Ve francouzském městě Vannes začíná největší soudní proces v případu zneužívání dětí ve francouzské historii. Bývalý chirurg Joël Le Scouarnec je obviněn ze znásilňování stovek mladých pacientů.
Varování: Článek se věnuje tématu sexuálního násilí na mladistvých.
„Když mi bylo devět let, doktor Le Scouarnec mi operoval zánět slepého střeva,“ vzpomíná pro stanici TV5Monde dvaačtyřicetiletá Amélie Lévêque. „Vždycky jsem tušila, že se stalo něco abnormálního. Doktor byl vulgární, pamatuji si, že jsem hodně, hodně brečela.“
Po operaci začala mít spoustu problémů: fobie z lékařů a nemocnic, deprese, anorexii. „Když mi bylo dvacet, přestala jsem jíst a měla jen chuť zemřít.“
Amélie je jedna ze tří obětí, které se rozhodly o případu veřejně mluvit. Další z obětí je osmatřicetiletá Marie (jméno bylo pro zachování anonymity změněno).
„Pro mě to byla operace, která dopadla dobře. Příliš si na ni nevzpomínám,“ říká Marie, které tehdy bylo deset let. V roce 2019 se ale její život změnil, když ji na dveře zaklepali strážníci. Mladá matka měla „komplikovaný sexuální život“ a dlouho tušila, že je to kvůli znásilnění, když byla ještě dítě.
Doktor si zapisoval veškeré údaje o obětech v denících.
Ve dvanácti letech byl v nemocnici Le Scouarnecem znásilněn i Guillaume (i jeho jméno TV5Monde změnila), který se v roce 2019 musel rovněž vypořádat s již zapomenutým scénářem. „Následky tu jsou a já s nimi žiji každý den. Amnézie nijak neoslabuje závažnost činu.“
Brzy po operaci jako teenager „zavrhl své rodiče“, přestože si s nimi byl dříve velmi blízký. Úplně se odřízl od světa. Nikdo však tyto „signály“ nedokázal rozluštit.
Tyto tři oběti spolu s dalšími 296 prožívali nevysvětlitelné traumata. Ta se začala vyjasňovat až od roku 2017.
Téměř tři sta životů na svědomí
Vyšetřovatelé odhalili zločiny chirurga Joëla Le Scouarneca až po jeho odchodu do důchodu v roce 2017. Tehdy ho bývalá pacientka obvinila, že ji jako šestiletou kdysi znásilnil.
Policie po prohledání chirurgova bytu našla nespočet důkazů zneužívání v Le Scouarnecových denících, ale také nafukovací sexuální panny v dětských podobách a přes tři sta tisíc obrázků se zneužíváním dětí.
V denících si doktor zapisoval veškeré údaje o obětech a činech, které na nich páchal.
Policie podle nemocničních záznamů a deníků identifikovala potenciální oběti. V rámci zneužívání, které se táhlo od roku 1989 do roku 2014, je Le Scouarnec obviněn ze znásilnění nebo sexuálního napadení 299 pacientů.
158 je mužského a 141 ženského pohlaví. Celkem 256 obětem bylo pod patnáct let a jejich průměrný věk dosahoval jedenácti. Nejmladší oběti byl jeden rok.
Článek pro jeho společenskou závažnost necháváme odemčený. Děkujeme členstvu našeho Voxpot Klubu za podporu, díky které můžeme dělat nezávislou žurnalistiku.
„Řada obětí byla na operačním sále, pod narkózou, zotavovala se po operaci, byla pod sedativy, nebo byla uspána. To znamenalo, že si oběti nebyly schopny uvědomit, co jim bylo provedeno,“ konstatoval státní zástupce v Lorientu Stéphane Kellenberger.
V roce 2018 policie ukázala Guillaumovi, co o něm chirurg psal. O rok později policisté kontaktovali Marii.
Amélii došlo, že je také jedna z obětí, až když na případ narazila v roce 2019 v médiích. Poté kontaktovala advokátku Francescu Satta, která ji její úsudek potvrdila.
