Začal ramadán a v Gaze panují hořkosladké emoce. Bomby nepadají, ale lidé dál umírají. Kolem budoucnosti panuje velká nejistota a obě strany se chystají na obnovení bojů.
Mohammedu Al-Aghovi je třináct let a letošní ramadán slaví se svým strýčkem. Jeho rodiče jsou po smrti. Stejně jako všichni jeho mladší sourozenci.
Mohammed měl dvě sestry: Arwu, které bylo jedenáct, a osmiletou Mariu. Bratrovi Aminovi bylo deset. Spolu s jejich otcem Ibrahimem a matkou Amal je zabil izraelský nálet.
Čtvrtina zabitých byly děti mladší dvanácti let.
Ramadán je nazýván měsícem radosti, kdy obvykle probíhají velké rodinné návštěvy. V rozbombardovaném Pásmu Gazy ale převládá smutek.
Měsíc půstu v Gaze drží také pětičlenná rodina, která přišla o střechu nad hlavou. Na jedné z poničených budov večer pravidelně rozkládají koberec a doprostřed dávají jídlo. Příliš ho není a rychle mizí.
„Není to radostné. Nálada není dobrá,“ říká Ajúb Máruf s odkazem na izraelský zákaz přísunu pomoci. „Pokud sem nepustí zásoby, nastane opět hladomor. Modlíme se k Bohu, aby se taková situace nevrátila,“ dodává otec vysídlené rodiny.
Podle údajů palestinských úřadů izraelská vojenská kampaň zabila více než 48 348 lidí. Téměř čtvrtina z toho byly děti mladší dvanácti let.
Gazané jsou rádi, že si mohou začátek nejposvátnějšího měsíce islámu užít bez bombardování. Umírají ale nadále.
V pondělí 3. března například v Rafahu izraelští vojáci zastřelili dva lidi, kteří podle vojáků představovali „bezprostřední hrozbu“.
Především ale hrozí, že velké zabíjení a destrukce se mohou vrátit. V sobotu 1. března skončila první fáze příměří a mělo se přikročit k části druhé. To se ale nestalo, protože ohledně jejích podmínek panují neshody.
@voxpotcz Příměří v Gaze 🇮🇱🇵🇸
První šestitýdenní fáze vydržela i s jedním větším zadrhnutím. Hamás v polovině února pohrozil, že zastaví výměnu rukojmích, protože podle něj Izrael porušuje podmínky. Vláda Benjamina Netanjahua reagovala se stejným obviněním a hrozbou.
Propouštění rukojmích a vězňů nakonec pokračovalo. Druhá fáze dohody ale nepřišla. Izrael teď navíc původní dohodu porušil zablokováním humanitární pomoci do Pásma. To podle Červeného kříže představuje „vážné riziko pro miliony lidí, kteří zápasí o přežití“.
Pekelný plán
První fáze příměří stanovila, že diskuze o jeho pokračování mají začít do šestnácti dnů od jeho začátku. Netanjahuova vláda ale údajně poslala do Kataru vyjednavače bez pravomoci o druhé fázi diskutovat – jel hlavně zajistit pokračování propouštění rukojmích.
Místo dohody o další fázi Netanjahu 2. března řekl, že přijímá plán amerického zvláštního vyslance Steva Witkoffa prodloužit dočasné příměří o padesát dní k projednání další fáze.
Podle tohoto plánu by byla polovina ze zbývajících rukojmí propuštěna okamžitě (59 jich zůstává v zajetí) a zbytek po dosažení dohody. Původně měli být zajatci Hamásu postupně měněni za palestinské vězně během čtyřiceti dvou dnů.
Hamás prodloužení odmítl a označil ho za „nehorázný pokus obejít dohodu a vyhnout se zahájení jednání o druhé fázi“. Rukojmí tedy zůstávají v Gaze a izraelská armáda v pohraničí Pásma.
Na odmítnutí Hamásu Netanjahu reagoval zákazem přísunu zboží a zásob. „Nebudou žádné obědy zadarmo,“ konstatoval.
Během první fáze příměří do Gazy vjelo každý den asi 600 kamionů pomoci – zejména s jídlem a pohonnými hmotami. Po měsících hladovění se tak transport zásob dostal téměř na úroveň před 7. říjnem 2023.
Čtěte také: Všechno, co jste chtěli vědět o 7. říjnu, ale báli jste se zeptat
Izraelská vláda prohlásila, že většina pomoci je v rukou Hamásu. Mluvčí vlády uvedl, že zásob je v Gaze na „mnoho, mnoho měsíců“ a jídla dostatek ke „spuštění epidemie obezity“.
