Nový premiér Gabriel Attal není u moci ani měsíc a už čelí prvnímu velkému testu. Francii zasáhla vlna nespokojenosti zemědělců, kteří hrozí blokádou Paříže. Attal hraje o politické body, na které si dělá zálusk i krajní pravice.
Od chvíle, kdy se teprve čtyřiatřicetiletý Gabriel Attal přestěhoval do Matignonského paláce, tradičního sídla francouzských premiérů, prý kvůli náporu pracovních povinností spí jen čtyři hodiny denně a někdy ani to ne. Spánkový deficit se pak snaží dohnat během víkendů.
Nyní ho zřejmě čekají bezesné noci. Attal, který dříve působil jako ministr školství, se potýká s prvním velkým testem od svého příchodu k moci 9. ledna. Ve Francii se podobně jako v dalších evropských zemích vzedmula vlna nespokojenosti zemědělců. Protestují, staví barikády na silnicích a dálnicích a nyní slibují, že zablokují hlavní tahy do Paříže.
Jeho slova ale odnesl chladný lednový vítr pryč. Zemědělce totiž nepřesvědčil, a ti tak pokračují v protestech.
Attal hledá cesty, jak jejich nespokojenost zmírnit. Už několikrát se vydal na venkov a hledá ústupky. V pečlivě střiženém obleku s kravatou si položil poznámky na balík slámy a zástupcům tohoto sektoru slíbil, že „zemědělství postaví nad všechno ostatní“. „Je třeba otevřít novou kapitolu pro francouzské zemědělství, a ta začíná dnes. A hlavně, tuto kapitolu budeme psát a budovat společně,“ prohlásil.
Jeho slova ale odnesl chladný lednový vítr pryč. Zemědělce totiž nepřesvědčil, a ti tak pokračují v protestech.
Příliš byrokracie i nízké ceny
Už několik týdnů se bouří zemědělci v evropských zemích od Německa přes Belgii po Polsko. Například v Německu trvaly protesty hned celý týden, kdy traktory zablokovaly nejen silnice, ale třeba i hraniční přechody s Francií nebo s Českem. Vyvrcholily pak velkou demonstrací u Braniborské brány v samém srdci Berlína.
Tamní farmáři nijak nezastírají své odhodlání – jsou připravení výrazně ochromit život v zemi.
Manifestace evropských farmářů mají hned několik společných jmenovatelů – rostoucí náklady, stále více papírování, nekonečné regulace a k tomu nízké výkupní ceny. Od Berlína po Paříž se vlády snaží rychle najít recept, jak ostře sledované protesty uklidnit.
Čtěte také: Kdo zastaví Le Pen? „Mini Macron“ vytáhl do boje proti krajní pravici
Dějištěm vůbec nejbouřlivějších protestů je nyní Francie. Tato země je vůbec největším producentem zemědělských výrobků v Evropské unii a také významným vývozcem potravin a příjemcem evropských zemědělských dotací. Tamní farmáři nijak nezastírají své odhodlání – jsou připravení výrazně ochromit život v zemi.
Na dálnicích a silnicích staví barikády ze slámy nebo používají taktiku „escargot“, tedy „hlemýžď“, kdy traktory jedou jen velmi pomalu, čímž blokují dopravu a vytvářejí dlouhé kolony automobilistů. Někteří z nich dokonce před francouzské státní úřady vyvezli hnůj. Objevily se také případy, kdy zničili část nákladu převáženého přes Francii v kamionech. Vyndali palety nebo krabice se zeleninou, kterou pak vyhodili na zem.
„Jdeme z krize do krize“
„Blokáda Paříže je jedinou možností, jak se ozvat,“ řekl k tomu Cyrille Milard, šéf odborů FNSEA z regionu Seine-et-Marne.
Hlavní tahy, které vedou do francouzské metropole, tak blokují stovky traktorů, přívěsů a někdy i kombajnů. Farmáři si s sebou vzali zásoby vody a potravin, aby v blokádě mohli vydržet co nejdéle. Někteří tam dokonce strávili noc.
Francouzské úřady nasadily na 15 tisíc policistů, kteří mají nad protesty bdít. Pokud to bude nutné, tak mají zabránit zemědělcům, aby vstoupili přímo do Paříže.
„Přijeli jsme bránit francouzské zemědělství,“ řekl pro agenturu AP dvaapadesátiletý zemědělec Christophe Rossignol. „Jdeme z krize do krize,“ dodal k tomu.
„Máme toho dost a jsme naštvaní,“ poznamenal k aktuálním protestům osmatřicetiletý farmář Pierre Bretagne z města Pornic na západním pobřeží Francie. Věnuje se organickému zemědělství.
Čtěte také: Rasismus, nebo strach o život? Ve francouzských školách je znovu dusno
„Během devíti let, co farmařím, jsem nikdy nebyl na protestu. Raději bych byl se svými zvířaty, ale vše je teď mnohem horší,“ shrnul na úvod. „Potřebujeme takové ceny, které odráží nejen kvalitu našich produktů, ale také lásku, kterou vkládáme do této práce a do krajiny. Je to vášeň, je to poslání, ale nedostává se nám za to uznání,“ vysvětlil s tím, že měsíčně si vydělá 600 až 700 eur. To je hluboko pod hranicí minimální mzdy, která je stanovena na zhruba 1539 eur.
