Zpěvák Tomáš Klus rozčeřil vody svým videokomentářem, ve kterém kritizuje brutální postup izraelské armády vůči Palestincům v Pásmu Gazy. Vyslechl si kvůli tomu kritiku za údajné dezinformace a antisemitismus.
„Pakliže není okupace a svévolná anexe tohle, jak jinak to nazývat?“
Tuto otázku položil nedávno ve videu na svých sociálních sítích český zpěvák Tomáš Klus. „Tímhle“ nemyslel nic jiného než okupaci palestinských území státem Izrael.
Písničkář své prohlášení adresoval české vládě i médiím. A jejich odpověď na sebe nenechala dlouho čekat.
Den nato vyšel ve zpravodajské rubrice iDnes.cz pozoruhodný text, který však žánru zpravodajství příliš neodpovídá. To by mělo přinášet co nejčistší popis objektivní reality, nikoliv názory či analýzy autora.
Čtěte také: Když je i zvířecí krmivo vzácnost. Proč je Gaza na cestě k hladomoru?
Hned v titulku se ale dozvíme, že Klus „sdílel řadu dezinformací“. Čtenářstvo by tedy očekávalo, že se ve zbytku textu dozví, o která sdělení šlo.
To se ale nestane. Jeden odstavec je věnovaný tomu, jak se Klus „nezmiňuje o teroristickém hnutí Hamás“. Po něm namísto faktů – nebo alespoň pokusů o jejich předstírání – následuje sugestivní nadpis „dezinformační peklo“, ve kterém se ale vůbec neřeší zpěvákovo prohlášení.
Místo toho se dozvíme, co Klusovi odpověděl herec David Suchařípa a že se „nejen mezi umělci šíří mnoho polopravd a dezinformací“.
Následuje příklad, v němž uživatel sociální sítě X údajně sdílel video parašutistů, označil je za „palestinské bojovníky za svobodu“, ale ve skutečnosti šlo o cvičení egyptské vojenské akademie.
Čtenáři přitom nedostanou žádný odkaz, který by propojil nebo jakkoli dokázal existenci takového videa, natožpak důkazů o jeho nepravdivosti. Na to, že má text upozorňovat na dezinformace, zachází s informacemi přinejmenším zvláštně.
Jako důkaz nebezpečí této dezinformace se dozvíme, že jej odvysílala indická televize Zee News.
Jak televize z tisíce kilometrů vzdáleného státu nebo jedno z miliard videí na internetu souvisí s Tomášem Klusem a jeho sdělením o izraelské okupaci?
Pochopitelně nijak, o zmíněném videu nebo snad televizi se zpěvák vůbec nezmiňuje.
Celou věc by šlo odmávnout jako pouhý nedotažený text. I tento scénář je pochopitelně možný. Přinejmenším do stejné míry je ale důležitý také klamavý efekt této zprávy.
Namísto vypořádání se s nepříjemným tvrzením („Izrael je okupační stát“) se vytváří dojem „dezinformační bažiny“. A tím, že se o ní dozvíme hned po shrnutí Klusova vyjádření, si máme spojit dvě a dvě – do této bažiny holt zabředl i Klus.
Takhle nevypadá zpravodajství, ale manipulace.
Kdo má právo na sebeurčení?
Písničkář na svých profilech už delší dobu sdílí informace, které v českých médiích hlavního proudu nezaznívají – třeba o tom, že izraelská armáda zabila lidi čekající na humanitární pomoc. K tomu Klus volá po příměří v nejkrvavějším konfliktu 21. století – a to se ve výrazné části českých médií zřejmě neodpouští.
Na jeho vystoupení totiž nereagovaly jen „zprávy“ na iDnesu. Na obranu Izraele vyjel také šik komentátorů a komentátorek, kteří – budiž jim to ke cti – své texty alespoň zařadili do názorových rubrik.
Velmi podobnou argumentaci předvedli na stránkách Novinek, respektive Fóra 24 Luděk Fiala a Pavel Šmejkal. Konkrétní mýty, zavádějící argumenty či lži prvního jmenovaného na sociálních sítích rozebrala aktivistka Marie Barvínková.
Budu tedy sledovat pouze hlavní náplň jejich sdělení.
Znamená to ale, že palestinské obyvatelstvo nemá nárok na to, aby spravovalo své záležitosti, což je jedno ze základních lidských práv?
Jádro argumentu Fialy i Šmejkala tvoří polemika s mapou, kterou Klus ve videu sdílel. Ta zachycuje, jak z Británií spravovaného mandátního území Palestiny postupně od roku 1948 ubývají území, až po současný stav – několik roztříštěných enkláv na Západním břehu Jordánu a Pásmo Gazy.
Oba správně upozorňují, že část těchto území dostalo od koloniálních mocností například Jordánsko a Egypt, nejde tedy o okupaci Izraelem. Stejně tak správně upozorňují na jednu Klusovu nepřesnou formulaci – ten se jednou o Pásmu Gazy vyjadřuje jako o státu.
