Je tomu rok, co americký Nejvyšší soud zrušil 50 let existující precedent Roe v. Wade, který v zemi zlegalizoval interrupce. Převedení rozhodování o umělých potratech na státní úroveň vedlo k izolaci milionů žen od potřebné zdravotní péče. Kromě toho tím dochází k omezování výkonu lékařského povolání a nově i ke kriminalizaci boje za právo na ukončení těhotenství.
„Když jsem před 39 lety přijel na Guam, interrupce provádělo sedm doktorů. Často jim někdo volal a vyhrožoval, že je zabije nebo vyhodí jejich ordinaci do povětří,“ říká William Freeman, poslední lékař, který na Guamu prováděl legální ukončení těhotenství.
Od roku 2018 však žije na Filipínách, jeho nástupce totiž odmítl z náboženských důvodů zákroky nadále provádět. A tak se z Guamu, amerického ostrovního teritoria ležícího zhruba 2500 kilometrů na jih od Japonska, 15 hodin časového posunu od východního pobřeží USA, stal lakmusový papírek současných bojů o právo na interrupci.
Státy USA testovaly hranice ústavnosti práva na umělý potrat, ale loňské rozhodnutí Nejvyššího soudu definitivně zmařilo naděje na změnu.
Je to už takové klišé v analýzách dění ve Spojených státech: zaznívá, že země je rozdělená, polarizovaná, že se společnost štěpí. Rok poté, co Nejvyšší soud rozhodl o přelomovém převedení práva povolit či zakázat interrupce na státní úroveň, však toto slovní spojení dokonale vystihuje situaci v otázce ukončování těhotenství.
Na 57 % Američanů je sice proti stanovisku Nejvyššího soudu, možnost podstoupit interrupci však závisí na tom, v které části země člověk žije. Na 22 milionů tamních žen a dívek v plodném věku v současnosti na umělý potrat nemá právo, a mnohdy nemá ani přístup k základní gynekologické péči. Lékaři a poskytovatelé zdravotní péče zahrnující (chemickou) interrupci se bojí tvrdých postihů. Panuje obrovská nejistota.
Pouště gynekologických služeb
V celé této problematice hraje nyní důležitou roli zeměpisná poloha. Právě teritorium Guam je zcela izolovaným místem, a tak přestože o přístupu k interrupcím na ostrově ještě stále rozhoduje federální odvolací soud, stejně je nemá na ostrově kdo provádět.
De facto tam proto platí zákaz zákroků. Americké ministerstvo obrany, které spravuje zhruba třetinu ostrova, na místních vojenských základnách provádět interrupce (kromě naléhavých případů) neumožňuje, zároveň ale Pentagon v případě potřeby uhradí vojačkám cestu na místo, kde je zákrok legální. Zbytek populace je však od zbytku světa odříznutý.
Čtěte také: Nedožité padesátiny Roe vs. Wade: Boj o reprodukční svobodu dál hýbe americkými městy
Zeměpisná poloha se samozřejmě projevuje i v pevninských Spojených státech, kde od minulého června existují rozsáhlé regiony, z nichž se staly pouště gynekologických služeb a interrupcí. Pouštěmi se přitom stávaly postupně za poslední čtvrtstoletí, kdy jednotlivé státy testovaly hranice ústavnosti práva na umělý potrat, ale loňské rozhodnutí Nejvyššího soudu definitivně zatlouklo hřebíček do rakve jakékoli naděje na změnu.
Nejvíce se proti interrupcím dlouhodobě staví americký jih, respektive státy bývalé Konfederace. Ze 14 států, kde je ukončování těhotenství zcela zakázáno, se osm nachází právě na jihu, přičemž další jižanské státy Georgie, Florida a Severní i Jižní Karolína rovněž zavedly během posledního roku přísnou protipotratovou legislativu.
Posledním útočištěm na jihu země je stát Virginie (žije v něm mnoho úředníků z Washingtonu, D. C.), kde však nový republikánský guvernér Glenn Youngkin v tomto tématu cítí silný potenciál pro ovládnutí státního Kongresu v podzimních volbách.
Po případném vítězství hodlá okamžitě zakázat interrupce po 15. týdnu těhotenství – jednalo by se sice o ten asi nejmírnější z jižanských zákazů, ale ženy na jihu by to zcela odřízlo od možností podstoupit zákrok v rámci regionu. Jižanské státy totiž patří mezi ty nejchudší, přičemž o ukončení těhotenství mají největší zájem právě ženy z nízkopříjmových skupin a etnických menšin – vycestování mimo region je tak pro ně finančně a časově náročné.
Data z posledních let ukazují, že více než polovina interrupcí v USA probíhá chemicky – s využitím léků Mifepristonu a Misoprostolu.
Podobná situace v posledním roce nastala i na spíše konzervativním středozápadě USA, kde se na severu regionu po uzavření poslední kliniky v Severní Dakotě stal jediným útočištěm pro ženy stát Minnesota. Ten přístup k umělým potratům uzákonil coby základní právo.
Zároveň je Minnesota jedním z demokraty vedených států, jež s verdiktem Nejvyššího soudu začaly masivně investovat do interrupčních klinik, respektive zařízení poskytujících i další gynekologickou péči ženám z nízkopříjmových skupin. K tomu přispívají i nejrůznější granty. Obyvatelé státu přitom těmto opatřením vyjadřují silnou podporu.
Útočiště pro ženy
Do role ochránců práv žen na to vybrat si, co se svým tělem chtějí provést, se vedle Minnesoty postavilo i dalších deset států. Kalifornie se ještě minulé léto prohlásila za útočiště pro ženy ze států, kde jsou interrupce zakázané či silně omezené, a následně přiměla zdravotní pojišťovny hradit proceduru i některé druhy antikoncepce.
