Občanská válka v Etiopii vrcholí. Zanechává za sebou tisíce mrtvých a na obou stranách jsou páchány válečné zločiny. Rok trvající konflikt dovedl zemi pod vedením nositele Nobelovy ceny za mír na pokraj etnického vyvražďování.
„Otázka možné genocidy rezonuje a panuje shoda, že by k ní mohlo dojít,“ řekl Voxpotu afrikanista z Univerzity Hradec Králové Jakub Zbýtovský. Tento zločin proti lidskosti hrozí v Etiopii, kde vygradoval rok trvající konflikt mezi tamní vládou a vzpurnými Tigrajci.
Katastrofálnost války dokládají zprávy o zbořených uprchlických táborech, sexuálním násilí, masakrech, rabování a mimosoudních popravách. V bojích zemřeli již tisíce lidí a mnoho dalších uprchlo do sousedního Súdánu. „Riziko, že Etiopie upadne do rozšiřující se občanské války, je až příliš reálné. To by způsobilo humanitární katastrofu a zničilo budoucnost tak důležité země,“ pronesla náměstkyně generálního tajemníka OSN Rosemary DiCarlo.
Vyšetřování Amnesty International odhalilo důkazy o masakrech spáchaných eritrejskými silami v etiopských městech Dengelat a Axum.
Podle Zbýtovského ale ještě donedávna rebelské skupiny preferovaly mírové jednání a na pokračování bojů trval hlavně premiér Etiopie a nositel Nobelovy ceny za mír Abiy Ahmed. Ten navíc používá velice nenávistnou rétoriku, která hrozbu genocidy jedině stupňuje. „Obětujeme svou krev a kosti, abychom pohřbili tohoto nepřítele a udrželi důstojnost a vlajku Etiopie,“ pronesl Ahmed v hlavním městě potom, co vyhlásil celostátní výjimečný stav.
Rok bojů a smrti
Když v roce 2019 Abiy Ahmed obdržel Nobelovu cenu, byl oslavován jako mírotvůrce. V současné době vládne zemi, která se potýká s vleklou občanskou válkou a jeho vláda je ve velkém ohrožení. Laureát Nobelovy ceny, která je z pětice cen nejkontroverznější, byl letos napadán za neférové a nesvobodné volby. „To de facto potvrdili i někteří zahraniční aktéři,“ doplnil Zbýtovský.
Napětí vyvrcholilo již v září roku 2020. Tigrajci se vzepřeli odložení regionálních voleb a pokračovali v nich. Ahmed je označil za nezákonné a zákonodárci omezili financování Tigrajské lidově osvobozenecké frontě (TPLF). Ta vládla v Etiopii před Ahmedem po desetiletí. Následně 4. listopadu 2020 nařídil premiér vojenské útoky v severní oblasti Tigraje a slíbil, že konflikt bude rychle vyřešen. Do boje vyslal národní jednotky spolu s vojáky z Eritreje.
Po třech týdnech Ahmed prohlásil ofenzivu za úspěšnou, protože vládní síly převzaly hlavní město Tigraje Mekele a dosadil tam svou administrativu. Bohužel tím boje neskončily. Etiopská vláda omezila přístup novinářům a výpadek komunikace zakryl události v regionu. Počátkem letošního roku však začaly informace prosakovat na veřejnost.
Vyšetřování Amnesty International odhalilo důkazy o masakrech spáchaných eritrejskými silami ve městech Dengelat a Axum. Novináři CNN rozkryli povraždění lidí v Mahibere Dego. Eritrejští vojáci v etiopských uniformách blokovali humanitární pomoc směřující do Tigraje a Ahmed se uchýlil k dalším krokům jako zatýkání novinářů a potlačování kritiků. Bojovníky z Tigraje nazval „plevelem“ a „rakovinou“.
Čtěte také: Další puč v Súdánu: Generál Burhán hraje o to, zda ho svět uzná jako nového vůdce
Konflikt navíc vypukl během podzimní sklizně – bezprostředně po devastující invazi kobylek – a uvrhl severní region Etiopie do potravinové nejistoty. Podle OSN blokáda jejich záchranného konvoje měla za následek, že se potraviny nedostaly k více než pěti milionům lidí v Tigraji, včetně 400 000 lidí, kteří čelí hladomoru. Šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths označil hladomor za „člověkem vyvolaný“. V reakci na to Etiopie nařídila vyhoštění sedmi vysokých úředníků OSN.
