněný potrat. Ten je tu vnímán de facto jako majetková škoda. V případě újmy na zdraví a životě ženy je trest řešen formou „oko za oko, zub za zub“. V případě potratu je uložena hmotná pokuta. Alabamští soudci se sice zaštiťují textem Bible, ale v tomto se s jejím textem neshodují.
Odkaz Nejvyššího soudu
Spíše než do biblického kontextu zapadá alabamské rozhodnutí do proudu amerického konzervativního myšlení, které před necelými dvěma lety vyústilo v rozhodnutí federálního Nejvyššího soudu. Ten zvrátil předchozí precedent z případu Roe vs. Wade, který po dobu předcházejícího půlstoletí de facto garantoval minimální právo na interrupci přibližně do 24. týdne těhotenství.
Dva roky starý precedent v případě Dobbs vs. Jackson Women’s Health Organization nechává vše v gesci jednotlivých států – mnohé z nich následně razantním způsobem interrupční legislativu zpřísnily, často dokonce bez výjimek v případech incestu, znásilnění či ohrožení života matky.
Jakkoliv představitelé americké proti-interrupční lobby do tohoto rozhodnutí z roku 2022 tvrdili, že jejich cílem je jen umožnit jednotlivým státům, aby o interrupcích rozhodovaly samy, od té doby mezi americkými konzervativci nabírá na síle tažení i za případný celofederální zákaz umělých potratů.
Několik měsíců po rozhodnutí Nejvyššího soudu navrhl jihokarolínský republikánský senátor Lindsey Graham federální zákaz interrupcí po 15. týdnu těhotenství. Jeho návrh ale na Kapitolu ztroskotal kvůli nedostatečné podpoře.
Čtěte také: Nedožité padesátiny Roe vs. Wade: Boj o reprodukční svobodu dál hýbe americkými městy
Kromě toho liberální kritici rozhodnutí Nejvyššího soudu v případě Dobbs vs. Jackson varovali přesně před tím, že právě boje o klasifikaci nenarozených plodů a embryí jako plnohodnotných lidí v očích zákona budou další frontou konzervativního boje proti interrupcím.
Jako nakročení k takovéto právní klasifikaci plodu bylo v přelomovém rozhodnutí z roku 2022 interpretováno především stanovisko soudce Nejvyššího soudu Samuela Alita.
Otázka interrupcí zasahuje i do probíhající prezidentské kampaně. V republikánských primárkách sice zůstávají dva z kandidátů, kteří z republikánského pole byli ve věci zpřísňování interrupční legislativy komparativně opatrnější. Avšak i bývalá jihokarolínská guvernérka Nikki Haley, která v televizních debatách kritizovala příliš radikální přístup některých svých spolustraníků, komentovala alabamské rozhodnutí pozitivně.
„Embrya jsou pro mě děti,“ řekla Haley v rozhovoru pro NBC a dodala, že její syn se narodil díky umělému oplodnění.
Donald Trump se ve věci interrupcí také snaží balancovat na hraně. Na začátku letošního roku se v amerických médiích objevily zvěsti, že by Trump byl ochotný podpořit celofederální zákaz po 16. týdnu těhotenství. Takovýto „kompromis“ by ale dost možná reálně neuspokojil ani jednu ze stran vyhrocené interrupční debaty.
Úřadující prezident Joe Biden i jeho viceprezidentka Kamala Harris navíc v uplynulých týdnech ukazují ochotu útočit na Trumpa právě skrze jeho roli ve zpřísňování interrupčních zákonů. Je totiž dost možné, že bez Trumpem dosazených tři nejvyšších soudců by k přelomovému rozhodnutí z roku 2022 vůbec nedošlo. Sám Trump se totiž chvílemi interrupčním rozhodnutím chlubí, což mu může mimo konzervativní voličskou základnu uškodit.
