S ruskou invazí se mnozí začali obávat toho, že válku rozpoutá i Čína. Ta má již delší dobu v hledáčku Tchaj-wan. Jeho obyvatelé se však inspirovali u statečných Ukrajinců a hlásí se do výcviku pro případný konflikt, Spojené státy pak dávají jasně najevo, že ostrovnímu státu by na pomoc přišly. Čínští komunisté tak budou se svými okupačními choutkami obezřetní.
„Аmerické sliby jsou nespolehlivé!“ sděluje čínská propaganda přes Tchajwanský průliv. „Washington je sobecký a Tchaj-wan je pouhým pěšákem v jeho hře. Proč by američtí vojáci bojovali za něco, co považují za méněcenné?“
To se mohou dočíst obyvatelé ostrovního státu Tchaj-wan v čínských prostátních médiích. Říše středu se tak snaží podkopat odhodlání Tchajwanců k možnému boji. A používá k tomu příklad Ukrajiny. Zaplavily tak svá média příběhy, že stejně jako nepřišli Američané na pomoc Ukrajincům, nepřijdou ani na Tchaj-wan.
Jenže se jim to moc nedaří. Ostrované se totiž u Ukrajinců inspirovali a jejich bojový duch, který ve válce s Ruskem předvádějí, si osvojují. Po začátku invaze se mnoho z nich rozhodlo zapojit se do výcviku a aktivit použitelných v případě ozbrojeného konfliktu. Například Enoch Wu z organizace Forward Allience, která takové kurzy nabízí, říká pro týdeník Time, že čekací listina se rozrostla na více než tisíc lidí.
Tchaj-wan je nyní často vykreslován jako Ukrajina daleko na východě. Soubojem připomínajícím ten Davida s Goliášem se příběh může zdát podobný, ale Tchaj-wan není Ukrajina. Navíc jak pro Voxpot poukazuje odborník na bezpečnost Timothy Heath z organizace RAND, nezapojení USA a NATO do ukrajinsko-ruského konfliktu je pro Tchaj-wan výhodou. „Západní země pomáhají Ukrajině zbraněmi a na Rusko uvalenými sankcemi, jejich vojáci ale využíváni nejsou. To znamená, že USA může zasáhnout do tchajwanského konfliktu, pokud Čína zaútočí,“ vysvětluje.
Ostrovní stát může počítat i s vedením partizánské války, při níž by invazní síly narážely na povstalce při postupu od západního pobřeží k Tchaj-peji.
Stejně jako 24. únor otřásl s evropskou bezpečností, naskočila husí kůže také mnohým Tchajwancům. Vláda v čele s prezidentkou Cchaj Jing-wen se toho snaží využít. Hlava státu je odpůrkyní sbližování s pevninskou Čínou a krizi v Evropě se snaží využít k posílení obrany ostrova. A se Spojenými státy za zády své odhodlání bránit se ukazují i běžní obyvatelé.
Občané, do boje!
Zatímco nad ukrajinskými městy létají rakety a neustále se ozývá bombardování, na Tchaj-wanu šíří bojového ducha drony. Nepředstavujme si ihned ty vojenské nebo sebevražedné kvadrokoptéry. Tyto mají jiné poselství. Při Festivalu luceren tak nad městem Kao-siung vytvářely srdce s vlajkami zemí, jež jsou jejich blízkými partnery.
At the Lantern Festival in Kaohsiung City, Taiwan, drones lit up the sky with display of European countries who’ve helped and stood with Taiwan during the COVID pandemic. (Czechia, Slovakia, Poland and Lithuania)
by inczech
Nicméně s připodobněním se k Ukrajině to nebylo od počátku války tak jednoznačné. Ihned po začátku ruské invaze tchajwanská vláda a místní odborníci varovali, že srovnávat tyto dvě země a brát si něco ze situace ve východní Evropě není vhodné. Nejspíš tedy čekali rychlou válku.
