Tálibán sliboval lidem mír a konec válčení. Sliby jsou ale něco jiného než činy. V Afghánistánu stále více obav budí místní pobočka Islámského státu. Narůstají bombové i sebevražedné útoky. Souboj s teroristy bere lidem duševní i fyzické zdraví, a mnohdy celé životy. Teroristé ohrožují prozatímní vládu i bezpečnost Západu.
Od doby, kdy převzal Tálibán hlavní město Afghánistánu a kontrolu nad zemí, zesílil Islámsky stát útoky po celé zemi. Záměrem teroristické skupiny je vysílit a narušit kompetenci vlády Tálibánu. Působení pobočky známé jako Islámský stát-Chorásán (IS-K) zažehnul poplašné majáky také v euroatlantickém prostoru.
„Útoky IS-K v Afghánistánu cílí nikoli pouze na Tálibán, ale také na řadu dalších cílů,“ sdělil Voxpotu bezpečnostní analytik Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity. Jako příklady uvedl školy, mešity, nemocnice a další měkké cíle. Poukázal také na to, že útoky proti nynější vládě narušují její legitimitu, kterou ona získávala stejným způsobem. „Tálibán nyní zakouší vlastní medicínu,“ dodal.
Na skutečnost, že není povstalec jako povstalec, upozorňuje také odborník na Blízký východ z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Ten Voxpotu popsal výhodnost boje, který IS-K uplatňuje. „Na to nepotřebujete armády rebelů. Stačí pár zkušených útočníků.“ Popis doplnil také tím, že frontální boje mezi Islámským státem a Tálibánem dnes prakticky neprobíhají. Obě strany se potom snaží, aby útoky vyzněly v jejich prospěch.
Z prohlášení po útoku na nemocnici je patrné, že Tálibán bagatelizuje nebezpečí hrozící od IS-K. Ten zas pokládá současnou vládu za nekompetentní.
Jedním z útoků, o kterých je řeč, byl ten na vojenskou nemocnici Muhammada Dáúda Sardara chána 2. listopadu. Zemřelo při něm nejméně 25 lidí a více než 50 jich bylo zraněno. Po explozi, která zasáhla vchod nemocnice, následoval vpád skupiny ozbrojenců. Ti byli podle mluvčího Tálibánu Zabíhulláha Mudžáhida během 15 minut zabiti, ale tento příklad jasně ukazuje zvolenou strategii IS-K.
Bitva prohlášení islamistů
Kábulská vojenská nemocnice se nestala terčem teroristické organizace poprvé. V roce 2017 v ní takto zahynulo nejméně 49 lidí. Podobné útoky se daly očekávat, protože 18. září tohoto roku zahájila provincie Chorásán Islámského státu, která nepůsobí pouze v Afghánistánu, ale i v sousedních oblastech Pákistánu, novou násilnou kampaň. Ta má být zaměřena právě na podkopání autority Tálibánu.
Po akci se IS-K ve svém tvrzení zaměřil na Tálibán jako na svůj cíl a zdůrazňoval, že nemocnice „patřila“ rivalovi a že oběťmi byli spíše členové hnutí než civilisté. Teroristé také poznamenali, že zaútočili „jen pár dní poté“, co nemocnici navštívil „šéf obrany“ Tálibánu. Tím chtěli naznačit, že by mohl být mrtvý. Později byla tato informace potvrzena.
Naproti tomu Tálibán ve své interpretaci události kladl důraz na civilní oběti a ztráty ve svých řadách zlehčoval. V sérii zpráv na Twitteru oznámil, že IS-K cílil na lékaře a pacienty. Následně zveřejnil poklidně vypadající video, které ukazuje „dobře vybavené vzdušné a obranné síly Islámského emirátu“ čistící oblast.
