Několik států odstartovalo supervolební rok, který představuje velkou výzvu pro demokracii. Nejpočetnější muslimská země nejspíš do svého čela zvolila bývalého vojáka, Pákistán vstupuje do období nestability a Senegalci se za vládu lidu perou.
Letos by mělo jít o triumfální rok pro demokracii. Tedy teoreticky. V zajímavém milníku lidské historie půjdou k volbám více než čtyři miliardy lidí – nadpoloviční většina světové populace. Vybírat své zástupce budou voliči ve více než 40 zemích.
Je proto velmi lákavé označit tento rok za přehlídku demokracie, bližší pohled ale prozrazuje, že na mnoha frontách je tento způsob vládnutí v ohrožení.
Subianto uspořádal tiskovou konferenci ve svém bazénu, kde v plavkách oznámil, že očekává vítězství.
Autoritáři a diktátoři jako čínský prezident Si Ťin-pching nebo ruský prezident Vladimir Putin si přejí, aby demokratické režimy oslabovaly. Podporují to vypouštěním dezinformací nebo podporou pučistů v různých koutech světa.
Spolu s nimi v to doufají vojenští vůdci a islamističtí radikálové od Venezuely po Čad. A dost možná také pravicové nacionalisticko-populistické strany jako maďarský Fidesz.
Ve své každoroční analýze americká organizace Freedom House loni dospěla k závěru, že globální svoboda se již sedmnáctým rokem v řadě snížila. „Agresivní válka Moskvy vedla na Ukrajině ke zvěrstvům v oblasti lidských práv,“ uvádí výzkumníci jeden z důvodů nepříznivého vývoje.
„Nové převraty a další pokusy o podkopání reprezentativních vlád destabilizovaly Burkina Faso, Tunisko, Peru a Brazílii… Pokračující represe nadále snižovaly základní práva a svobody v Guineji a omezovaly je také například v Turecku, Myanmaru a Thajsku.“
Čtěte také: Osudové Rusko a zklamání mladých nacionalistů. Finsko volí prezidenta
V takové atmosféře se pak bude snažit demokracie udržet. Volby budou například ve Spojených státech, Velké Británii, Bangladéši nebo Jihoafrické republice. Volit se bude i do parlamentu Evropské unie.
K několika významným volbám už ale došlo. Jak si zatím v tomto roce demokracie stojí?
Nejsložitější volby na světě
V naposledy konaných volbách se rozhodovalo o vedení třetí největší demokracie na světě. Po Indii a Spojených státech jí je Indonésie. Volby v této zemi s více než 273 miliony obyvatel jsou označovány za nejsložitější na světě.
V jeden den se tam totiž konalo pět samostatných voleb. To je na souostroví s asi 6000 obydlenými ostrovy, z nichž některé jsou značně odlehlé a mají omezenou infrastrukturu, opravdu výzva.
V Indonésii je registrováno 204 milionů voličů. Takže přesně tolik lístků musí Indonéská nezávislá volební komise (KPU) vytisknout a distribuovat. Samozřejmě s několika miliony navíc, pro jistotu. A to mluvíme jen o prezidentských volbách.
Když dojde na volby do různých národních a regionálních parlamentů, situace se komplikuje. Prezidentské volby se rozhodují prostým součtem hlasů, ale do jiných úřadů se volí systémem poměrného zastoupení jako v Německu nebo na Novém Zélandě.
K tomu všemu voliči nemusí volit pouze stranu, ale mohou si vybrat jednotlivého kandidáta z kandidátní listiny. V den voleb to tedy vypadá tak, že lidé ve volební místnosti dostanou jen pro národní parlament obrovský hlasovací lístek, na kterém je asi 118 kandidátů.
Subianto vyzval k vytvoření demilitarizované zóny, která by Rusku umožnila udržet si územní zisky.
Indonésie si v tom ale vede pozoruhodně dobře. A to i po čtyřech desetiletích tvrdé diktatury Suharta, který byl v roce 1998 svržen. Avšak málokdy se jí za to dostává uznání.
Ve srovnání se státy jihovýchodní Asie vyniká jako bašta demokracie. Blízká Kambodža je například pod vládou jedné strany a volby tam jsou předem rozhodnuté, Thajsko je ovládané vojenským establishmentem a malajsijská vláda potlačuje svobodu projevu a zatýká kritiky.