Spustila také informační web s tipy na doktory a kliniky, do státní ústavy navíc zanesla další ochranu práva na umělé potraty. Nově pak vedení státu pracuje na osvobození technologických společností od povinnosti hlásit historii vyhledávání potratových klinik a klíčových slov spojených s interrupcemi. Vedle Kalifornie se z velkých států do role ochránců žen staví rovněž Michigan, Illinois, Colorado a Oregon.
Čtěte také: USA po zrušení Roe vs. Wade: Chmurné vyhlídky pro práva žen i jejich zdraví
Rozkol mezi jednotlivými regiony a státy však probíhá nejen v otázce ukončování těhotenství coby zdravotních zákroků, ale i v možnosti podstoupit umělé potraty chemicky, tedy s pomocí léků. Od schválení Mifepristonu a Misoprostolu (které lze podávat pouze do desátého týdne těhotenství) v roce 2000 postupně roste jejich využití. Data z posledních let potom ukazují, že více než polovina interrupcí v USA probíhá právě na základě účinků těchto dvou přípravků.
Některé typy lékařských zákroků se přestanou vyučovat, a může dojít i k tomu, že gynekologové nebudou umět zasáhnout u samovolných potratů.
Právě na jejich zákaz či omezení se proto státy jako Arkansas, Florida, Wyoming a Montana v posledním roce zaměřily. Naprostý chaos pak do situace vneslo rozhodnutí federálního soudce v Texasu, který se v dubnu 2023 pokusil celonárodně zakázat užití Mifespristonu. Nejvyšší soud po odvolání federálního Ministerstva spravedlnosti zákaz pozastavil, ale jeho role v otázce umělých potratů ani zdaleka nekončí.
Rovněž zdravotnický personál v interrupce zakazujících a omezujících státech je na trní. Lékaři musejí nově v rámci vágních, ale silně represivních zákonů rozhodovat o tom jak řešit čím dál častější výskyt mimoděložních těhotenství a jak se chovat v situacích ohrožujících život matky.
Hranice mezi nutnou zdravotní péčí a zákroky, které by bylo možno považovat za interrupční, se totiž v očích mnoha zákonodárců a policie stírají. A péče o ženy, které samovolně potratily v prvním trimestru, je podobná té u uměle ukončeného těhotenství. Nepomáhá ani to, že v některých státech se zákony zaměřují na postihování právě zdravotnického personálu – nikoli na samotné ženy podstupující zákrok –, a to i v případě prodeje zmiňovaných léků.
Čtěte také: Volby do Kongresu USA: Kdo má jaké šance, co rozhodne a které osobnosti vyčnívají
Nelze se pak divit, že nadpoloviční většina absolventů oboru gynekologie odmítá jít pracovat do států, kde jsou interrupce zakázány či omezeny. To samé platí i pro stávající studenty. Hrozí tak, že se ještě více prohloubí propast v kvalitě zdravotní, respektive gynekologické péče mezi regiony.
Další hrozba spočívá v tom, že lékařské fakulty v protipotratových státech přestanou vyučovat některé typy zákroků a péče, a může tak dojít k tomu, že místní gynekologové nebudou umět zasáhnout u samovolných potratů.
FBI a politický rozměr interrupcí
Zcela novým prvkem v tomto světě rozdělených Spojených států, kde práva žen závisejí na čísle popisném a libovůli zákonodárců, je pak role Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Ten totiž jen v uplynulých dvanácti měsících zahájil nebývale vysoký počet vyšetřování propotratových aktivistů kvůli podezření z domácího terorismu.
Zjevný rozkol mezi většinovým názorem obyvatel a čistě ideologickými postoji republikánů se ukázal i v referendech v Kansasu či Michiganu.
Tento růst je zapříčiněn především tlakem vyvíjeným republikánskou většinou v Kongresu. Několik případů vandalství se skutečně v různých státech odehrálo, ale nařčení z domácího terorismu lze spíše považovat za zastrašovací taktiku. Je třeba také dodat, že to byli naopak protipotratoví aktivisté, kteří v posledních čtyřech dekádách měli na svědomí desítky žhářských a bombových útoků, a dokonce i vraždu lékaře.
Nakonec se sluší zmínit samozřejmě i politický rozměr otázky interrupcí. Příval restrikcí a nápad, že by republikáni v případě ovládnutí Kongresu, nebo i Bílého domu v roce 2024, mohli prosadit celonárodní zákaz umělých potratů po 15. týdnu těhotenství, spustil nečekanou reakci amerických voličů.
Čtěte také: Temná stránka potratové svobody: Světu chybí až 160 milionů dívek
Republikáni jen s odřenýma ušima získali na podzim 2022 většinu ve Sněmovně reprezentantů, tedy v době, kdy prezident Biden čelil rekordně nízké oblibě. A byly to mnohde právě interrupce, které očekávaný vzestup republikánů zastavily. Zjevný rozkol mezi většinovým názorem obyvatel a čistě ideologickými postoji republikánů se ostatně ukázal i v referendech v Kansasu či Michiganu.
Umělé potraty budou nadále v USA představovat politikum: republikánské primárky už nyní ukazují, že Ron DeSantis nebo Mike Pence stojí na straně tvrdých restrikcí, zatímco Donald Trump se k tématu raději příliš nevyjadřuje. Naopak Biden a Demokratická strana se chtějí (nejen) na interrupce v kampani zaměřit a vykreslit republikánského kandidáta a jeho uskupení coby zjevné nebezpečí pro ženy – jejich práva a zdraví.
Ve finále však ani demokraté s loňským rozhodnutím Nejvyššího soudu nic nenadělají. Země tak zůstane nadále rozdělená a regiony jako jih USA či Guam izolované, žijící v minulosti.