S tím, jak se stával konflikt vleklý, se změnila i nálada na ostrově. Jing-wen proto již několikrát kritizovala ruskou agresi a Tchaj-pej potvrdila, že se připojí k sankcím proti Rusku. Největší sílu má omezení vývozu polovodičů v hodnotě dvaceti milionu dolarů a zablokování peněžních ústavů v bankovním systému SWIFT. Spolu s tím vším již není válka v Evropě vnímána pouze jako ozbrojený střet dvou států, ale jako boj mezi hodnými demokraciemi a zlými autokratickými režimy.
Čtěte také: Tchaj-wan v hledáčku Číny: Před invazí ho zatím chrání „křemíkový štít“
„Poučení, které si můžeme vzít z rusko-ukrajinské války, je, že navzdory svým vojenským nevýhodám dokáže Ukrajina využívat jedinečnosti svého domácího bojiště a asymetrické schopnosti, aby odolávala obřímu nepříteli, jakým je Rusko,“ řekl tchajwanský ministr obrany Čchi Kchuo-čcheng.
Mezi zmíněné „domácí výhody“ může patřit i bojeschopné obyvatelstvo. Momentální nadšení tchajwanské populace pro osvojení si vojenských dovedností ale nemůže stačit. Na ostrově se už proto ozývají hlasy volající po úpravě povinné služby v armádě. Ta byla v roce 2013 zkrácena z jednoho roku na čtyři měsíce. Podle průzkumu, který si nechala udělat stanice TVBS, prodloužení služby podporuje 78 % respondentů a 56 % chce do ní zahrnout i ženy.
Shoutout to all the exceptional female service members across branches of #ROCArmedForces in different positions who protect their homeland! #InternationalWomensDay2022 pic.twitter.com/OfdI6FOrUp
— 國防部 Ministry of National Defense, R.O.C. 🇹🇼 (@MoNDefense) March 8, 2022
„Čtyři měsíce jsou příliš málo. Je to jako letní tábor,“ podotkl pro americký Time 28letý Young Sun, který si rok odsloužil. Naopak Hsu, který zrovna svou čtyřměsíční službu dokončil, nesouhlasí. Místo toho navrhoval, aby Tchaj-wan zvýšil platy dobrovolným vojenským pracovníkům.
Vůli bojovat s Čínou jistě ostrované najdou i díky tomu, že se většina z nich považuje za Tchajwance, a ne za Číňany. Země tak může počítat i s případným vedením partizánské války, při níž by invazní síly narážely na povstalce při postupu od západního pobřeží k Tchaj-peji. Další analogii můžeme hledat v logistice. Na Ukrajině nyní Rusko čelí problémům se zásobováním a každý den je pro něj bolestivější. Totéž by platilo pro Čínu, umocněno ještě tím, že by dodávky potravin a veškerého potřebného materiálu musely putovat přes moře.
Mocní draci jsou v přesile
„Tchaj-wan potřebuje udělat vše, co je v jeho silách, aby vybudoval asymetrické kapacity a připravil svou populaci tak, aby mohl být co nejtrnitější, pokud by se Čína rozhodla porušit jeho suverenitu,“ poradila náměstkyně ministra obrany USA Mara Karlin Tchajwancům. Ti už to ale dávno vědí.
Důležité je, že Spojené státy se nebrání dalším obchodům s Tchaj-pejí. USA tak používá mnohostrannou taktiku, kdy udržuje svou nejednoznačnou strategii a zároveň podporují obranu ostrova. Zákon o vztazích s Tchaj-wanem povoluje prodej zbraní, ale nespecifikuje, zda by Američané poskytly přímou pomoc.
Obchody mezi oběma zeměmi vzrostly za bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, přičemž dosáhly rekordní výše dvaceti miliard amerických dolarů. Během jeho administrativy bylo schváleno 11 obchodů se zbraněmi, na což pak v posledním půlroce navázal Joe Biden dalšími dvěma kontrakty. Vojenské vybavení prodané Tchaj-wanu zahrnuje desítky stíhaček F-16, protilodní střely nebo rakety dlouhého doletu.
