Francouzská politička Marine Le Pen zaznamenala symbolické vítězství ještě před začátkem kampaně před volbami do Evropského parlamentu. Za její stranu bude kandidovat bývalý šéf Frontexu Fabrice Leggeri, který vystupuje proti unijní migrační politice.
Malebné francouzské letovisko Menton na jihu Francie klame tělem. Návštěvníky láká na písčité pláže, francouzskou gastronomii i luxusní vily z 19. století. Kousek od nablýskaných restaurací a drahých jachet se ale dennodenně odehrává drama. Město leží hned u italských hranic a každý den se sem snaží dostat desítky až stovky migrantů, převážně z Afriky. Zkusí to jednou a neuspějí, tak to zkouší znovu a znovu, dokud se jim to nepodaří. Už od roku 2015 Francie pravidelně obnovuje kontroly na hranicích s Itálií. Koho tamní policisté zadrží, toho pošlou zpět do Itálie.
Fabrice Leggeri působil v čele Frontexu do roku 2022, kdy odstoupil kvůli skandálu kolem vytlačování migrantů z evropských zemí za hranice.
Z Mentonu se tak podobně jako z Calais stal jeden ze symbolů nezvládnuté migrační krize. Čas od času sem jezdí politici, převážně pravicoví nebo krajně pravicoví, kteří tvrdí, že s náporem migrantů podle svých slov zatočí.
Do města na jihu Francie před několika dny dorazil také šéf Národního sdružení Jordan Bardella, který současně stojí v čele stranické kandidátky ve volbách do Evropského parlamentu.
Teprve osmadvacetiletý politik v roce 2022 převzal vedení strany od Marine Le Pen, která se soustředí na svou další, už třetí prezidentskou kandidaturu. Na cestě do Mentonu ho doprovázel bývalý šéf Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, známé spíše pod svou zkratku Frontex, Fabrice Leggeri. Ten v jejím čele působil do roku 2022, kdy odstoupil kvůli skandálu kolem vytlačování migrantů z evropských zemí za hranice.
Jen krátce před návštěvou Mentonu oznámil, že v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu bude kandidovat právě za stranu Marine Le Pen. Patří mu hned třetí místo na kandidátce, což znamená, že už teď má své místo v europarlamentu prakticky jisté.
Leggeri, který vystřídal řadu funkcí v evropských institucích, se tak poprvé vydal na svou předvolební kampaň. V Mentonu se opřel do Frontexu, v jehož čele stál sedm let. „Jako přímý hráč v srdci systému můžu dosvědčit, že si Evropská komise přivlastnila nástroje, jejichž úkolem je posílení ochrany vnějších hranic Evropské unie, aby z nich udělala něco jako super nevládní organizaci,“ prohlásil s narážkou na tvrzení, že tyto organizace „vozí“ migranty do EU – ty je přitom zachraňují často před jistou smrtí na moři.
V posledních letech byli zaměstnanci Frontexu podezříváni z toho, že vytlačují migranty za hranice evropských zemí.
Pro Bardellu, kterého jeho rivalové někdy obviňují z nedostatku znalostí o fungování EU, je kandidatura zkušeného Leggeriho plusem. A to si sám stranický lídr uvědomuje. „Je to skutečný přínos pro důvěryhodnost a realizaci našeho budoucího migračního projektu jak v rámci kampaně do europarlamentu, tak do budoucna, až budeme ve vedení,“ řekl k tomu Bardella s vidinou dalšího postupu strany na francouzské politické scéně.
Pod palbou kritiky
Nyní pětapadesátiletý Francouz Leggeri se postavil do čela Frontexu v roce 2015 – tedy v době, kdy vrcholila migrační krize do Evropy, převážně do Německa. Tam tehdy zamířilo přes 1,3 milionu běženců. Velká část z nich pocházela ze Sýrie, další pak utíkali před konflikty v Afghánistánu, Iráku, Nigérii a dalších zemích.
