Když se významný důstojník íránských revolučních gard Hasan Sajjad Chodájí vracel 22. května autem domů, zastřelili ho dva ozbrojenci na motocyklech. Teherán viní z atentátu Izrael. A jak má vláda židovského státu ve zvyku, útok nijak nepopřela ani nepotvrdila. Tel Aviv však nyní varuje své občany před cestami do Turecka, kde by údajně mohla hrozit íránská odveta.
Deník The New York Times s odvoláním na nejmenovaný zdroj přinesl informaci, podle které se izraelská vláda svěřila Američanům, že za vraždou Chodájího skutečně stála. Tento důstojník jednotek Quds, což je zahraniční sbor íránských revolučních gard, měl podle židovského státu plánovat útoky na izraelské a židovské cíle v zahraničí. Konkrétní informace, jež by tento atentát obhájily, však Izraelci zatím nesdělili, stejně jako nejmenovali zdroj této informace.
Izraelské obavy nejsou neopodstatněné, neboť íránská zpravodajská agentura Fars zveřejnila jména pěti Izraelců coby cílů atentátů.
Nemáme ani přesné údaje o tom, jakou roli hrál Hasan Sajjad Chodájí v rámci jednotek Quds, nicméně mluvilo se o něm jako o „ochránci svatyně“, což je v tamních vojenských kruzích termín používaný pro operativce působící v Iráku nebo Sýrii. Ti například podporovali syrského vládce Baššára al-Asada a v Iráku zas trénovali šíitské milice nazývané Lidové mobilizační síly (v arabštině Al-Hašd aš-Šáabí), které sehrály důležitou úlohu v porážce Islámského státu.
Teherán hrozí
Izraelská stopa by nebyla zvlášť překvapivá, jelikož Izrael má dlouhou historii atentátů na činitele íránského režimu, převážně na jeho vysoce postavené jaderné vědce. Tel Aviv pokládá teheránský teokratický režim za svého úhlavního nepřítele a obviňuje ho ze snah získat jadernou bombu.
Boj s Íránem má mnoho podob – nejsou to jen atentáty, ale také útoky na íránské milice a jejich spojence v okolních zemích Blízkého východu. Nejčastěji jde o izraelské bombardování zbrojních skladů a dalších cílů na pozicích proíránských vojenských oddílů v Sýrii. K útokům došlo v nedávné minulosti také v Libanonu proti šíitskému hnutí Hizballáh či v Iráku, kde se terčem ofenzívy staly proíránské jednotky Lidových mobilizačních sil.
Po zmíněném atentátu z 22. května izraelská Národní bezpečnostní rada vydala varování před íránskou odvetou, v němž se obrací na občany, aby necestovali do Turecka, pokud to není mimořádně důležité. Turecko je oblíbenou destinací Izraelců a na dovolenou jich tam jezdí statisíce, převážně k jižnímu pobřeží. Tel Aviv nyní v nestandardním kroku vyzval asi stovku svých občanů k urychlenému návratu domů z Turecka.
Izraelské obavy nejsou neopodstatněné, neboť koncem května íránská zpravodajská agentura Fars zveřejnila jména pěti Izraelců coby cílů atentátů. Mezi nimi jsou někdejší šéfové vojenské rozvědky, další její důstojníci a také zakladatel a generální ředitel firmy Cylus, která se zabývá kyberbezpečností. Všechny tyto osoby se podle Fars mohou kdykoli obávat o svůj život a neměly by mít klidné spaní.
Izraelské atentáty
Poslední útok na vysoce postaveného Íránce, který je připisován izraelským tajným službám, se udál koncem roku 2020, kdy byl zavražděn jaderný vědec Mohsen Fachrizáde. Na atentátu, údajně provedeném dálkově ovládaným kulometem připevněným na terénním vozidle značky Nissan, se možná podílela také americká vláda. Bylo to v době, kdy Donaldu Trumpovi končil prezidentský mandát a brzy se měl ujmout vlády Joe Biden. Existují indicie, podle nichž chtěl Trump ještě na poslední chvíli zhatit Bidenův avizovaný návrat k dohodě o íránském jaderném programu.
Írán svou odplatu deklaruje pouze vůči Izraelcům, nikoli Američanům. Očekává totiž návrat k dohodě o jaderném programu.
Bývalý šéf izraelské vojenské zpravodajské rozvědky přiznal koncem loňského roku také roli jeho země v atentátu na generála Kásima Sulejmáního, který byl zavražděn na začátku roku 2020 úderem z dronu na mezinárodním letišti v Bagdádu. Kromě již zmíněného vědce Fachrizádeho pak bylo během poslední dekády zavražděno i několik dalších jeho kolegů. Některé z těchto atentátů měla mít na svědomí íránská opoziční organizace Lidoví modžáhidové (Sázmán-e Modžáhedín-e Chalk-e Írán), kterou údajně trénuje a financuje izraelská vláda.
Tuto organizaci přitom považovaly Spojené státy za teroristickou organizaci ještě v době invaze do Iráku v roce 2003. Tehdy administrativa G. W. Bushe udávala její přítomnost v sousedním Iráku jako jeden z důvodů pro intervenci vedoucí ke svržení režimu Saddáma Husajna, který organizaci podporoval v rámci boje proti íránskému teokratickému režimu. Nyní tuto organizaci někteří republikánští politici naopak podporují. Patří mezi ně například někdejší newyorský starosta Rudy Giuliani nebo bývalý velvyslanec USA při OSN a poté poradce Trumpa v otázkách národní bezpečnosti John Bolton.
Nedávné výhružky íránských představitelů mířící k Izraelcům pravděpodobně sumarizují touhu po pomstě za všechny tyto zmíněné útoky. Írán ovšem deklaruje svou odplatu pouze vůči Izraelcům, nikoli Američanům. Teheránský režim totiž očekává návrat k dohodě o jaderném programu, který by znamenal ukončení amerických sankcí, a proto si Spojené státy nechce proti sobě nijak poštvat.