Čtěte také: Humanitární pomoc ze vzduchu Gazu nespasí. Jen odvádí naši pozornost
Na tomto háčku pak táhnou celý svůj komentář a vyvozují, že nemůže jít o okupaci.
Kluse je třeba skutečně opravit – Palestinci svůj stát nikdy neměli. Znamená to ale, že jejich obyvatelstvo nemá nárok na to, aby spravovalo své záležitosti, což je jedno ze základních lidských práv?
Fiala pak chytrácky dodává, že termínem Palestinci se začali místní označovat až v roce 1964. Zapomíná ale dodat proč.
Do té doby se totiž toto slovo používalo pro všechny obyvatele britského mandátu včetně Židů. Až poté, co po vyhnání Arabů vznikl Izrael jakožto výlučně židovský stát, se objevila potřeba pro nové slovo – a z palestinských Arabů se stali Palestinci.
Třešničku na dortu složeném z argumentačních faulů pak představuje velká – pro žánru znalé očekávaná – pointa, tedy nařčení z antisemitismu.
Vedle toho také opomíjí celou větev historického výzkumu, která poukazuje na postupné budování palestinské národní identity od 19. století.
Kromě faktické stránky je ale nesmyslná i širší logika. Podle ní mají na politické sebeurčení nárok jen ty národy, které už mají vlastní stát. S touto argumentací mají Češi také zkušenost – nikoliv z německé a sovětské okupace, na něž odkazuje Klus, ale ze „staré dobré“ rakousko-uherské monarchie.
Stejným způsobem, jako dnes Palestince poučují Fiala se Šmejkalem, by jejich předky odkázal do patřičných mezí třeba absolutistický kancléř Metternich.
Třešničku na dortu složeném z argumentačních faulů pak představuje velká – pro žánru znalé očekávaná – pointa, tedy nařčení z antisemitismu.
Čtěte také: Od rabování po mučení. Válečné zločiny Izraele vidí na TikToku celý svět
Klus podle Fialy „jmenuje židovské autory (Illan Pappé, Norman Finkelstein), což obvykle dělají protiizraelští aktivisté, aby se vyhnuli nařčení z antisemitismu.“
Zůstává otázkou, koho by měl kdokoliv, komu záleží na lidských životech Palestinců, citovat.
A když zmiňujete židovské autory, děláte to jen proto, abyste se vyhnuli nařčení z antisemitismu. Lekce je jasná – o něčem, co by mělo připomínat kritiku Izraele, by se nemělo mluvit vůbec.
Když se odkazuje na palestinské autory, jsou to v lepším případě zaujatí aktéři, v horším případě barbarští teroristé.
Když je váš zdroj někdo ze zahraniční, tak o celé věci vlastně nic moc neví, nebo se ten člověk „vměšuje do vnitrostátních záležitostí“ – jak ráda poukazuje například izraelská vládě blízká organizace NGO Monitor.
A když zmiňujete židovské autory, děláte to jen proto, abyste se vyhnuli nařčení z antisemitismu. Lekce je jasná – o něčem, co by mělo připomínat kritiku Izraele, by se nemělo mluvit vůbec.
Normalizaci si rozvracet nedáme
Možná nejbizarnější příspěvek do „debaty“ přinesla redaktorka Fóra 24 Johana Hovorková. Ta se na rozdíl od svého kolegy Šmejkala neobtěžovala ani přijít s něčím, co by připomínalo argumentaci.
Její text čítá pět odstavců, z toho v jednom nám převypráví tweet moderátora Jakuba Železného, který to podle ní Klusovi pořádně nandal.
Možná i proto následuje smířlivějším tónem. „Ačkoli nelze pochybovat o tom, že zpěvák, který dlouhodobě deklaruje své životní postoje, chtěl vyjádřit zejména soucit s obyvateli Gazy, způsob, jakým to udělal, se mu vážně nepovedl,“ píše Hovorková.
Zpěvákova vyjádření v sobě prý „mají mnohdy kus naivity, ale také kus antisemitismu“.
Čtěte také: První lodě do Gazy: Humanitární koridor spojí zničené pásmo s Kyprem
Její paternalistické vyjádření v sobě nese historickou ironii. Fórum 24 nikdy dlouho neotálí s tím, aby k diskreditaci svých názorových oponentů použilo nálepku „komunisté“.
Poučování údajně zmateného umělce, který najednou začal říkat věci, jež se nám nehodí, si však v ničem nezadá s legendárním projevem Milouše Jakeše.
„No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno,“ začal smířlivě na adresu populární zpěvačky poté, co podepsala petici Několik vět. Poté ale generální tajemník začal kritizovat, kolik bere peněz.
S Klusem je to podobné – dokud kritizuje Babiše, ve Fóru 24 s jeho angažovaností problém nemají. Jen co si ale otevře ústa o životech Arabů, přichází nevybíravá normalizace. I česká zahraniční politika zřejmě potřebuje „klid na práci“.
Oprava: Původní verze textu uváděla, že text na iDnes.cz byl vydán bez autorství. Z redakční zkratky se lze ale prokliknout na autora textu, Matěje Nejedlého.
