Z chmurných vzpomínek obyvatel Louisiany mohl vzejít další podcast nebo non-fiction kniha. Studio Geography of Robots se jimi místo toho inspirovalo k atmosférické indie hře.
Matka vám zemřela, bratr se ztratil, rodné městečko se potápí do bažin, zemi vládnou korporace, Amerika se rozpadá. Nabízí vůbec něco naději?
Vítejte ve světě gotické adventury Norco, která je elegií za jedno skutečné město a sumou amerického strachu z budoucnosti.
V Norco se potkává blízká budoucnost s biblickou minulostí. A rozumí si. / Foto: Norco
Norco, Louisiana, je městečko o asi třech tisících obyvatel, které žije i umírá podle toho, jak mávne místní ropná rafinérie. Loňskou adventuru vyvedenou ve stylu pixel artu stvořil malý tým Geography of Robots. Zrodila se z původního pokusu zaznamenat vzpomínky louisianských pamětníků na hurikán Katrina a další, méně známé pohromy. Z takových zdrojů někdy vznikne podcast, někdy dokument, někdy multimediální výstava či performance. Autor vystupující jako Yuts se se svým týmem rozhodl vzpomínky – konkrétně na dva katastrofické výbuchy, ničivé tornádo a pozvolný všeobecný úpadek – přetavit do videohry.
Drobný projekt loni posbíral jak slušné prodeje, tak velmi pozitivní kritická hodnocení. Přibližně pětihodinová hra stojí za pozornost nejen pro samotný herní zážitek, ale i jako reflexe americké víry a kultury pozdního kapitalismu.
Příliš blízká budoucnost
Hra samotná začíná vzpomínáním: hlavní postava odešla z domova a toulala se Amerikou. Nejde ale o intro: určujete, co a proč komu řekla, jak se při tom cítila, kterými oblastmi jihozápadu dnešních Spojených států prošla. Postupně zjišťujete, čím vším se svět hry odlišuje od toho našeho. Stále se v něm používají chytré telefony, děti mají v pokojíčcích pořád plakáty a počítače. Zároveň se dočkáte náznaků dalších technologických pokroků i jejich důsledků.
Někteří lidé si mohou dovolit osobní androidy, víc jich ale kvůli posunům v robotice prostě jen přišlo o práci ve fabrice. Výpočetní technika i biomedicína jsou o trochu dál, ale nejlevnějším zdrojem energie zůstávají fosilní paliva. Klimatická krize dala do pohybu celé národy a potápí i Norco samotné. Spojené státy se nejspíš rozpadly, nebo jich aspoň velká část zdivočela, v každém případě k tomu ale nevedla masivní občanská válka.
Stát se stejně jako celá společnost rozštěpil na několik mocných center. Opuštění a pro byznys zbyteční lidé žijící mimo ně se snaží nějak fungovat.
Jedním z hlavních důvodů, proč si autoři ze všech forem vybrali zrovna videohru, je velmi zjevně možnost situaci ve fikčním světě vyhrotit. Hru lze zpočátku brát jako surreálné, dystopické sci-fi plné ostrých sociálních komentářů. Pak se ale dostanete i ke skutečným vzpomínkám a dokumentům třeba z roku 2000, ke zdravotním záznamům lidí pracujících v dlouhodobě mrzačících podmínkách, ke vzpomínkám na explozi v roce 1988 a na reakci rafinerie.
Ano, hra na vás v nejméně očekávatelné situaci jen tak mimochodem hodí esej o cenách nemovitostí. A je to zábavné. / Foto: Norco
Po ekonomické, sociální i ekologické stránce nabízí hra docela realistické vize: stačí protáhnout současné jevy do budoucnosti. Živelné katastrofy, uřícení lidé závislí na stále hůř placených brigádkách z chytrých aplikací, podfinancované vyloučené regiony a kulturní války, které aspoň dávají člověku možnost někam patřit. Norco je po mnoha stránkách esencí velmi reálných obav a strachu těch, kteří žijí v méně šťastných lokalitách Západu.
Ztracená víra
Taky je to ale hra o naději. Ne snad že by uklidňovala „bude to dobrý, uvidíš“. Norco místo toho popisuje, co lidé dělají, aby naději našli. A protože jsme na hlubokém americkém Jihu, klíčovou roli zde hrají různé podoby křesťanství.
Hlavní postava v mládí opustila víru a její vztah k ní je neurčitý. Události, které se dávají do pohybu, si s fenoménem náboženství hrají hned z několika směrů. Nejlepší ukázkou je asi sekta Garettů, usídlená v místním obchodním domě.