Blokáda ale vystřelila ceny potravin nahoru. Pytel mouky stával padesát šekelů, nyní ho nelze sehnat pod stovku. „Často zvažuji, zda si koupit jídlo, nebo přikrývky na spaní,“ popsal situaci Hikmat al-Masri deníku The Guardian.
Oficiálně má blokáda dotlačit Hamás k propuštění rukojmí. Podle odborných hlasů tím ale izraelský premiér sleduje zejména odvrácení plného stažení armády z Gazy a zamezení obnovy palestinské vlády.
Mluví se také o „pekelném plánu“. Ten by navrch přerušil dodávky elektřiny a vody, což by podle Izraele vedlo k přesunutí Palestinců na jih.
To by IDF připravilo půdu pro opětovný vojenský útok na sever Gazy. Právě tam byla válka nejničivější i pro Izrael. Od útoků Hamásu ze 7. října v ní zemřelo 405 izraelských vojáků.
Ministr obrany Israel Katz nařídil armádě, aby se připravila na návrat do boje. Od středy 5. března slouží pod novým generálem Eyalem Zamirem, který byl zastáncem použití drtivé síly.
Netanjahu je k pokračování války tlačen krajně pravicovými ministry a podporovateli. Patří k nim ministr financí Becal’el Smotrič a bývalý ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir. Jejich mocné frakce přijaly první fázi s podmínkou, že k následným krokům nedojde. Zcela nepřijatelné je pro ně i palestinské sebeurčení.
Z druhé strany cítí izraelský premiér tlak od rodin rukojmích, kteří prioritně prosazují navrácení zadržených. V pondělí 3. března se dokonce rodinní příslušníci dostali do potyčky v Knesetu.
Členy Říjnové komise – ta zastupuje asi 1500 přeživších masakru ze 7. října, bývalé rukojmí a rodiny obětí – zbily stráže, když chtěli sledovat plénum ohledně vyšetřování říjnového masakru.
אלימות מופנית כלפי משפחות שכולות ומשפחות חטופים שרוצות לצפות בדיון בכנסת על ועדת חקירה ממלכתית. pic.twitter.com/O4Z6J6yyLF
— דפנה ליאל (@DaphnaLiel) March 3, 2025
Někteří ze vpuštěných na galerii se při Netanjahuově projevu k premiérovi otočili zády. Ten své kritiky v proslovu obvinil ze zapojení do „fiktivní a cynické kampaně na bedrech rodin rukojmích“.
Kvůli tlaku z těchto směrů se nejspíš Netanjahu rozhodl následovat americký plán na prodloužení příměří.
Podle odborníka na izraelsko-palestinský konflikt Scotta Lucase je ale nepravděpodobné, že by s ním Hamás souhlasil. „Rukojmí jsou jeho jedinou pákou v diskuzích o trvalém příměří a jeho dalším osudu v Gaze,“ vysvětluje na webu The Conversation.
Netanjahu by pak podle Lucase mohl po odmítnutí plánu ze všeho lehce obvinit Hamás a použít to jako záminku pro obnovení vojenských operací.
V arabském tisku se objevily zprávy, že na obnovení bojů se připravuje i Hamás. Londýnské zpravodajství Al-Araby Al-Jadeed napsalo, že bojovníci Hamásu vymontovali nálože z nevybuchlých izraelských výbušných zařízení a rozmístili je po silnicích v Pásmu.
Zlatý Trump
Netanjahu se může zatím spoléhat na podporu USA. Poté, co si americký prezident Donald Trump připsal zásluhy za první fázi příměří, jeho úředníci projevili jen malý zájem o fázi druhou.
Místo ní Trump navrhl etnickou čistku Gazanů, aby uvolnil místo svému snu o „riviéře na Středním východě“.
Donald Trump unveils vision for Gaza in AI video:
🏖️ Trump and Netanyahu on sunbeds
💃 Bearded belly dancers
🗿 Golden statue of himselfFind out more: https://t.co/jorEJNeA75 pic.twitter.com/vLkFAePfpU
— The Telegraph (@Telegraph) February 26, 2025
Ve středu 5. března pak americký prezident zaslal Hamásu nové ultimátum. Požaduje propuštění všech rukojmí a vrácení těl, „nebo je to pro vás konec“, jak napsal na svou sociální síť Truth Social.
„Posílám Izraeli vše, co potřebuje k dokončení práce. Ani jeden člen Hamásu nebude v bezpečí, pokud neuděláte, co říkám,“ pokračoval Trump. „Udělejte CHYTRÉ rozhodnutí. PROPUSŤTE RUKOJMÍ HNED, NEBO VÁS ČEKÁ PEKLO.“
Prezidentova slova přišla krátce poté, co tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že americká administrativa vede „rozhovory a diskuze“ s představiteli Hamásu, konzultované Izraelem.
