Volební komise podle očekávání vyloučila z prezidentských voleb Borise Naděždina. Jediného zájemce o nejvyšší úřad, který se vymezil proti invazi na Ukrajinu. Kreml se zřejmě obává toho, že by mohl dopadnout lépe než kandidáti parlamentních stran.
Chtěl propustit politické vězně, zatočit s cenzurou, zvrátit anti-LGBT zákon nebo dát větší autonomii regionům. Hlavním poselstvím, s nímž šel do prezidentské kampaně, bylo ale ukončení války na Ukrajině. Desítky tisíc lidí stály v minulých týdnech napříč celým Ruskem v mrazu, aby jeho kandidaturu svým podpisem podpořily. Marně.
Ruská ústřední volební komise ve čtvrtek rezolutně oznámila, že nezaregistruje opozičního kandidáta Borise Naděždina do prezidentských voleb. Ty se uskuteční v březnu. O rozhodnutí informoval na svém telegramovém účtu samotný zájemce o nejvyšší post.
Ačkoliv by Putina neporazil, mohlo by se ukázat, že invazi na Ukrajině podporuje podstatně méně lidí, než si Kreml představuje.
„Nesouhlasím s rozhodnutím ústřední volební komise. Shromáždil jsem více než 200 tisíc podpisů po celém Rusku. Sběr jsme dělali otevřeně a poctivě – fronty v naší centrále a na sběrných místech sledoval celý svět,“ napsal Naděždin a dodal, že se proti tomuto verdiktu hodlá odvolat u nejvyššího soudu.
Nastrčená figurka?
Jako důvod, proč nevpustit jediného protiválečného uchazeče do volebního ringu, uvedli zástupci úřadu vysokou chybovost v sesbíraných podpisech. Komise jich uznala jen 95 587 ze 105 tisíc, které jí Naděždin osobně v krabici odevzdal. Pro registraci do souboje o post hlavy státu je potřeba nasbírat alespoň sto tisíc uznaných podpisů.
Čtvrteční rozhodnutí komise ovšem nepřekvapilo. Již na začátku týdne volební orgán zchladil přílišné naděje vydáním doporučení, aby opoziční politik do prezidentského klání zelenou nedostal. Argumentoval mimo jiné i tím, že mezi podpisy údajně figurovaly i ty, které patřily zesnulým osobám.
Očekávání brzkého „odstranění“ Naděždina neskrývali v minulých dnech ani mnozí odborníci. „Jsem si docela jistý, že v Kremlu jsou lidé, kteří si myslí, že už zašel příliš daleko,“ uvedl pro server CNBC politolog András Tóth-Czifra. Podle něj je přitom možné, že Moskva původně chtěla nechat opozičního politika kandidovat – a ukázat tak, jak malou podporu má protiválečný postoj.
Čtěte také: Putinovo trilema. Co čeká ruskou ekonomiku po jejím přehřátí?
Na podzim se dokonce podle serveru Semafor spekulovalo o tom, že opozičního politika nastrčil jakožto užitečnou figurku do voleb samotný Kreml. Tisíce lidí srocujících se před štáby Naděždina však technokraty moci zřejmě mírně znervóznily.
Ačkoliv by Putina jen stěží porazil, mohlo by vyjít najevo, že za nynějším ruským prezidentem a jeho takzvanou speciální vojenskou operací stojí podstatně méně lidí, než se předpokládá. Nezávislý server Meduza navíc dodává, že se Moskva mohla obávat i toho, že Naděždin dopadne ve volbách lépe než kandidáti parlamentních stran.
Do volebního souboje byli kromě Putina připuštěni jen tři kandidáti – všichni členové parlamentních stran.
Šedesátiletý politik, jehož do voleb nominovala neparlamentní strana Občanská iniciativa, je v Rusku poměrně známou tváří. Vystudovaný fyzik má za sebou kariéru poslance Státní dumy i poradce slavného a v roce 2015 zavražděného opozičníka Borise Němcova.
Vítězství v kapse
Tvrdý kritik Putinovy invaze ovšem není jediný, komu ve čtvrtek komise zhatila plány stát se prezidentem Ruska. Podobně dopadl také lídr neparlamentní strany Komunisté Ruska Sergej Malinkovič. I jeho volební orgán odmítl zaregistrovat kvůli údajně vysoké chybovosti podpisů. Malinkovič se ale na rozdíl od Naděždina odvolávat nehodlá.
V březnových volbách si tak Rusové budou nakonec moci vybrat ze čtyř kandidátů. Vedle Putina se smí boje o místo v Kremlu zúčastnit i tři představitelé parlamentních stran: předseda Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckyj, Vladislav Davankov ze strany Noví lidé a Nikolaj Charitonov za Komunistickou stranu Ruské federace.
Čtěte také: Rodí se v Rusku protiválečné hnutí? Známý sociolog o aktuálním stavu tamní společnosti
Prezidentské volby v Rusku se uskuteční 15. až 17. března. Nikdo však nečeká, že by jejich výsledky přinesly nějaké větší překvapení. Současná hlava státu se těší podle nezávislých průzkumů nejvyšší popularitě za posledních osm let. Jeho odpůrci navíc sedí ve vězení či žijí v zahraničí. Nebo už vůbec nejsou mezi živými.
Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by Putinovu cestu k dalšímu šestiletému mandátu mělo cokoliv zvrátit. Po mírném zemětřesení v podobě Naděždinova pokusu se ruskému prezidentovi ve volbách postavit, se tak předvolební kampaň navrací do nudných šedých tónů. Ty nějakým neočekávaným zvratem zaujmou jen stěží.
