Nekonečný konflikt není to jediné, co může budoucnost Ukrajiny ohrozit. Napadená země se vedle něho rovněž obává demografické katastrofy. Nejenže stoupá počet uprchlíků, kteří se nechtějí do domoviny vrátit, ale opustit vlast se teprve chystá i čtvrtina studentů středních škol.
„Na Ukrajině mě nic dobrého nečeká. Nulové vyhlídky na přijatelnou životní úroveň, toxická chování vůči ženám a teď ještě ke všemu válka,“ vyjmenovává sedmatřicetiletá Natalija pro rádio Svobodná Evropa hlavní důvody, proč se nehodlá vrátit do vlasti. Mladá Kyjevanka se záhy po ruské invazi rozhodla na nic nečekat a nasedla na autobus směr Norsko. Po půl roce v nové domovině nelituje. Imponuje jí zejména vyspělost skandinávské společnosti, její vztah k ženám, ale i bezpečnost a ekonomické možnosti, které země nabízí.
Čtěte také: Zelenského trable: Hádky s generály, opozice a ruské dezinfo. Přežije prezident politicky zimu?
S pokračující válkou v napadené zemi, jejíž konec se zatím vznáší kdesi v nedohlednu, sdílí podobný pohled čím dál více ukrajinských uprchlíků. Těch se statusem dočasné ochrany se nyní v Evropské unii nachází stále zhruba čtyři miliony.
Nad tím, kolik se jich jednoho dne do své domoviny skutečně vrátí, visí otazník. Odhady nálad se totiž poměrně dost liší. Zatímco zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na Ukrajině Caroline Lindholm Billing srší optimismem a tvrdí, že se domů chce vrátit zhruba 80 % válečných běženců, Centrum pro hospodářskou strategii vydává poněkud skeptičtější závěry: naplní-li se podle něj nejpříznivější scénář, přijedou nazpátek po válce jen zhruba tři miliony lidí. Nejhorší scénář pro změnu počítá s tím, že se uprchlíků vrátí jen něco přes dva miliony.
Nad demografickou propastí Ukrajina balancuje již nejméně tři desítky let.
Obě prognózy však znamenají jediné: pro evropské státy posílení obyvatelstva, pro Ukrajinu naopak nenahraditelnou ztrátu a vyhlídky na plížící demografickou katastrofu. Pod ní se skrývá temná budoucnost Ukrajiny, již obývá v roce 2030 pouhých 30 milionů lidí, převážně staršího věku či těch, kteří v důsledku ruské agrese trpí zdravotním postižením nebo psychickými potížemi. Naopak jí zoufale chybí ti, co by mohli nastartovat poválečný dynamický rozvoj. Místo rychlého růstu by se tak země utápěla ve stagnaci.
Až polovinu současných válečných uprchlíků v zahraničí tvoří nejmladší generace. Ta se podle ukrajinského Centra hospodářské strategie zvláště rychle adaptuje na život v nové destinaci. Délka konfliktu tak v tomto ohledu hraje výrazně proti Ukrajině a napomáhá k asimilaci běženců v zahraničí.
Nárůst pracovních migrantů
Aby černých prognóz nebylo málo, opustit domovinu se chystá i řada mladých Ukrajinců, kteří zatím ve vlasti zůstávají. Přibližně čtvrtina tamních školáků vidí budoucnost v napadené zemi v horizontu dalších deseti let černě a hodlá si podle svých slov po maturitě sbalit kufry. Jedná se zejména o studenty z větších měst. Odchod naopak nezvažuje cca 53 % mladých lidí. Taková čísla přinesl nedávný průzkum sociologické agentury Vox Populi, v němž odpovídali lidé starší 14 let napříč celou Ukrajinou. Výsledky ankety ukrajinská média zveřejnila tuto sobotu.
Přitom už na konci minulého roku sociologové upozornili, že se opět zvyšuje počet Ukrajinců, kteří zemi opouštějí. Podle Centra pro hospodářskou strategii odjelo do poloviny roku 2023 za prací do zahraničí až o půl milionu více Ukrajinců než v předchozím roce, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Zvýšil se mezi nimi hlavně podíl mladých mužů.
Čtěte také: Deníky z Ukrajiny: Střílím i ty, co se vzdávají. Zářezy si radši ani nepočítám
Znepokojivým faktem rovněž je, že odcházejí hlavně lidé ze Záporožské, Dněpropetrovské nebo Chersonské oblasti, tedy z regionů poblíž fronty, kde je ozvěna války díky častějším útokům i dennodenním vzdušným poplachům silnější než ve zbytku země. Jak upozorňují odborníci, právě tam se z bezpečné ciziny jen stěží někdo vrátí, nedojde-li k úplnému ukončení bojů. Řada z tamních obyvatel v důsledku bojů rovněž přišla o majetek, což je podle odborníků další z klíčových faktorů, které rozhodují o možném návratu.
Nad demografickou propastí Ukrajina balancuje již nejméně tři desítky let. Jestliže se po rozpadu Sovětského svazu mohla „obilnice Evropy“ chlubit populací dosahující až ke 52 milionům, v roce 2021 ji podle tamního statistického úřadu obývalo už jen necelých 42 milionů (bez Krymu a takzvané Luhanské a Doněcké lidové republiky). Současný počet obyvatel nelze vzhledem k velké fluktuaci lidí přesně odhadnout.
Vedle ztráty území se na poklesu obyvatelstva v produktivním věku dlouhodobě podepisuje i vytrvalá pracovní migrace mířící v posledních letech hlavně do zemí EU. Právě udržení domácího obyvatelstva a návrat Ukrajinců ze zahraničí bude podle odborníků jednou z klíčových výzev, s níž se bude muset Kyjev v následujících letech popasovat.