د اسلامي امارت مجهز هوایي او دفاعي ځواک چې په ۴۰۰ بستریز روغتون د داعشي خوارجو برید یې ناکام او ساحه یې تصفیه کړه#Victorious_Force#فاتح_ځواک#Kabul #Video #ویډیو pic.twitter.com/GXTCKiiQhK
— الهجرة (@hijrah1428) November 2, 2021
Mezi 18. zářím a 2. listopadem se IS-K přihlásil k 68 útokům. Většina z nich se odehrála ve východní provincii Nangarhár a v jejím hlavním městě Džalálábádu. Sedm v Kábulu a jeden v Kandaháru, který je baštou Tálibánu. Z prohlášení po útoku na nemocnici i další objekty je patrné, že Tálibán se snaží lidi uklidňovat a veřejně nepřipouštět nebezpečí hrozící od IS-K. Ten zas rozdmýchává pochyby o kompetenci současné vlády.
Čtěte také: Držet Afghánistán nebylo nikdy snadné: Kdo po odchodu Američanů ohrožuje vládu Tálibánu
Proti IS-K represemi a s tajnými službami
Aktivita IS-K staví Tálibán do nezáviděníhodné pozice. Po dvaceti letech strávených povstaleckým bojem se musí přetransformovat na složku poskytující bezpečnost a dohlížející na právo a pořádek. Na dotaz, zda je Tálibán schopen zaručit bezpečí ve městech, odpověděl Kraus, že nikoli. „Je to úplně odlišný úkol, a to jak na taktické, tak i operační úrovni. Je zřejmé, že toto se Tálibánu v současnosti příliš nedaří.“
Břetislav Tureček potom připomíná, že ani předchozí vláda tomuto nedokázala zabránit. „A to měla k takovému úkolu lepší podmínky,“ podotýká. Podle něj to vyžaduje zapojení rozvědky a kontrarozvědky, kterou Tálibán budoval dlouhá léta, a nestaví ji tedy nyní na „zelené louce“. Předtím ale potřeboval její aktivity namířené proti vládě. „Byl v tom velmi dobrý,“ tvrdí a dodává: „Křivka toho, jak se jim podaří být úspěšnými nyní, bude stoupat zároveň s tím, jak budeme stále častěji označovat systém za represivní.“
A svědectví o tom, že členové Tálibánu nebudou jednat s příslušníky IS-K v rukavičkách, se již objevilo. Na brutální zacházení s teroristy upozornila televize BBC. V Džalálábádu se pravidelně objevují těla mrtvých mužů, kteří mají v kapsách ručně psané vzkazy, jež je obviňují z členství v IS-K. Někteří byli oběšeni, jiní zastřeleni nebo jim byla sťata hlava. Předpokládá se, že je za ně odpovědný Tálibán.
Z protivníka spojenec
Do IS-K se v posledních týdnech přidávají další a další bojovníci. Mezi nimi jsou také bývalí afghánští vojáci a zpravodajci, jak píše deník The Wall Street Journal. Ti prošli například výcvikem amerických sil a jsou pro teroristy velkým přínosem. Jejich celkový počet ale není nijak závratný.
Přísun velkého množství islámských radikálů po odchodu spojeneckých vojsk podle Turečka zaznamenán nebyl. Naopak v hojném počtu do země přicházeli za působení tisíců amerických a stovek českých vojáků. Byli to například muži, kteří šli bojovat do Sýrie proti Bašár al-Asadovi a následně se rozprchli. „Do Evropy, na sever Afriky a někteří do Afghánistánu,“ upřesňuje Tureček.
Minulý měsíc vyvolala obavy zpráva Pentagonu, která upozornila, že IS-K může na Spojené státy zaútočit už za půl roku. Tureček by tomu ale moc velkou váhu nedával. Podle něj je to prostředek k úzké spolupráci s Tálibánem. „Jeho snaha stabilizovat Afghánistán se potkává se zájmy Íránu, Ruska, Číny a do jisté míry i Pákistánu.“ Český expert se domnívá, že uvidíme velmi plodnou mezinárodní spolupráci. Připomíná také paradox, že ještě když jsme slýchali o útocích na Afghánskou vládu a na zahraniční vojáky, americké služby dodávaly informace Tálibánu. „Nyní tento paradox odpadl a zájem USA a Tálibánu je stejný. Eliminovat Islámský stát,“ vysvětluje.
