Švédsko je členskou zemí EU od roku 1995. I když si stále ještě drží vlastní měnu, většina obyvatel podle Eurobarometru členství v Unii fandí. Druhá nejsilnější politická strana, Švédští demokraté, teď ale nastolila možnost odchodu z EU.
„Máme dnes dobré důvody přehodnotit naše členství v Evropské unii,” vyzval počátkem letošního května Jimmie Åkesson, lídr Švédských demokratů. Ti mají na fungování současné vlády velký vliv. Dodal také, že švédské parlamentní volby podle něj brzy ztratí význam, občané by prý neměli zvyšující se dosah Bruselu dál tolerovat.
Švédští demokraté skončili ve sněmovních volbách, které se konaly v září minulého roku, druzí za sociální demokracii. To z nich dělá nejúspěšnější stranu Aliance, tedy pravicové koalice tvořené vedle SD také Umírněnými, Liberály a Křesťanskými demokraty.
Během volebních kampaní Åkesson několikrát mluvil o frustraci z toho, že nad Švédskem mají velkou moc „nikým nevolení“ úředníci z Bruselu
I přes historický úspěch ve volbách se nakonec na vládě Ulfa Kristerssena z Umírněných nepodílí. Alespoň ne přímo. Kristerssenův kabinet totiž může fungovat jen díky jejich důvěře.
Díky tomu hrají roli mocného hráče s možností nastavovat agendu. Strana si je své pozice zřejmě dobře vědoma, proto se ke konci švédského předsednictví rozhodla zahrát na euroskeptickou notu. Navíc v době, kdy země usiluje o vstup do NATO, tedy o větší integraci mezi ostatní země.
Země dobrých aut
V euroskeptickém postoji mají Švédští demokraté nečekaného spojence z opačné strany spektra. Postkomunistická strana Levice, která se jako jediná švédská parlamentní strana ostře vyhrazuje i proti členství v NATO, rovněž ve svém programu vyzývá k reformaci EU. Nikoliv ale k výstupu jako takovému.
Ani jedna ze stran nicméně během kampaně před loňskými volbami o swexitu nemluvila.
Åkesson a jiní členové hnutí přitom Unii kritizují dlouhodobě. I jejich program dával jasně najevo, že členství švédští demokraté moc nefandí. Podle průzkumů však jde v Království spíše o minoritní názor a Åkesson v minulosti řekl, že se bude řídit vůlí lidu a jeho strana nebude swexit prosazovat.
Čtěte také: Ve Stockholmu hoří korán, v Bagdádu ambasáda. A ve světě doutná konflikt o víru a svobodu projevu
Ve svých projevech před volbami tedy pouze zmiňoval frustraci z toho, že nad Švédskem mají velkou moc „nikým nevolení“ úředníci z Bruselu.
Nepřímo se například ve svém volebním klipu vymezil proti zákazu spalovacích motorů se slovy „Švédové nejsou národ, který zapaluje auta, jsme národ, který auta vyrábí. A děláme to dobře.”
Tím vedle muslimských demonstrací, kde docházelo k zapalování aut, narážel i na to, že Švédsko je domovskou zemí automobilové firmy Volvo. Právě skepticismus vůči ekologickým reformám jim ve volbách přihrál hlasy obyvatel menších měst a venkova, pro které je auto často nezbytné.
Maximalizovat Švédsko
V posledních volbách byl tedy Åkesson smířlivější. Švédští demokraté mluvili hlavně o migraci a s ní spojené kriminalitě. Například o jimi vyvolaném hlasování o nedůvěře ministru vnitra a spravedlnosti Morganu Johanssonovi, který podle nich nezvládl situaci na jihu Švédska.
V Malmö i v jiných městech této oblasti se nedávno odehrály demonstrace doprovázené házením zápalnými lahvemi, zapalováním aut a napadáním policejních složek.
Zato v roce 2019, kdy se konaly volby do Evropského parlamentu, kritikou EU lídr Švédských demokratů nešetřil. „Není těžké milovat Evropu, ale je těžké milovat Evropskou unii,” řekl ve volebním klipu, ve kterém zprvu chválí Evropu, jakožto kontinent, za její rozmanitost, přírodu i technickou vyspělost.
Poté přešel ke kritice instituce: „Jsem proti tomu, aby EU rozhodovala o našich lesích a myslivosti. EU by neměla řídit to, jak se staráme o své děti, ani mít moc nad našimi důchody.”
A nezapomněl ani na kritiku tehdy vládnoucích sociálních demokratů v čele se Stefanem Löfvenem za přílišnou náchylnost k Bruselu. „Evropské volby jsou o tom, jakým směrem by se měla Evropa vyvíjet. Měla by se i nadále skládat ze svobodných demokratických národů, které spolupracují, nebo se vyvinout v obrovský stát EU řízený nikým nevolenými byrokraty v Bruselu?” pronesl Åkesson návodnou řeč.