Francouzské úřady nasadily na 15 tisíc policistů, kteří mají nad protesty bdít. Pokud to bude nutné, tak mají zabránit zemědělcům, aby vstoupili přímo do Paříže.
Ministr vnitra Gérald Darmanin vyzval bezpečnostní složky, aby se chovaly zdrženlivě. Varoval ale zemědělce, aby se vyhnuli strategickým místům u hlavního města. „Nedovolíme, aby někdo ničil vládní budovy, daňové úřady nebo supermarkety. Ani aby někdo zastavoval kamiony, které převáží zahraniční produkty,“ prohlásil.
Premiér ustupuje
Premiér Attal po návštěvě farmy na jihu Francie slíbil, že vláda přijme několik opatření, která by měla zemědělcům ulehčit práci. Chce zrychlit čerpání fondů v případě nenadálých přírodních pohrom, ubrat byrokracii nebo se zaměřit na férová jednání o cenách mezi výrobci a maloobchodníky.
Podobně jako německý kancléř Olaf Scholz, francouzský premiér zrušil rovněž plány na snížení daňových úlev na zemědělskou naftu.
Opřel se také do dohody EU o volném obchodu se sdružením Mercosur, které tvoří Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay. O té se přitom jedná už dlouhá léta a zatím není vůbec jasné, kdy a zda vůbec někdy vstoupí v platnost.
Zemědělci z Francie, ale i z dalších unijních zemí, se však obávají, že kvůli této dohodě by Evropu mohly zaplavit levnější potraviny, kterým nedokážou konkurovat. Dodávají, že výrobci ze zemí Mercosuru nemusí dodržovat stejně přísné podmínky třeba v oblasti používání pesticidů či ochrany životního prostředí, a proto mají nižší náklady.
„Některé věci není možné změnit přes noc“
Premiér si uvědomuje, že ani jeho ústupky nemusí stačit. I proto ve svém proslovu k farmářům varoval, že „některé věci není možné změnit přes noc“.
Na podobná slova ale francouzští zemědělci neslyší. Attalovi a jeho vládě vyslali jasný vzkaz: Non, tohle nám nestačí.
Arnaud Rousseau, šéf předních zemědělských odborů FNSEA, nijak neskrýval, že od vlády čekal mnohem víc. „Potřebujeme taková rozhodnutí, která opravdu změní pravidla hry,“ prohlásil.
Podle něj mají protesty a různé blokády nejen u Paříže, ale také v regionech, pokračovat minimálně do čtvrtka. V tento den se prezident Emmanuel Macron sejde s dalšími unijními lídry na zasedání Evropské rady.
Zemědělci mají podporu veřejnosti
Velké protesty zemědělců jsou pro Attala, nejmladšího premiéra v dějinách Francie, první velkou zkouškou. Do této funkce si ho vybral prezident Emmanuel Macron, který se dlouhodobě potýká s nízkou popularitou.
Nespokojenost Francouzů přitom doutná pod povrchem dlouhodobě. Mnozí mají pocit, že jim Macron nerozumí a nechápe jejich každodenní problémy. Prezident se obává, že by se mohly znovu rozvířit velké protesty a demonstrace. Takové, jaké zasáhly Francii před několika lety v podobně gilets jaunes, tedy žlutých vest.
I taková hrozba tu je – jeden z předních farmářských odborových svazů Coordination Rurale na protestu v Rennes nedávno dokonce demonstrantům rozdal žluté čepice. Což je jasná narážka na hnutí žlutých vest.
Krajní pravice protesty využívá
Macron doufá, že neokoukaný a mladý Attal dokáže vlnu nespokojenosti zavčas zarazit. Z vyhrocené situace přitom těží francouzská krajní pravice v čele s dlouholetou političkou Marine Le Pen.
Žena, která se v roce 2027 chystá už počtvrté ucházet o Elysejský palác, vyhlíží červnové volby do Evropského parlamentu. V nich chce zasadit Macronovi a jeho straně Renaissance (Obnova) zásadní úder. O jejích šancích Voxpot psal před několika dny.
Čtěte také: Proč odchází Francie ze Sahelu s tichou potupou? Stručná historie francouzského kolonialismu
Právě její strana Národní sdružení chce současné protesty využít. Stranický lídr do eurovoleb a klíčový spolupracovník Le Pen, Jordan Bardella, obvinil prezidenta Macrona, že chce „zabít naše zemědělství“. Opakovaně pak označil tyto volby za referendum „o přežití francouzského zemědělství, které se potýká s drastickými normami a nekalou mezinárodní konkurencí“.
Premiér přitom není ve zrovna snadné pozici. Farmáři totiž mají na své straně francouzské veřejné mínění – průzkum společnosti Odoxa pro deník Le Figaro ukázal, že je podporuje hned 89 % populace.
Attal ovšem nemá příliš velký manévrovací prostor. Zemědělci nechtějí jen tak ustoupit a plánují „obléhání“ Paříže. Mluví se o blokádě letiští Orly a Charlese de Gaulla nebo mezinárodního trhu čerstvých potravin Rungis.
Pokud farmáři opravdu výrazně ochromí život v hlavním městě, mohou o sympatie Francouzů rychle přijít. O ty usiluje i mladý Attal, který možná právě teď rozehrál životní hru o svou politickou budoucnost.