Tchaj-wan však vyvíjí i vlastní zbraně. Mezi takové patří rakety země-vzduch Tien Kung-3 a Wan Chien. Podzvukové střely Hsiung Feng potom dokážou podle expertů zasáhnout cíle i dále ve vnitrozemské Číně. Tchajwanská vláda také schválila pro příštích pět let dodatečné výdaje ve výši 240 miliard tchajwanských dolarů na zbraně domácí výroby. Nedávné dokumenty také odhalily plány na znásobení roční výroby raket z 207 na 497 kusů.
Rozdíl mezi armádami Číny a Tchaj-wanu je však markantní, a to ve prospěch nejlidnatější země světa. Ozbrojené síly ČLR procházejí rozsáhlou modernizací, což zahrnuje například dvě letadlové lodě – z nichž jedna byla vyrobena v Číně – a spuštění třetí se očekává letos. Země vyvíjí i svůj letoun šesté generace a výdaje na armádu stále rostou. Jejich zatím poslední navýšení Peking oznámil na začátku března, ale v tomto trendu bude jistě pokračovat.
Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině Tchaj-wan nezachránila, spíš jen možnou invazi oddálila.
Tchaj-wanská armáda čítá 169 000 vojáků, čínská přes dva miliony, má tedy více než desetinásobnou přesilu. Pro boje ve vzduchu má početnější protivník k dispozici více než 2400 letounů, včetně stíhaček Čcheng-tu J-20, známých jako Mocní draci. Tchaj-wan má oproti tomu jen 474 letadel a většina stíhaček je desítky let stará. Jak nám však ukazuje válka na Ukrajině, velká armáda a obrovské počty techniky nemusejí vždy znamenat jasné vítězství, přesto nesporná výhoda to pochopitelně je.
Jedno z největších námořnictev na světě by potom lehce provedlo blokádu Tchaj-wanu. To znamená, že nejenže by bylo těžké dostat se na ostrov, ale také z něho. V září minulého roku bylo na Tchaj-wanu 765 000 cizinců a spolu s přibližně 23 miliony obyvateli by válka znamenala obrovskou humanitární krizi. Stejně jako proudí uprchlíci z Ukrajiny do okolních demokratických států, i v případě východoasijského konfliktu by důležitou roli sehráli nejbližší spojenci Tchaj-wanu, mezi nimi především Japonsko. Ale i to je po moři přece jen dost daleko.
První letadlová loď, kterou si Čína sama postavila / Foto: Tyg728 / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
USA dává svou náklonost najevo nejen prodejem zbraní, ale také návštěvami vysokých politiků. Nejvyšším státním úředníkem Spojených států, který od roku 1979 navštívil Tchaj-pej, se stal v roce 2020 Trumpův ministr zdravotnictví Alex Azar.
Vláda na Tchaj-wanu se však nezaměřuje pouze na vztahy s USA. Jejím blízkým spojencem je i Česká republika a další středoevropské státy. Polsko, Slovensko i Česko proto darovali ostrovu vakcíny a vyslali tam své delegace na vysoké úrovni. A začátkem tohoto roku Litva oznámila zřízení „tchajwanského zastupitelského úřadu“. Peking se pak domníval, že tím pobaltský stát porušuje zásadu jedné Číny a uvalil na něj sankce. V reakci na to EU zahájila konzultaci ve Světové obchodní organizaci a Tchaj-pej založila fond 200 milionů dolarů pro investice ve střední a východní Evropě.
Tchaj-wan není Ukrajina a Čína není Rusko
Srovnání Ukrajiny s Tchaj-wanem se ale Čína brání. Pokud by tak učinila, podkopala by si totiž své vlastní zásady. „Je to podle nich válka mezi dvěma suverénními státy, zatímco problémy s Tchaj-wanem jsou interní záležitost, protože ostrov je jejich součástí,“ upozorňuje Timothy Heath.
Jiný přístup uplatňují také Spojené státy. Zatímco Rusko by muselo napadnout spojence v Severoatlantické alianci, aby vtáhlo USA do války, závazek bránit Tchaj-wan vypadá pevný. Od začátku krize dával Biden najevo, že americké vojáky na Ukrajinu nepošle. V případě Tchaj-wanu ale vysílá opačné signály.