Jak tedy země letos obstála? Podle předběžných výsledků získal v prezidentských volbách 14. února nejvíce hlasů Prabowo Subianto. Ten při sčítání hlasů uspořádal tiskovou konferenci ve svém bazénu na předměstí Jakarty, kde v plavkách oznámil, že očekává své vítězství.
Oficiální výsledky voleb budou vyhlášeny až v březnu.
„Nejdůležitějším cílem demokracie je dát lidem vůdce a zástupce, které chtějí,“ řekl mokrý Subianto novinářům. „Doufám, že všechny strany chápou vyšší cíl.“
Prabowo Subianto je dvaasedmdesátiletý bývalý armádní generál, jemuž byl kdysi zakázán vstup do Spojených států kvůli údajnému porušování lidských práv. Dvakrát volby prohrál s populárním Joko Widodem. V roce 2019 výsledky zpochybnil a vyvolal tím smrtící nepokoje.
Existují proto obavy, co tento bývalý voják provede, až nastoupí do úřadu. Indonésie si svou demokracii těžce vybojovala a ani nynější snaha tohoto politika o mírnější image mnohé neuklidňuje.
Čtěte také: Hory smetí a odpadové gangy. Indonésii dusí toxický dým ze spalovaného plastu
Podle politologa Zachary Abuza z washingtonské Národní válečné akademie se Widodo v kampani zaměřil na ekonomiku, zatímco Subianto „se dívá na problémy vojenskou optikou“, přibližuje CNN. „Zajištění suverenity a národní bezpečnosti bude jeho prioritou.“
O Indonésii se pod vedením bývalého generála, který měl prsty v masakrech civilistů, nejspíš bude více mluvit i v zahraniční politice. Například jeho loňské vystoupení na bezpečnostním summitu v Singapuru publikum šokovalo, protože Subianto spatra přednesl mírový plán na ukončení války na Ukrajině a vyzval k vytvoření demilitarizované zóny, která by Rusku umožnila udržet si územní zisky.
Otázkou budou taktéž budoucí vztahy s Čínou ale i s Austrálií, která je největším demokratickým spojencem země. Poměry těchto dvou států jsou ale vždy dost vyhrocené.
Vyhrál vězeň
Sledované hlasování proběhlo také v Pákistánu. Tam 8. února voliči rozhodovali ve všeobecných volbách. I několik dní po vyhlášení výsledků není ale jasné, jaké důsledky to bude pro zemi mít.
Výsledky znamenají, že žádná strana není schopna sestavit vládu sama. Koaliční vláda na federální úrovni je v Pákistánu tedy nevyhnutelná. Zde to začíná být složité právě při snahách koalici zformovat.
@voxpotcz 🇵🇰 V Pákistánu proběhly volby. A kandidáti uvězněného Imrana Chána jsou v čele. Ke kampani použila jeho strana i umělou inteligenci. #pakistan #imrankhan #volby #svet #voxpot #ai #umelainteligence ♬ původní zvuk - VoxpotCZ
Nejsilnějším subjektem v národním shromáždění se stala strana Tehreek-e-Insaf (PTI) vedená uvězněným Imranem Chánem. 93 jejích kandidátů získalo křesla jako „nezávislí“ – tak museli kandidovat kvůli tomu, že straně bylo zakázáno používat její znak, kriketovou pálku. Což byl další pokus o diskreditaci této strany.
Na druhém místě se umístila Pákistánská muslimská liga-Nawaz (PMLN) se 78 křesly. Toto číslo ale bude pravděpodobně posíleno přidáním nezávislých poslanců parlamentu napojených na tuto stranu.
V čele PMLN stojí Šahbáz Šaríf, který v roce 2022 převzal funkci premiéra po Chánovi. Předpokládá se, že právě tato strana má podporu mocné pákistánské armády. Navzdory tomu ve volbách nedopadla tak dobře, jak se čekalo.
Pákistánská lidová strana (PPP) získala 54 křesel, což ji řadí na třetí místo. Má tedy pozici, kdy může pomoci jiné straně vytvořit koalici na federální úrovni.
„Pákistán nyní vstupuje do období nejistoty, které v podstatě představuje povolební politickou krizí,“ komentuje vývoj expertka na pákistánskou politiku Ayesha Jalal na stránkách The Conversation. Proběhlé volby odbornice označuje za „do značné míry věrohodné“.
