Pravidelně ho otevírá skoro miliarda lidí, přesto má TikTok chmurné vyhlídky. Indie jej zakázala už v roce 2020, USA jsou zákazu blíž než kdy dřív a svoje výtky především k míře ochrany soukromí opakuje Evropská unie.
TikTok přináší nekonečný, návykový proud několikasekundových videí, důmyslně vybíraných doporučovacím algoritmem. Ten někomu podsouvá rychlé recepty, někomu zas lehkou erotiku. Je to první populární sociální síť, která nepřišla ze Západu, ale z Číny. Po selhání WeChatu se TikToku povedla masivní expanze k téměř miliardě pravidelných uživatelů. Mezi mladými lidmi vyloženě dominuje a uživatelé se k němu vracejí častěji než k jiným sítím.
Počet (v miliónech) uživatelů TikToku celosvětově od roku 2020 s predikcí do roku 2025 / Zdroj: Statista
Jak se mu daří finančně? Zisky TikToku jsou vzhledem k uzavřenosti mateřské společnosti ByteDance těžké třeba jenom odhadnout – narozdíl od amerických konkurentů firma nezveřejňuje čtvrtletní zprávy.
Můžeme zatím opatrně říct, že rychlý růst mívá masivní náklady a pravděpodobně dostává ByteDance do ztráty. Zisky to ale už dnes nejspíš téměř dorovnávají a firma má před sebou potenciál dalšího růstu. Pro představu: v blízkých letech by mohla dohnat YouTube.
Sbírá TikTok řadu dat? Jednoznačně. Má obrovský dopad a je virální? Samozřejmě.
Takže nadějná a dravá sociální síť se světlou budoucností? Ne nutně. TikTok má totiž ještě jedno významné prvenství: jedná se o první velkou sociální síť podrobovanou plošným zákazům i v demokratických zemích.
Jak a proč se to stalo a jak to asi dopadne?
Cvičení v pokrytectví
Nejdříve si řekněme, jak si TikTok stojí v ochraně soukromí v porovnání se svojí konkurencí. Mluvit při tom budeme o jeho vydání pro globální trh, ne o nativní čínské verzi Douyin.
TikTok byl postupně obviněn z řady skandálních problémů, včetně špehování schránky se zkopírovanými texty. V Americe ale souběžně s projednáváním jeho zákazu proběhlo několik větších výzkumů bezpečnosti a férovosti aplikace a ta z nich nevychází zase až tak tragicky.
Kanadská Citizen’s Lab v roce 2021 přišla s tím, že Douyin má sice zabudované cenzurní nástroje a v souvislosti s tím nejspíš i omezenou ochranu soukromí, ale TikTok nikoliv. Jinak se jedná o aplikace zcela srovnatelné s běžnými sociálními sítěmi. K podobným závěrům došel i Marcus Hutchins v prosinci 2022. Hutchins není ve světě kyberbezpečnosti žádná lehká váha – má za sebou jak publikace, tak činy: například ukončil útok WannaCry.
Čtěte také: Chytne a nepustí. Algoritmus TikToku dobře ví, jak získat vaši pozornost, učí se totiž přímo od vás
Výrazně se neliší ani závěry výzkumu Georgia Institute of Technology z ledna 2023.
Sbírá TikTok řadu dat? Jednoznačně. Má obrovský dopad a je virální? Samozřejmě. To ale můžeme říct o všech velkých sociálních sítích. Ve Spojených státech je teď politická poptávka po příbězích o tom, jak TikTok ohrožuje soukromí, protože k plošnému zákazu celé sociální sítě by byla zapotřebí velká společenská podpora. Ale v zemi, která data svých občanů nechrání před velkými korporacemi prakticky nijak, to zní spíš jako cvičení v pokrytectví.
Všechna data patří straně
Necháme stranou komplexnější diskuze o tom, že TikTok z definice sbírá biometrická data, protože se na něj lidé točí při pohybu. (A to navíc vesměs lidé mladí, jejichž „složka“ bude relevantní třeba i za třicet let.) Skutečně zásadní problémy má TikTok tři.