„Byl to začátek v dostávání odpovědí na spoustu otázek. Jako první jsem si řekla, že nejsem blázen. Ale potom začalo peklo. Uvědomila jsem si, co se stalo. Hodně pláču, hroutím se z toho, mám silné deprese, někdy nemám sílu vstát z postele,“ líčí Amélie.
Další z obětí se svěřila francouzským médiím, že se jí po spatření důkazů začaly vracet vzpomínky. „Matně jsem si vzpomněla, jak někdo vstoupil do mého nemocničního pokoje, nadzvedl peřinu a řekl že zkontroluje, zda je všechno v pořádku,“ popisuje oběť. „Potom mě znásilnil.“
Amélie se rozhodla bojovat a postavit se násilníkovi čelem. Doufá, že tím povzbudí i ostatní oběti, aby se ozvaly. „Proč se skrývat? Proč se stydět? Není na mě, abych se styděla.“
Čtěte také: Gisèle Pelicot neskrývá svou tvář. Hanba patří jen mužům, kteří ji zneužívali
Joël Le Scouarnec, kterému je třiasedmdesát, pracoval jako chirurg zabývající se trávicí soustavou ve veřejných i soukromých nemocnicích v Bretani.
Bývalý chirurg byl už v roce 2020 odsouzen k patnácti letům vězení za zneužití čtyř dětí, včetně jeho dvou neteří.
Navíc už v roce 2004 americká FBI upozornila francouzské úřady, že si Le Scouarnec na nelegálním webu prohlíží dětskou pornografii. Za to dostal čtyřletý podmíněný trest odnětí svobody, ale nikdy mu nebylo zabráněno pracovat s dětmi, a nadále získával prestižní zaměstnání v předních nemocnicích po celé zemi.
Ve městě Quimperle před vedením nemocnice zatajil, že byl odsouzen. Dozvěděl se to až psychiatr Thierry Bonvalot od kolegy, který se o chirurgově trestu zmínil, jako by o nic nešlo.
Bonvalot si začal všímat zvláštních věcí: Le Scouarnec například hájil tamního radiologa, který byl obnviněn ze znásilňování pacientek, nebo popisoval operaci sexuálními metaforami.
„Uvědomil jsem si, že je nebezpečný, tak jsem mu řekl, ať odejde. On ale odmítl,“ komentuje Bonvalot, který byl vedoucím nemocniční rady.
Případ nadále řešil s ředitelem nemocnice, Řádem lékařů i tehdejším starostou, ale bez úspěchu. Le Scouarnec se stal vedoucím oddělení chirurgie a na své straně měl i ostatní doktory.
Když se později odstěhoval do města Pontivy, v tamní nemocnici chirurga po zjištění jeho minulosti vyhodili. Odstěhoval se tedy znovu, tentokrát na jihozápad Francie do města Jonzac, kde ho vedení nemocnice zaměstnalo předchozímu deliktu navzdory. Pracoval tam až do svého důchodu.
Právník z advokátní skupiny La Voix de l’Enfant Frederic Benoist označil Le Scouarnacevo zaměstnávání jako výsledek „kolektivního selhání.“
Obří případ
„Díky tomuto procesu se dozvíme odpovědi na spoustu otázek, pochopíme, jak bylo možné, že konal tak dlouhou dobu. Ti, kteří ho chránili, nesou stejnou vinu,“ říká v úvodu zmíněný Guillaume.
Sám založil facebookovou skupinu Le Scouarnecových obětí, ve které si dotčení sdílí informace, vzájemně se podporují a zapojují i své rodiny. Společně se také připravili na soudní proces.
Na něj se akreditovalo 264 novinářů a novinářek a přes šedesát médií z celého světa. Hlavní líčení potrvá celkem čtyři měsíce.
Podle vyjádření advokátky Francescy Satta pro RTL bude mít případ přinejmenším podobný mediální ohlas jako soud s exmanželem Gisèle Pelicot, který svou ženu znásilňoval a nechával znásilňovat cizími muži.
„Myslím, že bude mít možná ještě větší dopad, vzhledem k tomu, že je Le Scouarnec prvním pedofilem s tolika oběťmi,“ konstatuje právnička.
V hojně medializovaném případu Pelicot byla jedna oběť a přes padesát vinných. V případu chiruga je naopak jediný obžalovaný – a obětí na tři sta.
