Hrozba Islámského státu přežívá skrze skupiny rozeseté po světě. Jejich věkový průměr přitom překvapí – z džihádismu se stala doslova popkultura, která je u mladých čím dál oblíbenější.
Zhruba před rokem zadržela francouzská policie dva mladíky, kterým bylo teprve patnáct a šestnáct let. Když jim policisté prohledali mobily, narazili na obrovské množství zpráv a konverzací o teroristické organizaci Islámský stát (IS).
A také na plány útoků nebo návody, jak vyrobit výbušninu známou pod zkratkou TATP – právě tu často používají teroristé, protože se dá vyrobit ze snadno dostupných chemikálií.
Dvojice chlapců z regionu Indre-et-Loire na jihozápadě Francie měla připravovat útok na izraelské velvyslanectví v Bruselu. Jednou si prý dokonce v místním parku výbušniny testovali, čímž k sobě pozornost policie přilákali.
Na chování mladšího z chlapců, který si vyměňoval zprávy s dalšími náctiletými radikály, také upozornila jejich škola.
Hrozba Islámského státu nikdy nezmizela.
Podobných případů, kdy propaganda Islámského státu pohltí mysl mladých – často ještě teenagerů – přibývá. „Hrozba Islámského státu a všeobecně džihádismu jako takového nikdy nezmizela,“ říká pro Voxpot Lorenzo Vidino, šéf programu věnovaného extremismu z George Washington University v USA.
Zároveň dodává, že ve srovnání s vrcholem v letech 2014 až 2017, kdy svět zažil velké islamistické útoky, ale klesla. Po několikaleté pauze se však jméno obávané teroristické organizace znovu vrací do titulků novin.
Kábul, Moskva nebo nedávno Solingen – to vše jsou místa útoků, ke kterým se IS buď přihlásil, nebo se mu přisuzují.
Chapadla terorismu
Islámský stát před dekádou prožíval rozmach. Jeho zakladatel Abú Bakr al-Bagdádí vyhlásil z Mosulské mešity chalífát v části Iráku a Sýrie, pokrývající území velké zhruba jako polovina Velké Británie.
Tamní obyvatelé byli donuceni zvyknout si na život pod právem šaría. Kdo se novému režimu nepodrobil, toho čekaly brutální tresty.
Ve městech, které IS ovládl, nebylo výjimkou, že džihádisté jako varování „vystavili“ uříznuté hlavy domnělých či opravdových nepřátel, v ulicích pak hlídkovala „morální policie“ a dbala na oblékání podle přísných pravidel.
Nepřátelé, hlavně ti z jiných náboženských komunit jako například Jezídové, čelili vyvražďování a sexuálnímu násilí.
V následujících několika letech zlákal Islámský stát tisíce různých bojovníků a džihádistů, ochotných v jeho jménu spáchat nejodpudivější zločiny nebo obětovat své životy. Francie, Belgie, Bosna nebo třeba Kosovo – i odtud pocházeli lidé, kteří se rozhodli přidat k bojovníkům brutální teroristické organizace.
Její krutost přenesli také do Evropy, kde zorganizovali několik velkých teroristických útoků, včetně těch z Paříže v listopadu 2015.
Proti IS, který zavedl obyvatele v některých ohledech do středověku, se postavila koalice tvořená zhruba sedmdesáti zeměmi v čele se Spojenými státy. Postupně se jim dařilo vytlačovat IS z dobytého území a v roce 2019 padla jeho poslední bašta – město Baghúz ve východní Sýrii poblíž hranic s Irákem.
Chalífát se rozpadl, ztratil své lídry a zmizel i z hlavních novinových titulků. Jeho ideologie ale přežila a její ozvěny nadále otřásají světem.
Vysoce postavený člen britské vlády, který si přál zůstat v anonymitě, pro BBC potvrdil, že teroristická skupina nebyla plně poražena. Její oslabené vedení podle něj nadále žije někde v Sýrii či Iráku, zatímco se její chapadla natahují na další kontinenty.
IS žije i díky „pobočkám“
Odborník na extremismus Lorenzo Vidino popisuje problémy ve vedení teroristické organizace – většinu lídrů IS zabily americké vojenské údery.
„Přesto nadále existuje a vede nízkoúrovňovou guerillovou válku. IS přežívá, a v některých případech dokonce vzkvétá díky přidruženým skupinám – takzvaným provinciím chalífátu,“ dodává Vidino.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
