Země bohatá na ropu chce ukázat svou ambici stát se lídrem v udržitelném rozvoji a energetické transformaci. I když se však Ázerbájdžán prezentuje jako ideální hostitel, summit doprovází kritika narážející na nedodržování jeho základních pilířů.
Vzhledem ke zrychlující změně klimatu, sílícím přírodním katastrofám a rekordně vysokým emisím skleníkových plynů nabízí summit OSN příležitost k přijetí ambicióznějších opatření na celém světě. Předsednická země ale už teď vzbuzuje diskuzi o jejich naplnění.
COP neboli Conference of the Parties, je konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, kterých je nyní 198. Summity se konají každý rok a jejich hostitelské země se střídají.
Pro 29. ročník summitu, začínající 11. listopadu, byl za předsedající stát zvolen Ázerbájdžán. Konference proběhne na Olympijském stadionu v hlavním městě Baku.
Předsedou letošního ročníku je ministr pro ekologii a přírodní zdroje Mukhtar Babayev. A je to výmluvná volba: před vstupem do politiky pracoval šestadvacet let pro státní ropnou společnost Socar, z toho tři roky jako viceprezident pro ekologii.
Dar od boha
Ázerbájdžán má rozsáhlá ložiska ropy a zemního plynu. Do těžby fosilních paliv nepřestává investovat a podle serveru Politico plánuje jejich těžbu v následujícím desetiletí rozšířit o třetinu.
Dle slov prezidenta Ázerbájdžánu Ilhama Alijeva jsou ložiska „darem od boha“. Na schůzce ministrů letos v dubnu pak konstatoval, že jako hlava státu bohatého na fosilní paliva bude hájit právo pro takovéto země pokračovat v investicích a v těžbě.
Investigativní novinář zabývající se fosilními palivy Patrick Galey pro Politico tvrdí, že právě pořádáním COPu se Ázerbájdžán snaží legitimizovat svůj autoritářský režim a utužit mezinárodní vztahy. Zemi přirovnal k předchozímu hostiteli, Spojeným arabským emirátům.
Ázerbájdžán nemá přechod od fosilních paliv ani v programu summitu.
Analýza organizace Global Witness odhaduje, že při plánovaném rozšíření těžby by Ázerbájdžán překročil cíle pro spalování fosilních paliv, dané snahou o udržení oteplování planety pod 1,5 stupni Celsia, o 82 procent.
„Ázerbájdžán nezahrnuje ve svých národních plánech pro klima přechod od fosilních paliv a ani ho nemá v programu summitu. Takové vedení v klíčové době klimatických opatření nepotřebujeme,“ hodnotí Ana Missiriliu z NewClimate Institute.
Na loňském COP28 se přitom všechny strany shodly na odklonění od fosilních paliv s tím, že do roku 2050 chtějí dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů. Jejich největším zdrojem je právě spalování fosilních paliv, které může za loňskou rekordní koncentraci těchto plynů v atmosféře.
Finance a akční plány
Hlavním cílem letošní konference bude navýšení a efektivnější distribuce financí v oblasti klimatu, především státům a komunitám, které je nutně potřebují.
Ty klimaticky nejzranitelnější se nacházejí především v Africe, Asii, Latinské Americe, Karibiku a Pacifiku. Jednotlivé státy také představí posuny v národních akčních plánech přizpůsobení se na změnu klimatu podle Pařížské dohody.
Už 14. října se evropští ministři životního prostředí dohodli na jednotné pozici Evropské unie ve vyjednávání na COP29.
Kromě veřejných financí zdůrazňují potřebu soukromých investic. Podle World Economic Forum je právě privátní sektor důležitou součástí v boji proti klimatickým změnám, protože může poskytnout větší prostředky než veřejné instituce.
Čtěte také: Legrace skončila. Nová klimatická studie přináší data, která nechceme vidět
Jednou z hlavních částí summitu má být opět dlouhodobý cíl udržet globální oteplování dlouhodobě pod 1,5 stupni Celsia. Světová meteorologická organizace však upozorňuje na osmdesátiprocentní šanci, že během následujících pěti let oteplování dočasně vyskočí nad tento limit.
„Je však důležité zdůraznit, že dočasné překročení neznamená, že cíl je trvale ztracen, jelikož se týká dlouhodobého oteplování v průběhu desetiletí,“ vysvětluje šéfka organizace Ko Barret.
Od letošního summitu se také očekává přijetí nového kolektivního cíle v oblasti financování. V roce 2009 se vyspělé státy rozhodly od roku 2020 podporovat částkou 100 miliard dolarů ročně rozvojové státy v jejich boji proti klimatické změně.
Reálně částky dosáhly poprvé v roce 2022 a letos v Baku budou jednat o aktualizovaném cíli – rozvojové země budou potřebovat biliony dolarů ročně.
Jednání za časů etnického čištění
Na summit se chystá více než 32 000 potvrzených účastníků, které čeká dvanáctidenní jednání. Předsednictví letošního COP představilo vyhlášky a závazky, kterých se chtějí po letošek držet a které mají přispět k dosažení jednotlivých bodů Pařížské úmluvy.
Mezi závazky patří i vybudování zón zelené energie, otevření globálního obchodu pro vodík, posílení digitalizace a snížení emisí spojených s technologickým sektorem, snížení obsahu metanu v bioodpadu nebo také propagace udržitelného turismu. COP29 dále upozorňuje na vliv klimatické změny na vodní ekosystémy a chce v tomto ohledu posílit mezinárodní spolupráci.
Summit dále volá po celosvětovém příměří po dobu trvání konference. Chce tím zvýraznit důležitost míru a opatření na ochranu klimatu a zároveň upozornit na spojitost konfliktů s klimatickou změnou.
Podle britského deníku The Guardian se však Ázerbájdžán neprávem označuje za mírotvůrce, jelikož je obviněn z etnické čistky v regionu Náhorního Karabachu, který muselo v důsledku konfliktu s Arménií opustit více než 100 000 obyvatel.
Čtěte také: Z Karabachu už krev nestéká. Arméni se přesto bojí velké války
Na porušování lidských práv upozornil i Evropský parlament v rezoluci přijaté 24. října 2024, ve které odsoudil represe vůči aktivistům, novinářstvu a opozičním vůdcům. Europoslanci chtějí ukončit dodávky ázerbájdžánského plynu do Evropské unie, žádají propuštění všech politických vězňů a stažení ázerbájdžánských vojsk z území Arménie.
Jediným státem, který letošní summit bojkotuje, je Papua Nová Guinea. „Už máme dost rétoriky i kolotoče, v němž se za poslední tři roky neudělalo vůbec nic,“ okomentoval rozhodnutí ministr zahraničí Justin Tkatchenko.
Na stejné problémy jako Evropský parlament upozorňuje i hnutí Amnesty International nebo mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch.
Obě organizace upozorňují na porušování lidských práv a především omezování svobody projevu, které po oznámení pořádání summitu v zemi zesílilo.
