Jen co nastoupil do Bílého domu, začal Donald Trump prosazovat tvrdou politiku vůči přistěhovalcům. Jeho kroky ale vyvolávají kritiku mnoha lidskoprávních i náboženských organizací. V Den památky obětí holocaustu ho k přehodnocení přístupu otevřeným dopisem vyzvalo na devět desítek amerických židovských organizací.
„Jako organizace zastupující miliony amerických Židů v celé zemi se ohrazujeme proti plánům na masové deportace, budování detenčních táborů a rozsáhlé razie,“ začíná otevřený dopis adresovaný Donaldu Trumpovi a jeho administrativě.
„Naléhavě vás žádáme, abyste nastoupil jiný kurz a změnil své deklarované plány na rozsáhlé pronásledování přistěhovalců,“ píše svému prezidentovi dvaadvacet národních a šestašedesát regionálních židovských organizací ve Spojených státech.
Dopis společně zveřejnily 27. ledna, v Mezinárodní den památky obětí holocaustu, kdy si svět připomínal 80. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
We are proud to have helped bring together over 85 Jewish organizations — representing millions of diverse American Jews across the country — to oppose the Administration’s plans to launch mass deportations, build massive detention camps, and conduct sweeping raids. pic.twitter.com/XhMtOdQMAw
— Jewish Council for Public Affairs (@theJCPA) January 27, 2025
Drakonická opatření vůči přistěhovalcům začal Trump zavádět prakticky ihned po dosednutí do prezidentského křesla. Jen pár hodin po inauguraci na neurčito pozastavil přijímání uprchlíků, vyhlásil stav nouze na hranici s Mexikem a přikázal obnovit výstavbu tamní hraniční zdi.
Kromě toho americký prezident usiluje také o odepření práva na občanství dětem přistěhovalců, kteří jsou v USA nelegálně nebo na dočasná víza. To však odporuje 14. dodatku americké ústavy a Trump za to již čelí žalobě.
Čtěte také: Trump podepsal smršť dekretů. V čem hned otáčí kormidlem?
Intenzivní hon na přistěhovalce mezitím nabírá na obrátkách. Jen za neděli 27. a pondělí 28. ledna zatkly úřady dvě tisícovky lidí během razií jak v domácnostech, tak například v kostelech.
Od roku 2011 přitom platila zásada neprovádět razie proti přistěhovalcům v „citlivých oblastech“, jako jsou školy či svatostánky a jejich okolí. Trumpova vláda však čerstvě vydala nařízení, které federálním imigračním úřadům takové zásahy umožňuje.
„Trumpova administrativa nebude svazovat ruce našim odvážným strážcům zákona a místo toho jim důvěřuje, že budou používat zdravý rozum,“ uvedl v prohlášení úřadující ministr vnitřní bezpečnosti Benjamine Huffman.
Nepřijímejte prosím opatření, která by z míst útěchy učinila místa strachu.
Chicagská nezisková organizace pomáhající imigrantům, která si kvůli obavám z odvetných opatření nepřála být jmenována, pro CNN uvedla, že dospělí přistěhovalci přestali chodit do práce a děti nechodí do školy ze strachu, že by mohly být kdykoli zatčeny.
Opatření umožňující zátahy ve svatostáncích a jejich okolí pak čelí žalobě koalice kvakerských skupin, která soud žádá, aby tuto politiku prohlásil za protiústavní.
Právě toto opatření ve svém dopise Trumpovi kritizují i židovské organizace. „V dobách nejistoty a zranitelnosti jsou místem, kam se lidé nejčastěji obracejí, naše náboženské instituce,“ připomínají prezidentovi.
„Navrhované změny v imigrační politice (…) pouze prohlubují pocity strachu, paniky a nejistoty. Lidé by měli mít možnost scházet se v klidu a uctívat boha beze strachu z deportace, zadržení nebo obtěžování. Nepřijímejte prosím opatření, která by z míst útěchy učinila místa strachu,“ stojí v dopise.
Obavy z opakování minulosti
Přistěhovalectví je pro americké Židy historicky důležitým tématem. Z velké části jde o potomky evropských Židů, kteří do Spojených států uprchli na počátku 20. století či v průběhu války.