Algoritmy TikToku podsouvají uživatelům obsah o třídu úspěšněji než algoritmy všech ostatních sítí. Facebook, Twitter i YouTube stále stojí primárně na tom, že si vyhledáte obsah, o který máte zájem, přihlásíte se k odběru a postupně si tak rozšiřujete svůj záběr. Chytré doporučovací algoritmy jako ten TikToku jsou přes opatrné snahy regulátorů zcela netransparentní a aplikace má díky nim ještě větší vliv na to, co vidíte, v jakém kontextu, v jaké náladě a jak vás to ovlivní. Viz rozbor tiktokového algoritmu od Guardianu.
TikTok sice opakovaně ujišťuje, že citlivá data uživatelů neopouštějí telefon, ale nedávno se opět ukázalo, že to není pravda. V leaku nazvaném TikTok Tapes unikly záznamy interních porad, ze kterých je jasné, že zaměstnanci v Číně přistupovali k datům amerických uživatelů.
Za pouhých pár týdnů se tak může TikTok dočkat kompletního zákazu na klíčovém americkém trhu.
Představitelé čínské vlády se často vymlouvají, že vláda nemá podíl v TikToku, ale jen v Douyinu. To je ale v praxi úplně jedno, jak připomíná nedávná vlna vládního tlaku na čínský technologický sektor. Dále v Číně už dva roky platí zákon, na základě kterého si vláda může vyžádat data od firem. (TikTok tvrdí, že takový požadavek zatím nedostal.) Čínská vláda a tedy Komunistická strana Číny tak může TikTok legálně využívat jako vlivový nástroj a pro sběr dat.
I tady by šlo reagovat, že podobná pravidla platí také ve Spojených státech a americká vláda se využívání dat ze sítí zrovna nebrání. Vzpomeňme na dnes už téměř deset let starý skandál kolem programu PRISM, kvůli kterému Edward Snowden opustil USA. Jenže mezi USA a Čínou jsou dva praktické rozdíly. Za prvé, jakkoliv si USA zaslouží kritiku, stále se jedná o demokratický stát, kde se střídají vlády, a kde občas někdo bezpečnostní komunitu zkontroluje nebo omezí. Čína je naopak diktaturou jedné strany, která navíc vede otevřenou asimilační až vyhlazovací kampaň proti Ujgurům. Za druhé, USA v tuto chvíli už velkou část našich dat zpracovává. Dát je ještě Číně už je vyloženě štědré.
Pro Čínu je to přitom skvělý obchod. Získanými daty pohání svůj vývoj umělé inteligence a zároveň získává osobní informace o občanech států, které v různé míře považuje za nepřátelské. K tomu může skrze svůj špičkový a stále se zlepšující algoritmus začít ovlivňovat veřejné mínění. Trik je v tom, že si toho ani nemusíme všimnout: stačí velmi, velmi lehce pozměnit prioritu některých témat.
Žádný TikTok na služebních mobilech
První kompletní zákaz TikToku přišel z místa možná poněkud nečekaného: z Indie. Po šarvátce na indicko-čínské hranici v Himalájích, při které v roce 2020 zemřelo dvacet indických vojáků, se indická vláda rozhodla pro eskalaci a zakázala desítky čínských aplikací včetně TikToku nebo tehdy populární videohry PUBG. Zprvu měl zákaz platit půl roku, ale po této době se dočkal prodloužení.
Věc přitom nelze vnímat jen jako lokální spor týkající se „pouze“ miliardy lidí. Rok 2020 přinesl spolu s covidem i čím dál tím častější odpor k čínským investicím a firmám a Čína musela začít ostře bojovat například o evropské trhy.
Čtete také: Reklama na rtěnku, boty i na Putina. Influenceři tvořili za peníze prokremelská videa
K podobně razantnímu kroku jako Indie přistoupil i Tálibán, který zakázal TikTok v Afghanistánu v dubnu 2022, protože v něm viděl hrozbu pro mravnost.
