„Továrna na masové vraždění“. Izraelská AI generuje tolik cílů, že je armáda nestíhá bombardovat

První díl překladu společné investigace magazínů +972 a Local Call najdete zde. Text obsahuje popisy brutálních událostí. Pokud je to možné, zkuste si během a po čtení zajistit dostatečnou (sebe)péči. Jestli se na podobný obsah necítíte, vraťte se k článku jindy.

Poznámka překladatele: Pokud šlo ve veřejných zdrojích dohledat české ekvivalenty, jsou názvy uváděny v českém přepisu arabštiny či hebrejštiny. Pokud to možné nebylo, je uveden anglický přepis z původního článku.

Mluvčí izraelské armády (IDF) 10. listopadu prohlásil, že za prvních 35 dní bojů Izrael bombardoval v Pásmu Gazy celkem 15 tisíc cílů. Pokud srovnáme čísla z více zdrojů, v kontextu dřívějších operací v této oblasti jde o velmi vysoký počet.

Během operace v roce 2021 to bylo 1500 cílů za 11 dnů. V roce 2014 Izrael zasáhl mezi 5226 a 6231 cíli za 51 dní. Ještě o dva roky dříve jich bombardoval okolo 1500 v 8 dnech. V roce 2008 to bylo 3400 cílů za 22 dní.

Zdroje ze zpravodajských služeb nám sdělily, že dříve nastala období – deset dní v roce 2021, 3 týdny v roce 2014 – kdy se bombardovalo 100 až 200 cílů denně. To vedlo k situaci, že letectvu nezbyly žádné další cíle vojenského významu. Jak to, že stejná situace nenastala po více než dvou měsících dnešní války?

Odpověď můžeme hledat ve vyjádření mluvčího IDF z 2. listopadu, podle nějž armáda používá AI systém jménem „Habsora“ (hebrejsky Zvěstování). Nechal se slyšet, že systém „umožňuje používat automatické nástroje k rychlému produkování cílů a zlepšuje již tak přesný a kvalitní zpravodajský materiál podle [operačních] potřeb“.

Oficiální prohlášení cituje rovněž vysokého zpravodajského důstojníka, který říká, že Habsora vybírá cíle pro přesné útoky. „Přitom způsobuje velké škody nepříteli a minimální škody nebojujícím osobám. Členové Hamásu nejsou imunní – ať už se skrývají kdekoliv“.

Podle našich zdrojů ze zpravodajských jednotek Habsora funguje tak, že generuje automatická doporučení k útokům na rezidenční budovy, kde mají žít lidé podezřelí z příslušnosti k Hamásu nebo Islámskému džihádu. Izrael pak provádí rozsáhlé smrtící operace tím, že tyto domy ve velkém bombarduje.

Je to opravdu jako v továrně. Pracujeme rychle a není čas se hlouběji zabývat konkrétním cílem. Jsme hodnoceni podle toho, kolik cílů zvládneme vygenerovat.

Jeden ze zdrojů vysvětlil, že Habsora zpracovává tak obrovské množství dat, jaké by „nezvládlo ani deset tisíc zpravodajců“, a doporučuje místa k bombardování v reálném čase. To je důležité vzhledem k tomu, že většina vysoce postavených členů Hamásu zamíří po začátku každé vojenské operace do podzemí. Podle zdroje pak lze díky systému Habsora lokalizovat a bombardovat i domy relativně nízko postavených členů. Jeden bývalý zpravodajský důstojník vypověděl, že Habsora umožňuje armádě provozovat „továrnu na masové vraždění“, v níž se „klade důraz na kvantitu místo kvality“.

„Člověk sice seznam cílů před každým útokem projde, ale nestráví tím moc času,“ řekl zdroj. Poněvadž Izrael odhaduje, že se v Gaze nachází zhruba 30 tisíc členů Hamásu a všichni podle něj mají zemřít, počet potenciálních cílů je obrovský.

Čtěte také: „Lékaři by neměli umírat vedle pacientů.“ Situace v Gaze je katastrofální, varují organizace

V roce 2019 izraelská armáda založila centrum zaměřené na použití AI – konkrétně k urychlenému generování cílů. „Divize pro správu cílů je jednotka se stovkami důstojníků a vojáků, která vychází z možností AI,“ řekl bývalý náčelník Generálního štábu Aviv Kochavi v letošním rozhovoru pro zpravodajský web Ynet.

„Tento stroj s pomocí AI zpracuje spoustu dat – lépe a rychleji než jakýkoliv člověk – a převede je na cíle k útoku,“ pokračoval Kochavi. „Od té doby, co jsme to během operace Obránce zdí [v roce 2021] spustili, generovalo to sto nových cílů každý den. Víte, bývaly doby, kdy jsme v Gaze vytvořili padesát cílů za rok. A tenhle stroj jich vyprodukuje sto za jediný den.“

„Cíle připravíme automaticky a pracujeme podle kontrolního seznamu,“ řekl jeden ze zdrojů, který pracoval v Divizi pro správu cílů. „Je to opravdu jako v továrně. Pracujeme rychle a není čas se hlouběji zabývat konkrétním cílem. Převládá tu pohled, že jsme hodnoceni podle toho, kolik míst k bombardování zvládneme vygenerovat.“

Vysoce postavený důstojník, který má na starosti „banku cílů“, letos pro list Jerusalem Post řekl, že díky AI systémům armáda poprvé v historii generuje cíle rychleji, než je zvládá bombardovat. Další zdroj popsal snahu o automatizaci jako naplnění Doktríny Dahíja (více o ní se dočtete v prvním díle překladu – pozn. redakce).

Automatizované systémy jako Habsora tak výrazně usnadnily práci izraelských zpravodajců při rozhodování o vojenských operacích, včetně počítání obětí. Pět různých zdrojů potvrdilo, že počet lidí, kteří mohou být zabiti během bombardování rezidenčních budov, je izraelské armádě předem známý. Toto číslo se ve složce zřetelně označuje jako „vedlejší škody“.

Přitom existují různé úrovně, podle nichž armáda určuje, jestli je možné útočit na cíl v soukromé rezidenční budově. „Když je obecná směrnice ‚vedlejší škody pět‘, znamená to, že máme povolení bombardovat všechny cíle, u nichž umře nejvýše pět civilistů, popsal jeden ze zdrojů.

„Dřív nebylo zvykem, že bychom za cíle běžně označovali domy členů Hamásu na nižších pozicích,“ řekl zdroj, který se podílel na náletech během předchozích operací. „Když za mých časů dostal dům hodnocení ‚vedlejší škody pět‘, ani tehdy nebyl vždycky schválen k bombardování.“ K tomu podle zdroje došlo jen když se vědělo, že v domě žije vysoce postavený velitel Hamásu.