Počet sňatků v Číně se loni výrazně propadl. Tamním úřadům se nedaří motivovat mladé, aby se brali a měli děti. Demografický vývoj tak může ochladit i ekonomické ambice země.
Stanout před oltářem a slíbit si věrnost v dobrém i zlém? Stále více mladých Číňanů a Číňanek podobná představa nijak neláká. A to se odráží i na statistikách.
Počet sňatků v Číně se loni propadl rovnou o pětinu. Zatímco v roce 2023 si své „ano“ řeklo téměř 7,7 milionu párů, loni to bylo jen něco přes 6,1 milionu. Jde o vůbec nejhorší výsledek od roku 1986, kdy tamní ministerstvo pro občanské záležitosti začalo statistiku zveřejňovat.
„Bezprecedentní,“ komentoval poslední vývoj I Fu-sien, demograf z Wisconsinské univerzity v Madisonu ve Spojených státech. Připomněl, že takový propad Čína nezaznamenala ani v roce 2020, kdy se potýkala s koronavirovou pandemií. Tehdy počet sňatků klesl „jen“ o zhruba dvanáct procent.
Celkový počet obyvatel země se loni už třetí rok v řadě snížil a nově narozených dětí bylo nejméně od roku 1949.
Čtěte také: Čínská Barbie. Prolamuje tabu, ale tamní realita je tvrdší
Čína tak naplno pociťuje stárnutí populace, kdy přibývá počet seniorů nad šedesát let. Nyní tvoří dvacet dva procent čínské společnosti.
Tamní úřady se pokouší podobný vývoj otočit a motivovat mladé lidi, aby se brali a měli děti. V roce 2015 proto ukončily dlouholetou politiku jednoho dítěte a dnes nabízejí finanční pobídky, organizují hromadná rande naslepo nebo třeba hromadné svatby.
Jenže ani to příliš nepomáhá. Číňany a Číňanky od zakládání rodin a sňatků dlouhodobě odrazují například vysoké náklady na péči o děti a jejich pozdější vzdělání.
V posledních letech ani tamní ekonomika neroste tak rychle jako dříve a potíže má i trh s nemovitostmi. Pro absolventy vysokých škol je stále těžší najít uplatnění, a proto se ani nehrnou do rodinného života.
Pokud bude trend v poklesu sňatků – a tedy i porodnosti – pokračovat, politické a ekonomické ambice čínské vlády „zničí její demografická Achillova pata,“ očekává I Fu-sien.