Úřad, jenž vznikl v roce 2004, získal kvůli migrační krizi silnější mandát a větší rozpočet. EU tehdy nařídila, aby postupně vytvořil sbor pobřežní a pohraniční stráže čítající na deset tisíc členů.
Frontex tak měl EU pomoct zvládat silnější nápor migrantů. Postupně se z něj stala kritizovaná agentura opředená kritikou od špatného zacházení s běženci po chaotický proces nabírání nových zaměstnanců.
V posledních letech se na fungování Frontexu zaměřil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ten vyšetřoval několik záležitostí, včetně podezření, že zaměstnanci této organizace nelegálně vytlačovali migranty za hranice evropských zemí, což se označuje jako pushbacks.
K tomu údajně docházelo hlavně u pobřeží Řecka v Egejském moři a na hranicích s Tureckem. Mohlo to ohrozit životy běženců na lodích nebo kvůli tomu mohli uvíznout v zemích jako je třeba Bosna, jež nemají dostatek prostředků, aby jim zajistily důstojné podmínky. Podobné kroky berou utečencům právo na azyl.
Ve zprávě OLAFu se také psalo, že vedení Frontexu, tedy rovněž Leggeri, o těchto praktikách porušujících lidská práva vědělo, ale úmyslně o nich neinformovalo. „Nedodržoval postupy, nejednal loajálně s EU a špatně vedl zaměstnance,“ citoval tehdy zprávu o postoji Leggeriho francouzský časopis Le Point.
Ještě nikdy se nepodařilo Le Pen a její straně přilákat tak vysoce postaveného úředníka, který strávil léta na ministerstvu vnitra a v evropských institucích a má za sebou studia na prestižních školách.
Tématu se ve své investigativě věnovalo i několik evropských médií. Jejich závěry jsou závažné. „Místo toho, aby zabránil pushbackům, tak je bývalý šéf Leggeri a jeho spolupracovníci kryli. Lhali Evropskému parlamentu a zatajili, že agentura některé pushbacky podpořila z peněz evropských daňových poplatníků,“ napsal k tomu tehdy německý Der Spiegel.
Ve chvíli, kdy Leggeri odešel z funkce, nebylo vyšetřování OLAFu ještě ukončeno. V květnu 2023 mu podle informací deníku Le Monde OLAF zaslal dopis, ve kterém píše o konci šetření a mluví i o případech šikany. OLAF kritizuje Leggeriho způsob vedení, který podle jeho zjištění doprovázela „centralizace rozhodovacího procesu, nedůvěra v personál a zneužití moci“.
Leggeri původně zprávy o zatlačování běženců odmítal s tím, že se na tom zaměstnanci Frontexu nepodíleli. Nakonec ale ztratil podporu i „své“ Francie a v reakci na závažná obvinění v roce 2022 nabídl svou rezignaci. Pak se vrátil na francouzské ministerstvo vnitra, kde čekal na přesné zařazení až doteď.
„Co se týká těchto obvinění, tak je třeba říct, že Evropský parlament ani představenstvo Frontexu nenašly konkrétní důkazy, které by to podpořily,“ zdůrazňuje nyní muž, jenž se rozhodl vstoupit do politiky.
Le Pen zaznamenala symbolické vítězství
Zpráva o kandidatuře Leggeriho v barvách strany Le Pen vyvolala ve Francii šok. V podstatě to znamená, že vysoce postavený evropský politik kandiduje za stranu, kterou mnozí politologové označují za krajní pravici.
Ještě nikdy se nepodařilo Le Pen a její straně přilákat tak vysoce postaveného úředníka, který strávil léta na ministerstvu vnitra a v evropských institucích a má za sebou studia na prestižních školách Sciences Po a slavné štrasburské École Nationale d’Administration (ENA – Vysoká škola administrativy). Té se mimo jiné přezdívalo „univerzita pro prezidenty a premiéry“ – studovali tam třeba prezidenti Francois Hollande nebo Emmanuel Macron.