Demokraté navrhují z Ústavy odstranit zápisy, které o Švédsku mluví jako o zemi EU.
Voličů, kteří sdíleli jeho vizi, nebylo málo. Švédští demokraté v evropských volbách získali tři europoslance a proti předchozím volbám posílili. A byl to právě poslanec evropského parlamentu Charlie Weimers, kdo spolu s Åkessonem v květnu začal mluvit o přehodnocení vztahů s Unií.
V komentářové sekci deníku Svenska Dagbladet pak společně uveřejnili článek, kde vyzývají k tomu, aby Švédsko maximalizovalo svůj vliv, a specifikují opatření, která by k tomuto kroku měla vést.
Království kompromisů
„Švédsko prohrává nespočet jednání v Bruselu, což dalo vzniknout místnímu idiomu ‚dělat kompromisy jako Švéd‘,” stěžují si politici ve svém komentáři. Dále se shodují na tom, že by země měla přijmout takzvané uzamčené referendum, které by pojistilo její suverenitu.
V praxi by to znamenalo, že by vláda přijala požadavek celostátního referenda. „Pouze vědomí, že každé rozhodnutí o předání moci musí být předloženo občanům, by zpomalilo nejhorší zneužití ze strany Bruselu,“ píší Åkesson s Weimersem.
Už v minulosti se tito dva při své argumentaci odkazovali na Velkou Británii a brexit. Aby případný odchod byl legislativně co nejsnazší, navrhují z Ústavy odstranit zápisy, které o Švédsku mluví jako o zemi EU.
Čtěte také: Na jejich mítincích už nacistické uniformy nepotkáte, i tak se Švédští demokraté vrací k extremismu
A připomínají také, že podobně jako Británii by i Švédsku případný odchod ulehčil fakt, že země má vlastní měnu, tedy švédskou korunu. Zdůrazňují, že odchodem Spojeného království ztratilo Švédsko v Radě EU důležitého spojence. Země často zastávaly podobné názory, společně hlasovaly a odchodem Velké Británie se oslabil blok zemí s vlastní měnou.
Švédové už jednou šanci přijmout euro měli, a to v roce 2003, kdy o něm bylo vyhlášeno referendum. Tehdy ho ale 56 % občanů odmítlo.
„Před vstupem Švédska do EU v roce 1995 doporučila vládní komise, aby s eurem počkalo, než se jeho finanční situace zlepší. V roce 2003 k tomu došlo, ale nebylo zcela jasné proč zavést euro,” popsal redakci Voxpotu ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Mats Braun. Dodal také, že v současnosti není o přijetí evropské měny ve Švédsku vůbec žádná diskuze.
Tragické referendum
„Referendum v roce 2003 bylo bolestivé i kvůli vraždě Anny Lindh, a zatím není politická vůle ji znovu otevřít,” řekl také Braun. Právě Anna Lindh, sociálně demokratická ministryně zahraničí, byla vůdčí postavou kampaně za vstup do eurozóny.
Čtyři dny před referendem byla v obchodním domě ubodána v momentě, kdy si vybírala oblečení na závěrečnou televizní debatu.
Na rozdíl od vraždy Jo Cox, labouristické poslankyně a odpůrkyně brexitu, zde nebyl přímo potvrzen motiv spojený s referendem. Přesto ale vražda vysoké politické činitelky a navíc jedné z hlavních podporovatelek přijetí eura pár dní před hlasováním zemí zarezonovala.
Podobně jako není v Království téma přijetí společné evropské měny, není tématem ani odchod z Unie. „Protiunijní tendence ve Švédsku jsou slabé. Naše nejnovější analýza názorů na EU ve Švédsku ukazuje, že podpora Unie je mezi Švédy rekordně vysoká – 68 % z nich je pro členství.
Proti členství se staví stále méně lidí. Mezi sympatizanty Švédských demokratů je podpora nižší než průměr, ale v poslední době prudce vzrostla,” sdělil redakci Voxpotu Gustaf Olsson ze Švédského institutu evropských studií.
„V květnu napsal předseda Švédských demokratů názorový článek, ve kterém se vyslovil pro zhodnocení členství v EU, ale neprosazoval swexit. Strana je vůči EU skeptická, ale nepožaduje vystoupení Švédska z EU,” pokračuje Olsson s tím, že Åkessonovi se nepodařilo v parlamentních vodách vyvolat zásadní debatu o zpochybnění členství v EU. Zdá se tedy, že se Åkesson pouze snaží téma udržovat ve veřejné debatě živé a vyčkávat. V nejbližších letech bude swexit nejspíš i nadále pouze konverzačním tématem.