Přístup Evropské unie byl zatím velmi technokratický, zaměřený na vynucování platných pravidel bez morálního apelu. Evropské úřady TikTok opakovaně zkoumaly kvůli porušování GDPR. Zatím dostal pokuty v Nizozemí (750 tisíc eur) a ve Francii (5 milionů eur). Evropané teď ale zjevně cítí krev ve vodě. Schůzka CEO TikToku s předními evropskými regulátory, kteří mu připomněli nová pravidla, byla první výhružkou. Stížnosti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na návykovost a procenzurovanost TikToku při státní návštěvě v USA druhá. Pokus služby najít v Evropě bezpečnější přístav, zatímco se ve Spojených státech dostává pod tlak, tak nemusí vyjít.
Tím ale s exkurzí do Ameriky nejsme hotovi. S návrhem na kompletní zákaz TikToku přišel jako první Donald Trump v roce 2020. TikTok tehdy dokonce začal vyjednávat s Microsoftem, Oraclem a Walmartem o možnostech prodeje, ale nakonec Trump vyklidil oválnou kancelář a po návrhu zůstaly jen bizarní vzpomínky. Bidenova administrativa od plánu ustoupila – stojí prý o svobodný a propojený internet. Nechala však bezpečnostní agentury pokračovat v monitorování jednotlivých aplikací.
V reakci na TikTok tapes a částečně i kvůli kulminující nevraživosti mezi Amerikou a Čínou se ale najednou začalo kolem TikToku rychle smrákat.
Okamžitý zákaz TikToku na všech státem vlastněných přístrojích zavedla loni v prosinci republikány ovládaná Jižní Dakota. Na Floridě je na některých telefonech TikTok zakázaný dokonce od roku 2020. Biden pak 30. prosince 2022 podepsal nové rozpočty pro federální agentury s drobnou podmínkou navíc: žádný TikTok.
Vlna pokračuje. K 26. lednu je TikTok zakázaný na všech přístrojích federálních služeb a na státních zařízeních víc než poloviny amerických států. U demokratů i republikánů existují silné skupiny, které ho chtějí zakázat úplně. Zcela se změnil i postoj veřejnosti. Z 29 procent pro zákaz v roce 2020 se podle Rasmussen Reports v roce 2022 stalo už 68 procent pro zákaz – byť s mírně odlišně formulovanou otázkou i zkoumaným vzorkem.
Třetí cesta
Za pouhých pár týdnů se tak může TikTok dočkat kompletního zákazu na klíčovém americkém trhu. Vzhledem k tomu, že v Japonsku se nikdy příliš nechytil, by pak před klíčovým strategickým dilematem stála Evropa. Zákaz i zde by pak pro TikTok znamenal dost možná poslední ránu.
Nejsou tu ale jen dvě možnosti, tedy zakázat, nebo nedělat nic. Stejně jako dříve Spojené státy, Evropská unie by v nadcházejících měsících mohla usilovat o odkup technologie pro některou z evropských firem. Zatímco prodej TikToku americkým korporacím neviděl Peking rád, spolupráce s Evropou by mohla mít jinou dynamiku. Evropa totiž není pro Čínu otevřeným a přímým konkurentem a nepřítelem.
Případné zákazy TikToku v západních zemích by otevřely ještě jednu otázku: kam by z této služby s unikátní kulturou odešli její uživatelé? Na Facebook, s velmi odlišným obsahem a staršími uživateli? Na Twitter, který má po nástupu Elona Muska dost vlastních problémů s dodržováním pravidel a příslušné týmy vesměs propustil?
Ať už vše dopadne jakkoliv, sledujeme teď další kolo obchodního, kulturního a informačního střetu dvou velmocí. Vypadá to, že s Čínou oslabenou covidem, stárnutím populace i čistkami v technologickém průmyslu nebude mít Amerika přehnané slitování.