Palestinské hnutí jednání s USA potvrdilo, včetně dvou přímých setkání v Dauhá. Od Washingtonu je to bezprecedentní krok, protože nikdy předtím s Hamásem nespolupracoval a v roce 1997 skupinu prohlásil za teroristickou organizaci.
Zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který má nyní vyjednávat dohodu o příměří s Ruskem, měl do Dauhá odletět na schůzku s katarským premiérem. Cestu však zrušil. Podle zdrojů webu Axios „zjistil, že ze strany Hamásu nedošlo k žádnému pokroku“.
Trump mezitím vyslal zprávu obyvatelstvu Gazy. „Pro Gazany: Čeká vás nádherná budoucnost, ale ne když držíte rukojmí. Pokud to děláte, jste MRTVÍ!“ vzkázal na Truth Social.
Egyptská odpověď
Protiváhu Trumpově plánu představil Egypt. Na mimořádném summitu v Káhiře ho pak přijali za svůj i ostatní arabští vůdci. „Egyptský plán je nyní arabským plánem,“ prohlásil generální tajemník Arabské ligy Ahmed Aboul Gheit.
K myšlenkám amerického prezidenta se v Káhiře nikdo oficiálně nevyjadřoval, ale Gheit zdůraznil, že arabským postojem je „odmítnutí jakéhokoli vysídlení, ať už dobrovolného, nebo vynuceného“.
Hlavy arabských států počítají s plánem obnovy v hodnotě 53 miliard dolarů. Podrobný plán představil Egypt na jedenadevadesáti stránkách s vizualizacemi zelených čtvrtí a velkých veřejných budov.
Images of future Gaza as envisioned in Egypt's reconstruction plan. pic.twitter.com/qD4MdhwgLE
— Ariel Oseran أريئل أوسيران (@ariel_oseran) March 4, 2025
Cílem je rekonstruovat Gazu, kterou Izrael téměř úplně zničil, a udržet mír a bezpečnost. Arabský plán také počítá s nastolením vlády Palestinské samosprávy, která byla z Pásma v roce 2007 po krátké občanské válce vytlačena Hamásem.
Současný plán se proto přibližuje dvoustátnímu řešení, které Netanjahu a izraelští radikálové dlouhodobě vylučují. Hamás a další ozbrojené skupiny zároveň označují plán za „překážku“. Některé arabské státy totiž volají po úplné demontáži Hamásu – jiné se domnívají, že rozhodnutí má být ponecháno na Palestincích.
V dubnu se koná velká mezinárodní konference s cílem obnovu Gazy zafinancovat. Podle BBC jsou ochotny zaplatit část účtu státy Perského zálivu, ale kvůli obavám z další války nikdo jiný v regionu příliš investovat nechce.
Před stavbou je nutné pohřbít mrtvé
Bez možnosti vyjednávání jakkoli ovlivnit zatím obyčejní Palestinci slaví ramadán. Letos je součástí velebení také práce na opravách mešit. Izraelská vojenská kampaň jich mezi 7. říjnem 2023 a 19. lednem 2024 zničila 1109.
Probíhá také vyprošťování a pohřbívání mrtvých. Od začátku příměří bylo zpod sutin vyproštěno více než 1400 těl.
Uvedená čísla mrtvých jsou rozporovaná izraelskou armádou. „Palestinské ministerstvo se nepokouší rozlišovat mezi civilními oběťmi a teroristy a je známo, že zaznamenává úmrtí nesouvisející s konfliktem, jako je přirozená smrt,“ zní jedna z výtek IDF.
Údaje jsou však považovány za spolehlivé agenturami OSN, jako je Světová zdravotnická organizace (WHO), řadou lidí z akademické sféry a mezinárodními nevládními organizacemi. Mluvčí WHO Christian Lindmeier prohlásil, že „palestinským číslům důvěřují“.
Rozbor dat od agentury Reuters ukazuje, že úplně vyhlazeno bylo 1238 rodin. Pětičlenné až devítičlenné domácnosti tvořily třicet procent zabitých.
„Ztratil jsem celou svou rodinu, jsem velmi unavený a nevím, co mám dělat,“ popsal agentuře Suhail al-Majdalawi. Jeho dům i s rodinou uvnitř vybombardoval Izrael dva měsíce po začátku války. Jedenáct těl jeho příbuzných bylo odkryto, ale dalších šest lidí, včetně tří malých dětí, se nenašlo.
Palestinské úřady odhadují, že pod sutinami zůstává až deset tisíc mrtvých.
Kvůli objektivnímu informování o složitých konfliktech čelíme tvrdému tlaku a nenávisti z různých stran. Děkujeme za podporu od členstva našeho Voxpot Klubu, bez které bychom nemohli v nezávislé novinářské práci pokračovat.
