Ve čtvrtek kvůli ukrajinským sankcím přestala proudit ropa ruského ropného giganta Lukoil do Maďarska a na Slovensko. Jestli se situaci nepodaří rychle vyřešit, mohou stát obě země před energetickou krizí.
„Čekali jsme dva roky, než EU a G7 přijdou s reálnými sankcemi na ropu proudící ruskými ropovody,“ řekla ukrajinská poslankyně a členka parlamentní energetické komise Inna Sovsun serveru Politico. Reagovala tak na oznámení, které přišlo minulý čtvrtek z Bratislavy a Budapešti. Jižní větví ropovodu Družba přestala proudit ropa jedné z největších ruských ropných společností Lukoil.
Ropovod Družba začíná v ruském městě Samara a vede do běloruského Mazyru. Tam se větví na severní část putující přes Polsko do Německa a na aktuálně zasaženou jižní část, která dodává ropu přes Ukrajinu na Slovensko a do Maďarska.
Čtěte také: Táhněte si za Orbánem! Zakarpatští Maďaři doplácejí na politiku Budapešti
Jak Maďarsko, tak Slovensko jsou země, které zůstaly i po začátku ruské invaze na Ukrajinu do velké míry závislé na ruské ropě. U Maďarska podle serveru Politico představuje podíl ruské ropy zhruba 70 procent. Polovinu z toho pak dodává právě Lukoil.
Podle Sovsun je absurdní nechat Rusko vydělávat miliardy dolarů na ropě převážené přes ukrajinské území, zatímco jsou tyto peníze využívány na nákup zbraní a platy vojáků zabíjejících Ukrajince.
Maďarsko dlouhodobě odmítá unijní dodávky zbraní a munice na Ukrajinu a vyjadřuje se i proti budoucímu členství země v EU.
Podle závěrů Kyjevské ekonomické školy vydělalo Rusko na exportu ropy za rok 2023 přes 180 miliard dolarů. Samotné Maďarsko mu pak zaplatilo za ropu a plyn téměř 250 milionů eur jen za letošní za duben.
Zbraně za ropu
Maďarsko dlouhodobě odmítá unijní dodávky zbraní a munice na Ukrajinu a vyjadřuje se i proti budoucímu členství země v EU.
„Zkoušeli jsme opravdu všechny diplomatické nástroje, jak se s nimi dohodnout, ale nikdy nefungovaly,“ vysvětluje Sovsun s tím, že bylo třeba najít jiný způsob, jak donutit Budapešť k opravdovému dialogu. Jedním z nich by mohla být právě ropná karta.
Podle vyjádření maďarských představitelů se nicméně jedná o příliš velkou eskalaci v už tak napjatých vztazích. „Naznačili jsme svým ukrajinským protějškům, že jde o nesrozumitelné, nepřijatelné a nepřátelské rozhodnutí. Dali nám najevo, že jsou ochotni situaci napravit, nicméně někde cestou tato ochota vyprchala,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Dále dodal, že je zvláštní vidět zemi usilující o členství v EU, jak nebezpečně ohrožuje energetické dodávky do dalších dvou členských zemí.
Szijjártó následně jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, kterého požádal, zda by mohlo Maďarsko vyřešit situaci zvýšením nákupů ropy od jiných ruských firem. Zda mělo jednání úspěch, není jasné, nicméně krátce nato Lavrov reagoval na tiskové konferenci tím, že nemá možnost se situací nic dělat, protože mezi Ruskem a Ukrajinou neprobíhá v této oblasti potřebná komunikace.
„Nemyslím si, že máme možnost kontaktovat ukrajinské společnosti, které obstarávají tranzit ropy. Navíc, zřejmě nejde o technický problém, ale politické rozhodnutí. A v této oblasti nemáme s Ukrajinou žádný dialog. Proto jde o vážně kritickou situaci pro naše příjemce, ale nijak to nezávisí na nás,“ řekl Lavrov na páteční tiskové konferenci.
Reakce ze Slovenska
Stejně jako maďarský ministr reagoval podrážděně i slovenský premiér Robert Fico. Ten prohlásil, že se Slovensko nesmí stát rukojmím rusko-ukrajinských vztahů. Podle maďarského serveru Hungary Today Fico svému ukrajinskému protějšku sdělil, že nejde jen o nepřátelský, ale také zbytečný krok, který sice nezpůsobí žádnou zvláštní újmu Rusku, ale poškodí hned dva členské státy EU.
Čtěte také: „Brusel jsem já“. Kde se zastaví Orbánova spanilá jízda?
V neposlední řadě podle Fica také přivodí újmu Ukrajině. Část ropy zpracované ve slovenské rafinerii Slovnaftu totiž následně proudí zpět na Ukrajinu, které Bratislava zajišťuje 10 procent její spotřeby.
Maďarská skupina MOL vlastní i slovenský Slovnaft a má dva hlavní ruské dodavatele. Těmi jsou právě Lukoil a další ruský gigant Rosněfť. Zbytek ropy pak nakupuje z dalších 11 zemí, mezi které patří Ázerbájdžán, USA nebo arabské země na Blízkém východě.