Od začátku konfliktu propuklo etnicky motivované násilí i v dalších částech země, nevyjímaje domovský region premiéra. V květnu se dokonce ozbrojená skupina Oromská osvobozenecká armáda (OLA) zavázala vést „totální válku“ proti Ahmedově vládě.
Rebelové před branami
V červnu tohoto roku znovu ovládly tigrajské síly Mekele a vláda vyhlásila jednostranné příměří. TPLF zastavení bojů vyloučila a konflikt se rozšířil do oblastí Amhara a Afar. Tigrajci postupovali a Ahmed přikročil k vyhlášení celostátního výjimečného stavu.
Jak vysvětluje Zbýtovský, výjimečný stav dovoluje povolat do vojenského výcviku či operací všechny občany v produktivním věku, kteří mají zbraň, nebo ji mohou úřady alespoň zabavit. Dále umožňuje jakékoliv prohlídky bez soudního příkazu, případně vyhlásit zákaz vycházení. „Pro běžného občana tedy samotný výjimečný stav nemusí mít vážnější dopady, nevlastní-li zbraň,“ vysvětlil Zbýtovský. „Na druhou stranu tento stav umožňuje vládě perzekuovat občany na základě jejich domnělého spojení s jednotkami rebelů,“ doplnil.
To, co odborníky znepokojuje nejvíce, je etnická genocida. Vyvražďování je pak mnohem pravděpodobnější v případě potlačení rebelů.
To se podle všeho již děje a existují podezření, že jsou lidé zatýkáni na základě svého etnika a podpora rebelů je vykonstruovaná. V hlavním městě Addis Abebě bylo například zadrženo 16 zaměstnanců OSN a jejich rodinných příslušníků původem z Etiopie. Nutno podotknout, že válečné zločiny se dějí na obou stranách.
TPLF, po jejímž boku od srpna bojuje i OLA, se podařilo zatlačit bojovou linii dále na jih a zmocnit se Dessié a Kombolči, dvou klíčových měst. Spolu s tím vláda zesílila nálety na Mekele a další města v Tigraji ve snaze zacílit zdroj údajných základen rebelů. K bojovníkům snažícím se svrhnout Ahmeda se přidalo minimálně dalších sedm skupin a vytvořili Sjednocenou frontu sil etiopského federalismu a konfederalismu.
V posledních dnech se fronta stále více blíží k hlavnímu městu. V obavách bojů o Addis Abebu volá armáda do svých řad i veterány. Na válečnou strunu se snaží naladit občany také premiér země. „Naši lidé by měli pochodovat (…) s jakoukoli zbraní a zdroji, které mají na obranu, odražení a pohřbení teroristů z TPLF,“ napsal Ahmed na Facebook. Sociální síť později příspěvek odstranila kvůli podněcování násilí.
Čtěte také: Vrací se Tunisko k diktatuře? Rozdělený národ se bouří, prezident se zbavuje odpůrců
Riziko genocidy je reálné
Jakub Zbýtovský upozorňuje, že čím blíže budou rebelové hlavnímu městu, tím větší odpor zažijí. Je to totiž zejména Addis Abeba, kde má premiér silnou podporu. „Osobně očekávám, že případným dobytím hlavního města a svržením Ahmeda by boje měly skončit, jelikož ze strategického hlediska nedává pokračování bojů smysl ani pro TPLF, ani pro OLA či jiné rebelské skupiny,“ říká.
To, co odborníky znepokojuje nejvíce, je etnická genocida. Zbýtovský předpovídá, že vyvražďování je mnohem pravděpodobnější v případě potlačení rebelů. Zmiňuje, že Tigrajci jsou společní nepřátelé jak Ahmeda, tak i Isaiase Afwerkiho, prezidenta Eritreje. „Genocida na Tigrajcích je tedy reálné riziko v případě vítězství Ahmeda,“ podtrhnul.
Jestliže zvítězí druhá strana, je podle něj taková drastická varianta mnohem méně pravděpodobná. „Ačkoliv i rebelové páchají válečné zločiny, dá se předpokládat, že nemají kapacitu ani důvod přistoupit k etnickým čistkám,“ myslí si. Dodává, že Tigrajci nejsou v Etiopii příliš oblíbení a po svržení Ahmeda by se rebelská koalice nejspíš brzy rozpadla.
Další boje po svržení vlády by také mohly přilákat mezinárodní komunitu. Ta již nyní žádá zastavení bojů a mírová řešení, události rezonovaly zejména v západních státech. Avšak v rámci politické situace v celém Afrického rohu nebude mít podle Zbýtovského etiopský konflikt významnější dopady.