Nicméně takto rozdělené národní shromáždění a slabá vláda hrají do karet generálům. Pokud by totiž PMLN získala koaliční většinu, bude potřebovat podporu armády, protože PTI by nejspíš podpořila lidi v protestech.
Na volby nám nesahej
Velké věci se dějí také v Senegalu. Podle plánu se měly prezidentské volby konat 25. února. Na začátku měsíce ale úřadující prezident Macky Sall vydal rozhodnutí, že hlasování odsouvá na zatím nestanovené budoucí datum.
To byla pro senegalské občany šokující zpráva, proto na nic nečekali a vyšli do ulic. Střetávali se tam s policií a za svou touhu po demokracii se nebáli postavit.
🇸🇳 Clashes spread in Senegal over election postponement
Violent protests in Senegal against the postponement of presidential elections have spread across the country.
In the capital Dakar, security forces fired tear gas to disperse the crowds.
Current opposition leader Khalifa… pic.twitter.com/e5ut5Dwx8J
— African Revolt (@Africarevolt) February 11, 2024
Vláda se nejprve snažila demonstrace potlačit, ale lidé stále protestovat chodili. V sobotu 17. února se pak konal první oficiálně povolený protest od odložení voleb. Tisíce Senegalců si v Dakaru oblékly trička s nápisem „Aar Sunu Election,“ což v překladu znamená „chraňte naše volby“.
Policie již nezasahovala a demonstrace proběhly v rámci možností pokojně. Mohlo za to také rozhodnutí Ústavní rady, která označila Sallovo rozhodnutí za protiústavní. Prezident nakonec uvedl, že se příkazu uskutečnit volby co nejdříve podřídí.
Senegalci se naštěstí za svou demokracii neváhali postavit a zdá se, že uspěli.
V Senegalu tak probíhá boj o demokracii v přímém přenosu. Tamní lidé mají mnoho zkušeností s násilím a smrtícími zásahy proti politickým protestům, ale mnozí si ulevili, když Sall v roce 2021 prohlásil, že nebude usilovat o nezákonné třetí funkční období.
Ústavní rada v rozhodnutí z minulého týdne nové datum voleb nestanovila. Sall ale bude muset odstoupit nejpozději 2. dubna.
Předání moci v této západoafrické zemi je velmi sledované z několika důvodů.
Stát byl považován za vzorovou demokracii v regionu, ve kterém v posledních letech došlo k vlně převratů. Senegal státní převrat nikdy neutrpěl a je proto považován za nejstabilnější demokracii v oblasti.
Země je také jedním z posledních velkých spojenců Evropy ve frankofonní oblasti Sahelu. Hraje důležitou roli ve zvládání uprchlické krize a podniká tam mnoho evropských firem.
Senegalci se naštěstí za svoji demokracii neváhali postavit a zdá se, že uspěli. Macky Sall ale bude (snad) odcházet s pošramocenou pověstí. V posledních měsících se přitom zdálo, že pracuje na svém odkazu.
Slavnostně v Dakaru a Saint-Louis otevřel ulice nesoucí jeho jméno a chlubil se svými úspěchy v oblasti infrastruktury. Poslední špatně promyšlený politický krok ho ale definitivně přeměnil na postaršího muže, který nechce odejít.
Ještě nás toho hodně čeká
Další pozitivní ukázku demokracie přinesly také lednové volby na Tchaj-wanu. Zvítězil v nich kandidát Demokratické pokrokové strany William Lai. Panovaly obavy z odpovědi Číny, která již dlouho deklaruje své odhodlání ostrov k sobě připojit. Čínskou invazi to ale naštěstí nespustilo. Nicméně odpověď Pekingu byla ostrá a nepříjemná, jako například ekonomické sankce.
Poslouchejte také: PULS | Víc než jen čínská invaze. Co všechno trápí Tchaj-wan?
Začátek supervolebního roku ale ukazuje, že demokracie to rozhodně nebude mít snadné. Mnohdy totiž tento systém vlády spíše kolabuje – volby nevolby. Vidíme nejrůznější snahy o podkopávání demokracie, a to například v USA, kde budou v listopadu vybírat prezidenta.
Další důležité hlasování proběhne v Indii, kde si nejspíš další funkční období zajistí premiér Naréndra Módí. Stejně jako u Indonésie ale existuje riziko, že po volbách bude jeho politika oslabovat demokratické instituce.
Po všech těchto volbách by tak svět mohl vypadat úplně jinak, než je tomu nyní.
