Nový americký dokument se snaží odhalit tajemnou identitu zakladatele nejznámější kryptoměny. Jaké přináší důkazy?
Málokdo by čekal, že celosvětový hon na Satoshi Nakamota, zakladatele nejslavnější kryptoměny, bude vrcholit v rozvalinách kladenské huti Poldi. Ale přesně to se děje v aktuálním dokumentu Money Electric: The Bitcoin Mystery na platformě Max.
Nakamoto je pseudonym člověka (potažmo skupiny lidí), který v roce 2009 s velkou pompou spustil bitcoinový protokol. Po jeho identitě se poslední dekádu a půl pídil kdekdo. A několik lidí taky neúspěšně tvrdilo, že jsou Nakamoto oni.
Nejnovější pokus o odhalení identity otce kryptoměn natočil americký režisér Cullen Hoback. Ten má s podobnou prací už zkušenosti. Před třemi lety vydal dokumentární sérii Q Into the Storm o konspirační teorii QAnon.
V jejím závěru přichází s tvrzením, že původcem celé této košaté teorie vystupující pod přezdívkou Q má být bývalý administrátor serveru 8chan Ron Watkins. Důkazní materiál je tu relativně tenký a Hobacka k jeho přesvědčení dovede primárně jeden Watkinsův přeřek. A Watkins vše pochopitelně popírá.
Čtěte také: Konspirátor s rohy, který ovládnul Kapitol: Odkud přišli útočníci, kteří vzali ztečí Kongres
Hoback se teď v Money Electric pokouší svůj úspěch zopakovat na příběhu Bitcoinu. Jistým způsobem je to logické pokračování. Jakkoliv je zjevným hlavním tahákem odhalení Nakamota, hodinu a půl trvající dokument v bleskovém tempu zmapuje i celou historii vývoje této dnes nejrozšířenější blockchainové sítě.
Skalní fanoušci kryptoměn se tu toho příliš mnoho nového nedozví, ale pro nováčky může dokument fungovat jako dobrý odrazový můstek k dalšímu bádání.
Cullen tu vysvětluje okolnosti vzniku Bitcoinu ve světle finanční krize let 2008 a 2009. Zmapuje starší hackerské prostředí, z jehož kontextu kryptoměny vyrostly, a přehledně rozebere jména se začátky Bitcoinu spjatá – pochopitelně tu slouží jako základní množina „podezřelých“.
V dokumentu tak očekávatelně dostávají velký prostor lidé, kteří jsou myšlence Bitcoinu a kryptoměn obecně velmi oddáni. Režisér Cullen zůstává k životnosti a funkčnosti celého konceptu relativně agnostický. Nechává si tak dost prostoru, aby neutrálně zmapoval všechny možné dělící linie, o kterých se „kryptokomunita“ hádala a dodnes hádá.
Dozvíte se, jak se pseudonymní Satoshi Nakamoto náhle stáhnul z té bitcoinové, a také o spekulacích, že ho vyděsilo, když projekt WikiLeaks začal přijímat dary v bitcoinech. Získáte tu základní přehled o válce o velikost takzvaného bloku – základní jednotky blockchainu, což je technologická inovace, na níž jsou Bitcoin (tedy samotná síť) a kryptoměny (včetně bitcoinů s malým „b“) obecně založeny.
Jsou rozebrány postupné snahy států i bankovního sektoru se s rozmachem kryptoměn vypořádat skrze vlastní digitální měny, nebo centralizovanější, a proto snadněji zkrotitelnou kryptoměnu Ethereum. A samozřejmě také postupné štěpení komunity a vznik kryptoměn s mnohdy jepičími životy, které jsou pro svou nevalnou dlouhodobou hodnotu známé jako „shitcoiny“.
„Raději si koupím hovna – doslova hovna, která mají nějakou hodnotu, jsou dobrým hnojivem –, než abych kupoval shitcoiny,“ říká tu o alternativních kryptoměnách svou skepsí k celému odvětví proslulý ekonom Nouriel Roubini.
Nejsou to žádné hluboké úvahy, ale základní mentální mapu světa kryptoměn získáte. Hlavním tahákem Money Electric je však identita Nakamota.
Kromě samotné honby za nevyřešenou záhadou má režisér Cullen i velkou praktickou motivaci pro její odhalení. Nakamoto by totiž mohl disponovat bitcoiny v hodnotě dosahující při současném kurzu desítek miliard dolarů.
Tedy pokud je stále skutečně má. Vzhledem k povaze bitcoinů je možné celý tento podíl ztratit, zničit i znehodnotit. Velká část dokumentu Money Electric se točí okolo hypotézy, že skutečný Nakamoto se svých bitcoinů mohl zbavit mimo jiné proto, aby nebyl odhalen.
Kdo se tedy podle Cullena za pseudonymem ukrývá? Velkou část filmu se vás snaží navést k myšlence, že jím je britský kryptograf a zakladatel blockchainové firmy Blockstream Adam Back. Ten v průběhu snímku nařečení několikrát rozporuje, ale s úsměvem a je vidět, že mu to trochu lichotí.
V závěru ale Cullen dospěje k dramatickému zvratu. Nakamoto je podle něj kanadský developer Peter Todd.
Je to šokující tvrzení. Todd se sice posledních deset let živí jako developer Bitcoinu – a stál u klíčového (a kontroverzního) řešení problému pomalých transakcí v rámci této kryptoměny. Ale v roce 2009, když bitcoin vznikl, mu bylo třiadvacet a byl sotva po studiích.
Toddovo univerzitní vzdělání navíc nemá nic společného s programováním. I to ale Cullen používá jako jeden z podpůrných důkazů – podle několika respondentů v dokumentu původní kód Bitcoinu nevypadá jako práce profesionálního programátora.
Hlavní důkaz, se kterým režisér Cullen operuje, není o moc silnější než výše zmíněné spekulace. Dle vlastních slov mu svitlo, když narazil na jeden Toddův příspěvek na bitcoinových fórech.
Na sklonku roku 2010 tu odpověděl na jeden Nakamotův post – podle Cullena ve skutečnosti nešlo o odpověď, ale pokračování Nakamotova postu, u kterého se jen Peter Todd zalogoval na svůj druhý účet svým civilním jménem. Těsně po této výměně Nakamoto definitivně zmizel.
Finále proběhne v rozvalinách kladenské Poldi.
Režisér si zjevně uvědomuje, že jeho podmanivý příběh je podložen jen vachrlatými důkazy. V závěru dokumentu se rozhodne Todda se svou hypotézou konfrontovat ve zjevné naději, že třeba získá doznání.
A to nás přivádí právě do rozvalin kladenské Poldi, kde finále proběhne. Todd si tu Cullena s pobaveným, ale křečovitým výrazem vyslechne – a vše zapře. Teorie je podle něj „kreativní“, jenže také „absurdní“.
Cullen se nenechá zviklat. Sám je o správnosti svého úsudku pevně přesvědčen. Pro diváky zrekapituluje všechny indicie, které ho k teorii dovedly. Podobně jako u jeho předchozí dokumentární série o QAnonu jsou to přinejlepším důkazy nepřímé.
„Nedůvěřuj, prověřuj,“ konstatuje Todd lakonicky v úplném závěru dokumentu – zjevně přesvědčen, že mu Cullen nic nedokázal.
„A některé věci občas prověřit nejdou,“ uzavírá s drzým úsměvem.