Přijde mi vrcholně nevhodné, že se Tálibánu blokují peníze. On ani nové nechce. Jen říká, že peníze na účtech v USA jim patří.
Na mysli nám může také vytanout prohlášení prezidenta České republiky Miloše Zemana. Ten předpovídal, že se z Afghánistánu stane teroristická bašta. „Dřív nebo později se budeme muset do Afghánistánu vrátit – ale nejdřív musí přijít vlna teroristických útoků v novém balení, a to nemusí být za měsíc nebo za půl roku,“ řekl Zeman.
Jeho prognóza se zatím nenaplnila a vypadá to, že ani nenaplní. „Z hlediska stability režimu země je ten dnešní stabilnější. To je prostě fakt,“ reagoval Tureček. „Kritika Tálibánu, že to nezvládne, mi přijde pokrytecká. Nezvládla to ani ta předchozí vláda,“ zdůrazňuje. Kraus pak upozorňuje, že možnost Afghánistánu jako základny pro teroristické činy zde existuje, ale dodává, že v tuto chvíli tomu nic nenasvědčuje.
Tálibán hledá uznání
Pro Tálibán bude životně důležité získat mezinárodní uznání a legitimitu. Nikdo ale stále neví, jak bude nově utvářený stát vypadat. Například některé mocnosti usilovaly o to, aby se do vlády dostali i zástupci menšin či ženy. Nakonec k tomu nedošlo. Tureček pak v této souvislosti poznamenává, že i Česko mělo ve své historii dvě vlády, v nichž scházely ženy.
Co se týče politicko-bezpečnostního systému země, je důležité, nakolik budou státní bezpečnostní složky zahrnovat různé milice, vybudované na etnické, kmenové či podobné bázi. Že by však Tálibán do své vlády nějak zahrnul IS-K, si Tureček nemyslí.
Čtěte také: Islámský stát v Afghánistánu: Malá, ale agresivní pobočka „nadnárodní firmy ISIS“
Tálibán tedy nyní naléhá na svět, aby jejich vládu uznal a Afghánistán dále finančně podporoval. Jeho představitelé dychtivě ujišťují kritiky o své oddanosti lidským právům, byť jen v mezích výkladu podle islámských zákonů. „Chtěl bych mezinárodní komunitu včetně Spojených států ubezpečit, že nikdo nebude zraněn. Nechceme žádné interní ani externí nepřátele,“ řekl tálibánský mluvčí na začátku obnovené vlády.
Přestože několik zemí s Tálibánem spolupracuje, žádná ho zatím oficiálně neuznala. Současná vláda v Afghánistánu se mezitím chlubí podporou nevládních organizací a snaží se politicky prosadit. Nedávno nominovali jednoho ze svých vysokých mluvčí jako velvyslance při OSN. Snaha je vidět i při návštěvách zahraničních představitelů. Se zástupci Tálibánu se setkali například delegáti Spojeného království, Kataru, Turecka, Číny a zemí střední Asie.
Tálibán také požaduje rozmražení účtů, na nichž má Afghánistán uloženy miliony dolarů. „Přijde mi vrcholně nevhodné, že se Tálibánu blokují peníze. On ani nové nechce. Jen říká, že peníze na účtech v USA jim patří,“ řekl Tureček. To vidí jako jeden z mnoha důvodů propadu země do chudoby. „Tálibán ani nemá jak proplácet mzdy běžným státním zaměstnancům. A hrozí, že přijde někdo, kdo jim zaplatí lépe,“ varuje.
V decentralizovaném a špatně přístupném Afghánistánu jsou podmínky pro boj, který sledujeme, příhodné. V zemi přitom nepůsobí pouze IS-K, ale také al-Káida, jejímž úhlavním nepřítelem je USA. Jenže ani IS-K a Tálibán nepatří mezi její přátele. V zemi se navíc stupňuje humanitární krize, a i ta může přivést lidi do područí extremistů. Trápení prostých Afghánců zdá se nebere konce.