Již během Trumpova prvního volebního období se proto tamní organizace ostře stavěly proti prezidentovým imigračním opatřením a rétorice.
Na historickou zkušenost s útěkem a přistěhovalectvím se v dopise odkazují i dnes.
Dobře víme, kam vede hledání obětních beránků, strach a fanatismus.
„Židovské rodiny – minulé i současné, zde i jinde – vědí, co to znamená žít ve strachu o bezprostřední i dlouhodobou bezpečnost našich rodin,“ konstatují.
„Byli jsme nuceni uprchnout, byl nám odepřen přístup do bezpečí, byli jsme obětními beránky, zadržováni a zneužíváni. Tato historie a naše židovské hodnoty činí imigrační politiku – včetně zajištění fungujícího a vstřícného uprchlického programu a ochrany práva žádat o azyl – pro židovskou komunitu hluboce osobní.“
Amy Spitalnick, generální ředitelka Židovské rady pro veřejné záležitosti, ve svém prohlášení uvedla, že „židovská komunita dobře ví nejen jak důležité je přijímat cizince, ale také kam vede hledání obětních beránků, strach a fanatismus.“
Trumpova drakonická imigrační politika podle Spitalnick, která je vnučkou přeživších holocaustu, ohrožuje základní hodnoty a svobody. Zásadně také snižuje bezpečnost židovských Američanů a mnoha dalších komunit normalizací nenávisti, dehumanizací a povzbuzováním násilných extremistů.
Vzestupu krajní pravice a autoritářství čelí i nezávislá novinařina. Děkujeme členům a členkám našeho Voxpot Klubu, kteří nám umožňují pokračovat v práci.
Ještě silnější vzkaz vyslala Jamie Beran, generální ředitelka progresivní židovské organizace Bend the Arc. Podle ní byly Trumpovy první exekutivní příkazy týkající se přistěhovalectví „inspirovány antisemitskými, rasistickými a xenofobními konspiračními teoriemi“.
„Ne náhodou Německo v roce 1933 také začalo tím, že se zaměřilo na sto tisíc židovských přistěhovalců,“ zdůrazňuje Beran.
Seznam významných náboženských osobností a organizací, které se veřejně stavějí proti Trumpově protiimigrační politice, se tak nadále rozšiřuje.
Během ekumenické bohoslužby po Trumpově inauguraci prezidenta vyzvala k milosrdenství vůči LGBT lidem i přistěhovalcům biskupka Washingtonské episkopální diecéze. Od Trumpa i dalších konzervativců se jí za to dostalo dehonestace, nadávek i výzev k deportaci.
Proti prezidentovým dekretům se následně vymezil také arcibiskup Timothy P. Broglio, předseda Konference katolických biskupů USA. Ten dekrety odsoudil jako „hluboce znepokojivé“ a uvedl, že „budou mít negativní důsledky“.
Obavy přitom vyvolává nejen Trump, ale také jeho věrný spolupracovník a nejbohatší člověk planety Elon Musk. Zmiňovaná organizace Bend the Arc ve svém prohlášení k příležitosti Dne památky obětí holocaustu odsoudila Muskovo kontroverzní gesto na Trumpově inauguraci.
„Sledovali jsme, jak bělošští nacionalisté oslavují, když nejbohatší prezidentova pravá ruka opakovaně použila nacistický pozdrav, po čemž následovala řada vtipů o holocaustu na jeho sociální platformě,“ připomíná židovská organizace.
Čtěte také: Nazývejme zdvižené pravice pravými jmény
„Přistěhovalci jsou milovanými členy našich komunit a důležitou součástí naší země. Znovu vás naléhavě žádáme, abyste nerozděloval naše komunity a abyste nerealizoval své plány na zavedení masových deportací,“ uzavírají signatáři otevřeného dopisu svůj apel na Donalda Trumpa.
Jen těžko lze však očekávat, že prezident jejich výzvu vyslyší. Společenské nálady, které Trumpa do úřadu vynesly, nijak nepolevují – a to nejen ve Spojených státech.
Ostatně pár dní před celosvětovou připomínkou výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi vystoupil Elon Musk na mítinku německé krajně pravicové AfD.
Jeho slova? „Příliš se soustředíme na vinu minulosti. Musíme se od ní odpoutat.“
