Nová americká studie ukazuje děsivou realitu po pádu interrupčního precedentu – těhotenství po znásilnění jsou běžnější, než byste si mohli myslet. A co víc: znásilněné spíš otěhotní, než aby to nahlásily policii.
Nebudu zastírat, že když jsem se podíval na čísla z nové studie publikované v Journal of the American Medical Association (JAMA), můj první instinkt byl jim nevěřit. To přece nemůže být pravda, vždyť ty implikace jsou příliš šílené!
Studie se soustředí na státy, které ve světle nedávného rozhodnutí federálního Nejvyššího soudu zpřísnily interrupční zákony. Na základě dostupných dat se pak snaží přijít na to, ke kolika těhotenstvím v důsledku znásilnění v těchto státech mohlo dojít. Sleduje tedy období od půlky roku 2022, kdy Nejvyššího soud vynesl své rozhodnutí, do počátku letošního roku.
Podle výsledků by přibližně každé 20. dítě narozené v Texasu za uplynulý rok a půl mohlo být zplozeno při znásilnění.
Studie odhaduje, že ve čtrnácti státech mělo od 1. července 2022 do 1. ledna 2024 v důsledku znásilnění otěhotnět přes 65 tisíc žen. Zůstaňme ale u Texasu, který autoři studie vypichují jako nejzávažnější případ.
Dle propočtů studie mělo jen v tomto státě na jihu USA dojít k 26 313 takovým případům v průběhu 16 měsíců. Tedy od chvíle, kdy začalo platit texaské zpřísnění interrupční legislativy.
Pokud jste trochu jako já, těžko se vám v hlavě takové číslo převádí na něco uchopitelného, a musíte si pomoci různými přepočty. Jednak se hodí převést data ze studie alespoň nahrubo na jeden rok – to by odpovídalo necelým 20 tisícům těhotenství.
V Texasu se v uplynulých letech rodilo okolo 380 tisíc dětí ročně. Už z toho jde vytáhnout první představitelnější číslo: podle výsledků studie by přibližně každé 20. dítě narozené v Texasu za uplynulý rok a půl mohlo být zplozeno při znásilnění.
Ještě šílenější je se podívat na předchozí statistiky znásilnění z tohoto státu. Podle dat zkompilovaných webem WiseVoter.com a statistik federálních úřadu tu bylo v roce v uplynulých letech nahlášeno 15 až 16 tisíc takových činů ročně.
Na základě srovnání s daty z aktuální studie se tedy dostanete ke zdrcujícímu výsledku. V Texasu je aktuálně pravděpodobnější, že žena po znásilnění otěhotní, než že jej nahlásí policii.
Pokud má váš mozek stejně jako ten můj problém tyto informace přijmout, vězte ovšem, že se zakládají na solidních datech a žádná očividná chyba se ve studii nenachází. Ostatně to by vzhledem k renomé JAMA bylo velmi překvapivé.
Čtěte také: Tahle země není pro ženy: Jak protiinterrupční politika rozdělila Spojené státy
Autoři studie se museli vypořádat s ošemetnou situací neúplných dat, která vyplývají právě z toho, jak významný podíl znásilnění není nahlášen policii. „Základem byl průzkum, který provedlo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí a o němž soudíme, že je pravděpodobně nejpřesnějším odhadem nejen sexuálních útoků, které byly nahlášeny úřadům, ale také těch, které nahlášeny nebyly,“ vysvětluje jeden ze spoluautorů studie Dr. Samuel Dickman.
Trumpův odkaz
Texas má statisticky nadprůměrné množství znásilnění. Stejně tak dlouhodobě tvoří jakýsi předvoj boje za, respektive proti interrupcím – ostatně i nedávno padlý precedent v případu Roe vs Wade z roku 1973 se zakládal na texaských reáliích.
Současný prezident Joe Biden zjevně hodlá část své kampaně proti Donaldu Trumpovi postavit právě na tématu interrupcí. „Nenechte se mýlit. Člověk, který je nejvíce zodpovědný za to, že Americe tuto svobodu vzal, je Donald Trump,“ řekl Biden na nedávném mítinku ve Virginii.
Poslouchejte také: Redneck | Texas proti Washingtonu. Bitva na mexické hranici a stín občanské války
K přelomovému rozhodnutí Nejvyššího soudu by totiž došlo jen těžko bez tří soudců, které sem dosadil právě Trump. Studii publikovanou v JAMA v uplynulých dnech pro účely kampaně využila i viceprezidentka Kamala Harris.
Pro demokraty je to proto výhodné téma. Právě nespokojenost amerických voličů s radikalitou konzervativních republikánů v otázkách reprodukčních svobod byla jedním z faktorů, který stál za relativním nezdarem republikánů při minulých volbách do Kongresu.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu nemá stejný efekt napříč americkou federací. V praxi totiž nový precedent jen ruší federální záruky minimálních interrupčních práv a umožňuje tak nově konzervativním státům zpřísňovat legislativu. Jiným nebrání nastavovat si pravidla liberálně.
Čtrnáct států, kterými se zabývá aktuální studie, legislativu zpřísňuje. Naopak třeba v Pensylvánii ale na konci ledna místní státní Nejvyšší soud znovuotevřel možnost, že by interrupce mohly být hrazené z veřejného zdravotního programu Medicaid. To je přístup, který byl v americké politice dosud tabu. Ještě před několika lety se proti takovému hrazení interrupcí stavěl i právě Biden.
Jenže Nejvyšší soud svým předloňským rozhodnutím naprosto změnil dynamiku veřejné debaty. Mediálnímu pokrytí interrupcí v uplynulém roce a půl dominují právě děsivé příběhy jako ty, na které poukazuje i nová studie. Taková realita se konzervativním politikům bude v nadcházejících letech obhajovat jen těžko.
