Ruské dobrovolnické jednotky bojující za Ukrajinu dnes opět překonaly hranici a boje se zase na chvíli přenesly i na území Ruska. Spolu s útoky dronů na rafinerie to před prezidentskými volbami může ukazovat na dlouhodobý problém pro Vladimira Putina.
Na videu se objevuje jednotka asi osmi ozbrojenců procházejících křovím a následně zaměřujících přes optiky zbraní neznámé vojáky. Ti mají zřejmě představovat ruské síly u hranice v ruské Bělgorodské oblasti. Následně začne jednotka střílet, o chvíli později používá jeden z ozbrojenců raketomet.
„Svrhnout zločinný diktátorský režim v Rusku se mírovou cestou nepodaří. Zničit jej je možné jen se zbraněmi v rukou. Dnes v noci jsme začali s plněním slibu. Na území Ruské federace probíhají tvrdé boje,” stálo v prohlášení ruské dobrovolnické skupiny Sibiřský batalion, která video zveřejnila.
Během ranních hodin se začaly objevovat prohlášení tří ruských dobrovolnických jednotek bojujících za Ukrajinu, že překročily hranici a bojují opět na území Ruska.
„Vojenská aliance legie Svoboda Ruska, Ruského dobrovolnického sboru (RDK) a Sibiřského batalionu začaly svůj jarní osvobozenecký pochod,“ stálo v prohlášení hnutí Svoboda Ruska. V jejím videu z údajné cesty do akce byl vidět minimálně jeden tank a dva další obrněnce.
„Jsme stejní Rusové jako vy, a proto máme právo vyjádřit ve volbách svůj postoj. Našim postojem je neuznat krvavého diktátora a dostat jej z jeho honosných sídel do Polárního vlka,“ prohlašuje na videu zveřejněném legií Ruská svoboda jejich velitel s odkazem na trestaneckou kolonii, kde byl zabit Alexej Navalnyj. „Legie jde k volbám, můžete nás očekávat,“ zakončuje s odkazem na víkendové prezidentské volby. Za jeho zády stojí více než dvacet plně vyzbrojených vojáků.
Ukrajinci se v posledních měsících stále častěji zaměřují na ropnou a plynovou infrastrukturu na území Ruska.
O něco později se objevují videa z bodycamů z příhraničních ruských vesnic. Kolem deváté ráno má být pod kontrolou těchto jednotek malá hraniční vesnice Lazovaya Rudka v Bělgorodské oblasti a boje se mají vést o Tetkino v kurské oblasti zhruba 200 kilometrů severněji. Na kanálech v telegramu se objevuje i video, na kterém měli lidé v příhraničních vesnicích točit průjezd tanku pod vlajkou Ruské svobody. Potvrdit jeho pravost se nicméně nepodařilo.
Ukrajinská armáda popřela jakoukoli účast v této akci a mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Yusov prohlásil, že polovojenské skupiny jsou nezávislými organizacemi složenými z občanů Ruska, kteří tím pádem aktuálně operují na domácí půdě.
Čtěte také: Mít naději znamená lhát sám sobě. Reportáž z míst, kam se tlačí ruská vojska
Kolem poledne publikuje Federální bezpečnostní služba (FSB) informaci, že ruské síly zničily při pokusu o průnik ukrajinské armády do Bělgorodské a Kurské oblasti 100 lidí, 6 tanků, samohybnou houfnici Cesar a 20 obrněnců.
Žádné důkazy pro své tvrzení ruská strana však nepřinesla a dobrovolnické jednotky následně publikovaly videa, která mají dokazovat útěk ruských sil z vesnice Tetkino a její kontrolu dobrovolnickými jednotkami.
Podobný útok, který zastihl ruskou obranu hranice nepřipravenou, proběhl také na konci května 2023 v kontextu očekávané ukrajinské protiofenzívy. Tenkrát byl vykládán jako snaha vytáhnout ruské vojáky z obranných pozic.
Podle rozsahu současného útoku zatím nic nenapovídá tomu, že by mohl mít vliv na probíhající ruskou ofenzívu, při které tamní síly postupují vpřed po celé délce fronty. Útok se zřejmě váže i podle vyjádření zúčastněných skupin právě k prezidentským volbám.
Útoky na rafinerie
Moskva následně prohlásila, že Ukrajina vypustila během noci a rána 25 dronů na různé cíle po celém Rusku. I když měly být podle vyjádření všechny drony sestřeleny, během rána se začaly objevovat videa hořících rafinérií a následně i potvrzení od ruských představitelů.
Jednou z nich byla nižegorodská rafinerie patřící Lukoilu, která leží zhruba 800 kilometrů od ukrajinské hranice. Ta aktuálně hoří a je odstavena z provozu. Jde o jednu z největších rafinérií v Rusku s celkovou kapacitou 17 milionů tun ročně a největší rafinerii patřící Lukoilu. Druhou zasaženou je pak rafinerie v Oryolu zhruba 160 kilometrů od hranice.
Ukrajinské síly se v posledních měsících zaměřují stále častěji na ropnou a plynovou infrastrukturu na celém území Ruské federace ve snaze zasáhnout hlavní zdroj příjmů Ruska, kvůli kterému je země schopní financovat dlouhou a nákladnou válku.
Během začátku letošního roku se Kyjevu podařilo provést dronové útoky na množství rafinérií v Rusku, včetně největší rafinerie na jihu země ve Volgogradu. V lednu byla například zasažena rafinerie ve městě Ust-Luga vzdáleném stovky kilometrů severně od ukrajinské hranice.
Čtěte také: Za kritiku povolávací rozkaz? Jak je to se svobodou slova na Ukrajině
Mezinárodní agentura pro Energetiku odhaduje, že ruský export ropy a zemního plynu představuje zhruba 45 procent celkových příjmů rozpočtu země.
Incidenty v Ust-Luze nebo Nižném Novgorodu nyní ukazují na zásadní problém, kterému může Rusko čelit. V tomto rádiusu se totiž nachází podle analýzy bývalého člena vedení energetické firmy Gazprom Něfť Sergeje Vakulenka nachází 18 ruských rafinerií, které jsou odpovědné za více než polovinu veškeré ropy proudící z Ruska.
Dnešní události tak zatím nevypadají jako něco, co by mělo zásadně ohrozit ruské území nebo šance Vladimira Putina vyhrát víkendové volby. Ukazují ale na pokračující snahu Ukrajiny dostat válku čistě ze svého území i na ruskou zemi a přimět Kreml pocítit dva roky po začátku války, že útok na souseda s sebou může nést vysoké náklady.