„Národní sdružení ukazuje, že dokáže nalákat vysokého úředníka, který vyšel z nejlepších škol a postupně získal opravdové zkušenosti, natolik uznávané na národní i evropské úrovni, aby mohl zastávat strategický post šéfa Frontexu,“ komentoval to nehledě na skandály politolog Pascal Perrineau, jenž se dlouhodobě věnuje vzestupu této strany.
Leggeri nyní kritizuje Frontex za to, že se z něj stal další „převozník“ migrantů na evropský kontinent.
Pro Le Pen a její spolustraníky je to první symbolické vítězství, kterého dosáhla ještě před samotným začátkem předvolební kampaně. „Je zajímavé mít někoho zevnitř, kdo může říct Francouzům, co se děje. A kdo také může dokázat, že říkáme pravdu, tedy že pro Evropskou unii není imigrace problém,“ řekla k tomu Marine Le Pen. Podle ní Leggeri odešel z čela Frontexu, protože narazil na „ideologii vítání migrantů,“ když chtěl z této agentury udělat „evropskou pobřežní stráž“.
Bardella k tomu dodal, že byl „donucen k rezignaci, opuštěný Emmanuelem Macronem, protože jednal proti zaplavení Evropy“.
Republikány odmítl
O tom, že by se dlouholetý šéf Frontexu mohl vrhnout do politiky, se spekulovalo už dříve. Do svých řad ho přitom lákali také konzervativní Republikáni. Jak napsal vlivný bruselský server Politico, jednal s ním vysoce postavený člen Republikánů a europoslanec François-Xavier Bellamy.
Ani výběr Mentonu na jihu Francie nebyl nijak náhodný. Leží totiž v regionu, který je propojen se jménem lídra Republikánů Erika Ciotti. Le Pen tak uštědřila konzervativcům hned dvě rány najednou – „přebrala“ jim Leggeriho a start jeho kampaně ještě započal v jejich baště.
Někdejší šéf Frontexu tvrdí, že se rozhodl do politiky vstoupit, aby mohl zvrátit migrační politiku Evropské unie. „Naším cílem je znovu převzít kontrolu nad hranicemi, jak Evropské unie, tak Francie. Národní sdružení má konkrétní plán a schopnosti ho naplnit. Jsme odhodlání bojovat proti záplavě migrantů, které Evropská komise a eurokrati nepovažují za problém,“ vysvětlil své důvody, proč se přidal k straně Le Pen.
Ve výrocích se nyní znovu vrací ke svému působení ve Frontexu. Kritizuje agenturu a tvrdí, že se z ní stal další „převozník“ migrantů na evropský kontinent. Jeho slova naráží na kritiku jiných politiků a nevládních organizací.
„Měl averzi k základním právům. Ale tvrdit, že Frontex organizuje imigraci, jako to dělá Leggeri, to už je dezinformace,“ komentovala pro deník Le Monde jeho postoje nizozemská europoslankyně Tineke Strik.
Leggeriho kroky kritizovala také řada francouzských politiků. Podle Raquel Garrido z krajně levicové strany Nepoddajná Francie kandidatura bývalého šéfa Frontexu ukazuje, že se Národní sdružení soustředí na „toxická témata“. „Kdybych byla Jordan Bardella, nebyla bych rozhodně hrdá na to, že vyzdvihuji člověka, který je zodpovědný za smrt tisíců lidí,“ řekla k tomu.
„Vstup Leggeriho na kandidátku Národního sdružení symbolizuje posun evropské migrační politiky k chaosu a rasismu,“ napsala na X Chloé Ridel, mluvčí Socialistické strany.
Do eurovoleb zbývají ani ne čtyři měsíce. Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě naznačují, že jako vítěz z nich vyjde právě Národní sdružení v čele s Bardellou.
Otázkou ale je, jaký bude mít náskok před stranou Renaissance (Obnova) prezidenta Macrona – aktuálně je to zhruba deset procentních bodů. A to se zřejmě nepodaří příliš snížit. Z nadcházejících voleb se tak snadno může stát triumf Le Pen, a to i s Leggeriho pomocí.
