Klima se mění a společně s ním i zvyky a požadavky turistů. Zažitý obrázek letní dovolené na chorvatských plážích tak pozvolna smývají stále teplejší vody Středozemního moře.
Bedřich Votýpka byl společně s rodinou letos už potřetí v Polsku. A příští rok na dovolenou zřejmě opět zamíří severním směrem.
„V Chorvatsku jsme byli poprvé a naposledy v roce 2017,“ vysvětluje s tím, že se mu ve vysokých teplotách špatně usínalo. „Doma jsme uznali, že nejsme typy, co by si podobné počasí užívaly,“ vysvětluje, proč se už do jižní Evropy nevrátil.
Jeho rodina se před časem navíc rozrostla o psa. „Abychom s ním vůbec mohli jet na dovolenou, stejně musíme do chladnější destinace,“ poznamenává.
Evropa i svět si letos prošly vůbec nejteplejším létem v historii meteorologického měření.
Podobných příběhů je stále víc a živí je množící se tipy na letní dovolenou na pobřeží Baltského moře nebo mezi skandinávskými fjordy. Coolcation, tedy dovolená v chladnějších destinacích, se stává novým trendem.
Oblíbené turistické regiony u Středozemního moře přitom žádnou nouzí o návštěvníky netrpí. Mnohé jižní země naopak zažily vůbec největší nápor od posledního předpandemického roku 2019. Letos se dokonce protesty starousedlíků proti nadměrnému turismu rozšířily z Barcelony nebo Benátek do míst, kde nikdy předtím nebyly: například do Alicante, Málagy nebo Palerma.
Prochází cestovní ruch vlivem změny klimatu, produkující extrémní počasí, výrazným posunem? Nebo zatím opatrně vyhlíží příchod ještě teplejších let?
Do extrému
Četnost a intenzita extrémních veder v posledních letech narůstá. Jeden rok za druhým láme rekordy – jak informovala evropská meteorologická služba Copernicus, Evropa i svět si letos prošly vůbec nejteplejším létem v historii měření.
Velmi teplých dnů, kdy rtuť teploměru vystoupí do nepříjemných výšin, bude čím dál tím víc. Do roku 2050 má polovina evropské populace čelit vysokému nebo velmi vysokému riziku tepelné zátěže, která může až ztrojnásobit počet s ní souvisejících úmrtí.
Mezi nejohroženější regiony patří pobřeží Středozemního moře. A právě u něj leží nejoblíbenější turistické destinace, kam každoročně za plážemi, gastronomií nebo památkami vyrážejí miliony lidí. Španělské pobřeží, chorvatská Dalmácie, řecké ostrovy nebo třeba Provence tak v posledních letech neasociují pohodové dovolené, ale úmorná vedra.
Oblíbená letoviska navíc stále častěji postihují i další extrémní jevy, jako jsou divoké bouře, záplavy nebo přívalové srážky.
„Teprve v posledních letech si všímáme, jak moc klimatické změny ovlivňují cestovní ruch,“ poznamenává pro Voxpot Nicolas Davies z Glasgow Caledonian University, který se tématu turismu dlouhodobě věnuje.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
