Opioidová krize v USA se stále prohlubuje a jako její primární viníci jsou zobrazovány především cynické farmaceutické společnosti. Zejména v rurálních oblastech USA ale problém prohlubuje nefunkční reakce úřadů, které na problém závislosti nahlíží jako na válku proti teroru.
Osmnáctileté Cristin předepsali lékaři opioidy, když ji bylo 18. Po autonehodě ji trápily vyhřezlé plotýnky a fyzioterpaie nepomáhala. Opioidový lék proti bolesti – konkrétně OxyContin – ale ano a Cristin se díky němu mohla vrátit do práce a žít relativně normálně. Po roce užívání jí ale její lékař opioidy přestal předepisovat.
Cristin se bolesti vrátily. V zoufalosti se místo předepsaných legálních opioidů po čase dostala k černému trhu a heroinu. „Většinu následující dekády strávila závislá na heroinu, proplouvala mezi špatně placenými zaměstnáními, nuznými byty a známými, kteří brali drogy. Přestala brát, jen aby do toho znovu spadla. To se opakovalo příliš mnohokrát, než aby se to dalo spočítat,“ uvádí web Yale Medicine.
O pár let později přichází předávkování a osamělá smrt v autě na parkovišti v zapomenutém městečku někde v Apalačských horách.
Příběh Cristin má relativně šťastný konec – v době sepsání příběhu svoji závislost už přes pět let zvládala díky užívání bezpečnějších opioidů pod lékařským dohledem. K tomu si našla stabilní práci jako zdravotní asistenka.
Mnohým dalším Američanům se ale něco podobného nepodaří. Příběhy jsou většinou až děsivě podobné: Mladému studentovi jsou často po nehodě a většinou bez jakéhokoli varování předepsány opioidy. Následuje okamžitá úleva, pak postupné sklouznutí k závislosti, nelegálním náhražkám a neúspěšné snahy přestat.
Mnohdy ale o pár let později přichází předávkování a osamělá smrt v autě na parkovišti v zapomenutém městečku někde v Apalačských horách. Přesně takový osud potkal ve 23 letech Tylera Bornsteina.
Statistika úmrtí za přítomnosti opioidů v krvi. Foto: CDC, public domain
Tyler ale není zdaleka jediný. Podle federálního Centra pro kontrolu a prevenci nemocí jen za loňský rok v USA zemřelo kvůli předávkování přes 112 tisíc lidí – přičemž úmrtí v souvislosti s opoioidy tvoří okolo tří čtvrtin této statistiky.
Farmabyznys jen špičkou ledovce
Mediální pozornost se v rámci americké opioidové krize soustředí primárně na farmaceutické giganty, kteří hráli zásadní roli v jejích počátcích. Firma Purdue Pharma uvedla v půlce 90. let na trh prášek OxyContin, který přes mnohé pochybnosti protlačila přes federální Úřad pro kontrolu potravin a léčiv.
Následně její obchodní zástupci agresivně ponoukali doktory především v rurálních a deindustrializovaných oblastech Spojených států, aby OxyContin předepisovali podle laxnějších pravidel, než bylo do té doby zvykem. Doktorům bylo navíc „doporučováno“, aby postupně zvyšovali dávky.
Jak vysvětluje Terance Ray: soustředit se na roli Purdue je „snadné, povědomé, a v něčem dokonce poněkud uklidňující“
Mnoho z nich tak pod tlakem prodejců a s ujištěním federálních úřadů opravdu učinilo. A krize, která dodnes zabíjí desetitisíce lid, byla na světě.
V průběhu prvních dvou dekád 21. století pak narůstal tlak na to, aby farmaceutický průmysl nesl odpovědnost za roli v nárůstu spotřeby opioidů a s ní i úmrtí. Společnost Purdue Pharma čelila sérii – z počátku nepříliš úspěšných – žalob. Ty ale nakonec v roce 2019 dovedly firmu až na práh bankrotu, o jehož podobě se nyní handrkuje americký Nejvyšší soud.
Na roli přímo farmaceutického průmyslu se zaměřují také nedávné seriály: Dopesick na Hulu a Painkiller na Netflixu (podle stejnojmenných knih novinářů Beth Macy a Barryho Meiera).
Jakkoliv ale zvýšená pozornost a milardové žaloby přináší americké veřejnosti určitou formu zadostiučinění, vyprávějí jen část příběhu. A děsivé statistiky opioidových úmrtí mezitím stále narůstají.
„Svou roli v tom určitě sehrála velká farmaceutická společnost. Další roli ale sehrály strukturální úpadek východního Kentucky a oportunističtí politici. Klíčová byla také policie, která si v rurálních oblastech brala příklad z městských sborů, nebo armády na Blízkém východě,“ vysvětluje pro Voxpot novinář Tarence Ray, který dlouhodobě pokrývá dopady opioidové krize právě v Kentucky.
„Další roli pak sehráli novináři, kteří ani nezpochybňovali tvrzení politiků, policie nebo okresních prokurátorů.“
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