#UPDATE President Joe Biden on Thursday said the US would come to the defense of Taiwan if the island were attacked by China, which considers it part of its territory.
"Yes," he responded when asked in a CNN town hall about defending Taiwan. "We have a commitment to that." pic.twitter.com/QrZ9matdID
— AFP News Agency (@AFP) October 22, 2021
Deklarované záměry pak měla na ostrově stvrdit delegace vedená bývalým předsedou sboru náčelníků americké armády Michaelem Mullenem. Navzdory tomu ale většina Tchajwanců věří, že budou muset bojovat s Čínou sami.
„Spojené státy nemají tak dobré vztahy s Ukrajinou jako s Tchaj-wanem. Problémy, s nimiž se potýká ruská armáda, by ale mohly způsobit, že Peking ve snahách o podmanění Tchaj-wanu poleví,“ myslí si Heath. Dodává přitom, že celková mezinárodní reakce na ruskou agresi nutí Čínu zamyslet se nad následky případného přímého útoku na ostrovní stát.
Čtěte také: Čína válku na Ukrajině nechce, Rusko však nejspíše podpoří
Čínští vůdci tedy nejspíš došli i díky Ukrajině k závěru, že k útoku na Tchaj-wan není správný čas. Prezident Číny Si Ťin-pching také nebude riskovat komplikace, které by mu způsobil útok na ostrov, protože si chce zajistit znovuzvolení na sjezdu komunistické strany koncem tohoto roku. Navíc je z jeho pohledu stále potřeba zapracovat na snížení technologické závislosti na Západu, čímž by se minimalizovaly dopady možné reakce mezinárodního společenství.
Plány zhaceny
Jak se zdá, všechny uvedené faktory zřejmě Si Ťin-pchinga odradily od jeho předchozích plánů. Některá vodítka naznačují, že chtěl invazi podniknout na podzim tohoto roku. A dříve než Putin napadl Ukrajinu a západní státy po svém zareagovaly, si čínský vůdce mohl myslet, že mu to zajistí jasné znovuzvolení.
Nasvědčují tomu dokumenty uniklé z ruské tajné služby FSB. Ty začal zveřejňovat šéf lidskoprávní organizace Gulagu.net Vladimir Osečkin a jeden z nich se týkal právě možného útoku na Tchaj-wan. Načasování plánované invaze bylo odůvodněno tím, že „Si potřebuje své malé vítězství“ uprostřed boje o moc mezi čínskou elitou.
Pravost dokumentu se snažil ověřit novinář Christo Grozev z webu Bellingcat. Ten nejprve upozorňoval na to, že Ukrajina vypouští podvržené dokumenty FSB jako součást své psyops strategie. Dal jej proto k nahlédnutí dvěma svým zdrojům u ruské tajné služby. „Nepochybovali, že to napsal kolega,“ poznamenal novinář.
Každopádně to, že je uniklý dokument nejspíš pravý neznamená, že pracovník tajné služby, který jej psal, má pravdu. Ruskem rozpoutaná válka Tchaj-wan nezachránila, spíš jen možnou invazi oddálila. Čína bude svůj tlak vyvíjet dál – třeba provokacemi, jako je návrh zákona, jenž má potrestat každého, kdo poruší povinnost „vždy podporovat znovusjednocení“. Nebo vstupováním stíhaček do tchajwanského vzdušného prostoru, kdy v roce 2021 provedla čínská armáda takových letů téměř tisíc.
Stejně jako Putin nedokáže tolerovat ukrajinskou suverenitu, Čínská komunistická strana nikdy nepřijme separaci Tchaj-wanu. Peking totiž ostrov považuje za část Číny, která je odtržená a okupovaná nelegitimní vládou. Přestože je tato vláda demokratická a pro nás přijatelná, komunistická mocnost ji chápe přesně opačně. Získání kontroly nad Tchaj-wanem neboli „znovusjednocení“ tedy nepřestává být čínským primárním cílem.
Otázkou pak zůstává, kdy svoji „speciální vojenskou operaci“ spustí i Putinův kolega Si Ťin-pching. A do jaké míry se poučí a přizpůsobí tomu i svou strategii.