Čtěte také: Knihy & filmy: Postapokalyptické úniky z reality. Jak se odreagovat před koncem světa?
Garetty spojují podivuhodné konspirace a memíkování na diskuzních fórech. Mají řadu zvláštních zkoušek, vlastní vyznání víry, lásku k vůdci kultu a spoustu přísných pravidel. Ty ve hře projdou několika zvraty. Celou jednu kapitolu nahráváte bez vědomí členů kultu jejich osobnější zpovědi. Ty pak používáte proti nim a tak se snažíte Garetty zničit zevnitř. Ze začátku to vypadá jako velmi morální čin, protože odhalujete jejich pokrytectví. Brzy se ale dostaví pochybnosti. O svých nedokonalostech přece vědí. Je správné je s nimi ještě týrat?
Ano, můžete postávat s _rozhodně ne Uber_ řidičem před krámkem a nadávat na život. Jenom tak. / Foto: Norco
Samotný smysl kultu možná nejlépe ukazuje krátká konverzace, při níž se její vůdce dostane pod kritiku ostatních. Ti by si přáli víc cool uniformy, než jsou jejich košile s krátkým rukávem: „Chcete osvícení, nebo si hrát na rytíře?“ Sekta mu odpoví tím, že si začne hrát na rytíře: „Pro nás je hlavní, že tu jsme spolu, vypadáme dobře a máme nějaký cíl.“
Vykořenění muži, kteří nemají kam jít a nikdo je nepotřebuje, zvenku působí jako odporná sekta. V jádru to jsou ale lidé, kteří našli aspoň nějaké přístřeší před světem, který nechápou a který jim připadá být nefér.
S pochopením a láskou hra zabírá i drogového dealera, zástupce korporace, vyžilého anarchistu či turisty, pro než je rozklad Norca příležitostí k očumování.
Postavy nejsou exotickými druhy ze vzdálené fiktivní budoucnosti. Jejich symboly, estetika i víra vycházejí ze současné reality, a to od místy až překvapivě dovedně a citlivě uchopeného křesťanství až po původní přátele zakladatele sekty – krajně pravicové milicionáře.
Odhalit celý koncept příběhu by nešlo bez zbytečných spoilerů. Bohatě stačí říct, že Norco svým způsobem doplňuje a rozšiřuje myšlenkové světy loňského Pentimentu a již klasického Disco Elysia z roku 2019. Norco se s láskou věnuje ideologiím a víře a zvládá je zpracovat a komentovat ve vesměs drobných náznacích. Každodennost boje o naději a krásu v rozpadajícím se světě ale provází všechny tři jinak tak rozdílné tituly.
Hranice
Norco má samozřejmě i své limity. Je to drobná, několikahodinová záležitost připravená maličkým týmem, ne masivní výpravná hra s odladěnými mechanismy. Právě herní mechanismy jsou jednou z větších slabin.
Tahle parta se jednoznačně odkazuje na americké milice a party jako Proud Boys, odíváním i názor. A hra s touto symbolikou otevřeně pracuje. / Foto: Norco
Některé jsou pořád poměrně originálně zpracované, hru skutečně posouvají, umožňují si nenuceně připomínat děj a zároveň zapadají do světa příběhu. Třeba chytré telefony a myšlenkové světy postav. Zatímco vnitřní mapa mysli postavy dovoluje reinterpretovat události a dělat si na ně názory, chytré telefony slouží stejně jako v reálném světě k navigaci nebo volání „sdíleného“ auta. Jiné herní mechanismy jsou jenom divné. Například lze získat různě barevné kryty na telefony a… mít je.
Čtěte také: Střet velmocí na receptech a striptýzu. Příští týdny rozhodnou o osudu TikToku
Do kategorie vyslovených otravností bohužel spadají i některé pokusy o humor. Jedna z postav třeba hodně sedí na záchodě. To je ono. To je ten vtip. U hry, která jinak dokáže velmi jemně řešit odcizení v rodině a osamělost i vzájemná shledání a vzájemnost, jsou tyhle pokusy úplnou střelou mimo.
Celkově by ale Norco nemělo uniknout pozornosti. Pořád stojí za to tenhle výlet do Louisiany podniknout. Těžko bychom hledali jiný kus umění, který kombinuje environmentální tíseň, sociální napětí, detektivku, roboty, incely a křesťanský mýtus do jednoho funkčního celku. Má svoje vady, ale nabízí něco, co žádný film, seriál nebo interaktivní výstava nabídnout nemůžou.
