Ve východním Německu vznikne největší evropská továrna na polovodičové čipy, kterou vybuduje tchajwanský gigant TSMC. Německo k tomu musí balancovat mezi Pekingem a Tchaj-pejí, v soutěži o přilákání čipových firem přitom soutěží s několika dalšími státy.
Německý premiér, předsedkyně Evropské komise a ředitel TMSC, nejhodnotnější asijské firmy. Toto trio se ve středu sešlo v Drážďanech, aby stvrdilo projekt, který všechny tři strany označily jako svůj úspěch.
Pár desítek kilometrů od hranic s Českem totiž slavnostně začala výstavba továrny na polovodičové čipy. „Budeme blíž našim zákazníkům v Evropě,“ pochvaloval si C.C. Wei, CEO tchajwanské firmy TMSC. Ta je v jejich výrobě světovým lídrem.
Čipy jsou nezbytné pro jakoukoliv elektroniku. Neobejde se bez nich prakticky žádný výrobek – od telefonů přes automobily až po stroje v továrnách.
Sledujte také: Explained | Zastaví Čínu křemíkový štít?
Experti tak jejich strategický význam připodobňují k roli, jakou hrála ve 20. století ropa a další fosilní paliva. Bílý dům třeba označuje čipy za klíčové v „závodu o 21. století“.
Poté, co trojice v sakách a kostýmku zapózovala s lopatami na znamení začátku výstavby, přišla na řadu vyjádření.
„Jestli chceme mít tuto výrobu v Evropě – kde nebude nutně nejlevnější – musíme to umožnit finančně. Pokud to neuděláme my, udělají to jiní. A naše závislost se bude jen zvyšovat,“ prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
Jeho poměrně pragmatický slovník – na poměry slavnostního ceremoniálu – měl několik důvodů. Tím prvním byla potřeba obhájit obrovskou investici. Výstavba továrního komplexu bude stát 10 miliard eur. Polovinu z částky pokryje Berlín ze státního rozpočtu.
Poslouchejte také: Násilí v Německu roste. Země žila z výhod globalizace, teď se její model hroutí
Pro srovnání – až do letoška největší přímá zahraniční investice v Česku, výstavba automobilky Hyundai v moravských Nošovicích, vyšla na miliardu eur, přičemž český stát k tomu poskytl pobídky ve výši necelých 200 milionů eur.
Po pandemii se v podstatě všechny bohaté státy či bloky snaží přesunout výrobu čipů na svoje území.
Zadruhé Scholz potřeboval kvůli Číně celý projekt rámovat co nejméně jako (geo)politickou, ale naopak „čistě ekonomickou“ záležitost. Peking má s Tchaj-wanem, který považuje za svojí separatistickou provincii, dlouhodobě napjaté vztahy.
Přímo na ostrově má své sídlo nejen firma TSMC, ale také se na něm vyrobí 90 procent všech nejpokročilejších čipů na světě.
Pro německý ekonomický model naopak čínské trhy představují dlouhodobě klíčové místo, kam vyvážet.
Když loni v březnu německá ministryně školství Bettina Stark-Watzinger navštívila Tchaj-wan, šlo o první takovou návštěvu za čtvrt století. Ještě intenzivněji pak vztahy začala navazovat spolková země Sasko, kde továrna TMSC vyroste. V Tchaj-peji dokonce otevřela speciální kancelář a spustila vzdělávací program pro „talenty v oblasti polovodičů“.
Evropská čipová suverenita
Svůj vztah k výrobě čipů nepřehodnocuje pouze Německo. Poté, co pandemie covidu ochromila dodavatelské řetězce a zastavila výrobu právě kvůli nedostatku čipů, se v podstatě všechny bohaté státy či bloky snaží přesunout výrobu na svoje území.
Do výroby čipů ve velkém investuje i Čína. Analytici přitom hovoří o „čipové válce“ mezi ní a Západem. Štědrými státními investicemi se jednotlivé korporace na svoje území zase snaží přilákat Japonsko, USA i Evropská unie.
Čtěte také: Spravedlivá transformace? Peníze na zasypání děr po uhlí nestačí
Ta v roce 2023 schválila Akt o čipech, jenž má pomoct splnit jasný cíl – do roku 2030 se má výroba pětiny světových čipů přesunout právě na evropský kontinent. V roce 2020 to přitom byla pouze desetina.
Továrna u Drážďan představuje doposud nejdelší krok tímto směrem. Výroba se tu má rozjet v roce 2027.
„Největší výrobce mikročipů přichází na náš kontinent a spojuje síly se třemi evropskými šampiony v této oblasti,“ prohlásila v o dost slavnostnějším tónu než Scholz předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyen.
Ono spojování sil má však jasně danou hierarchii. Továrnu sice bude provozovat nově založený společný podnik TSMC, holandské NXP a německých firem Bosh a Infineon. Ty už polovodiče u Drážďan vyrábí, proto se také oblasti někdy přezdívá silikonové Sasko po vzoru kalifornského Sillicon Valley, kde čipy v minulém století vznikly.
Evropské firmy pak pokryjí část nákladů na výstavbu, ale každá dostane jen 10procentní podíl v nově vzniknuvší firmě. 70 procent bude vlastnit tchajwanská TSMC.
Pětimiliardovou dotaci na vznik továrny neposkytne Brusel, nýbrž samotný německý stát. Von der Leyen a její komise pouze dávají souhlas těmto „nezvykle velkým zásahům do trhu“.
Na podobné schválení momentálně čeká také Praha, která chce zaplatit rozšíření výroby americké firmy na polovodiče Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm.
Von der Leyen tedy zatím pouze schvaluje, i přesto nešetřila optimismem. „Tohle je jen začátek. Nová [Evropská] komise musí a také bude komisí investic,“ nechala se slyšet šéfka stávajících i budoucích eurokomisařů.
Špičkové technologie s otazníkem
V drážďanské továrně se nebudou vyrábět ty nejpokročilejší čipy, které se využívají ve smartphonech či AI. Postačí ovšem na využití v různých typech průmyslu, především toho automobilového – místní produkty by měly pohánět senzory, brzdy či stahovací okna.
Fabrika na špičkové čipy má vyrůst o pár set kilometrů dál, rovněž ve východoněmeckém Magdeburgu. Má jít ještě o třikrát větší investici, přičemž německý stát je připraven dát americké korporaci Intel 10 miliard eur.
Nad ní se však vznáší otazníky především kvůli finančním potížím, v nichž se firma potácí. Tisková kancelář Intelu ujistila německé novináře, že „růstové investice“ se škrtat nebudou.
Kritici přitom už dlouhodobě upozorňují na to, že Intel ve velkém propouští, ale jeho akcionářům vyplácí štědré dividendy.
Budoucnost evropského průmyslu a míry jeho nezávislosti, o které mluvil kancléř Scholz, tak dál zůstává nejistá.
