Politika

21. 01. 2025, 17:20

Trump podepsal smršť dekretů. V čem hned otáčí kormidlem?

Matěj Schneider

Americký prezident Donald Trump | Foto: Chip Somodevilla / Shutterstock
Americký prezident Donald Trump | Foto: Chip Somodevilla / Shutterstock

Donald Trump ve svém druhém inauguračním proslovu sliboval úsvit nové americké zlaté éry. Nedlouho poté strhl světovou pozornost jeho nejvěrnější podporovatel Elon Musk spekulacemi o svém nacistickém pozdravu. Trump mezitím začal podepisovat jeden dekret za druhým. Co jeho administrativa stihla přinést?

Je už tak trochu tradicí, že nastupující američtí prezidenti nejprve zruší celou kupu dekretů a dohod, které podepsal jejich předchůdce. U přechodu z administrativy Joea Bidena k Trumpovi tomu není jinak.

Nastupující prezident například nařídil stejně jako při prvním nástupu do úřadu odstoupit od Pařížské klimatické dohody. Tentokrát přidal i první kroky k tomu, aby USA vystoupily ze Světově zdravotnické organizace.

Zdravotnictví se dotknou i zrušené Bidenovy dekrety, které si kladly za cíl snížení cen léků na předpis nebo zvýšení dostupnosti interrupcí.

Zpřísnění imigrace

Nejočekávanějšími změnami je zpřísňování imigrace do Spojených států. Trumpova administrativa vyhlásila v souvislosti s migrací přes jižní hranici stav národní nouze. S okamžitou platností zrušila používání aplikace CPB One, která během Bidenova úřadování usnadňovala migrantům azylový proces.

Čtěte také: Věčný návrat pohraniční zdi: Trump slibuje dostavět, co už dostavěl. Biden tiše přijal jeho vizi

Trumpova administrativa hodlá také uvolnit nové finance na výstavbu pohraniční zdi, kterou znovuzvolený prezident slibuje od zahájení své první prezidentské kampaně. Zároveň obnovuje dřívější několikrát soudně napadanou praxi „Remain in Mexico“, v rámci které mají být migranti do sjednání schůzky v rámci amerického azylového systému drženi v Mexiku.

Vrozené občanství

Specifickým případem je pak Trumpův dekret, který se snaží značně osekat takzvané „brithright citizenship“ – tedy ze 14. dodatku americké ústavy vyplývající právo na americké občanství zaručené i narozením ve Spojených státech.

Dle Trumpem navrhovaných pravidel by bylo občanství mnohým takovým lidem upřeno na základě imigračního statusu jejich rodičů. Všeobecně se ale očekává, že tyto Trumpovy snahy budou u amerických soudů čelit problémům.

Řada občanskoprávních organizací v čele s American Civil Liberties Union už nastupující administrativu kvůli tomuto dekretu žaluje.

Proti kartelům

Dalším očekávaným bojem ve vztahu k Mexiku je dekret, kterým Trump oficiálně označuje mexické drogové kartely za teroristické organizace. Při podpisu Trump nevyloučil, že proti kartelům nasadí americké ozbrojené síly.

Tento krok v posledních letech prosazují někteří republikáni, ale mexická strana ho odmítá.

Čtěte také: Válka proti drogám nestačí. Republikáni by chtěli vojenskou intervenci v Mexiku

Energetický stav nouze

Další vrstvu okamžitých kroků Trumpovy administrativy představuje sféra energetiky. S ní souvisí už zmiňované opětovné odstoupení od Pařížské klimatické dohody. Kromě ní slibuje navýšit těžbu fosilních paliv: „Drill, baby, drill,“ jak opakovaně rád říká v ozvěně někdejšího sloganu Sarah Palin.

I pro tyto účely Trump dekretem vyhlásil národní stav energetické nouze. Doplňující dekret si klade za cíl navýšit těžbu přírodních zdrojů na Aljašce.

Součástí energetického balíku je také zrušení bidenovské podpory pro elektromobily. Po tomto kroku před volbami paradoxně volal šéf Tesly a blízký Trumpův spojenec Elon Musk s tím, že jeho firmě konec subvencí oproti konkurenci pomůže.

Deregulace a škrty

Velký otazník se vznáší nad poradním orgánem, který Trump chce založit právě pro Muska – jakéhosi ministerstva pro škrtání ministerstev a regulací přezdívaného DOGE (Department of Government Efficiency).

Původně byla tato pseudoagentura zamýšlena jako nezávislý poradní orgán mimo jiné k tomu, aby se Musk a podnikatel Vivek Ramaswamy mohli vyhnout náročnému procesu potvrzení jejich funkce Senátem.

Čtěte také: Nejdůležitější Trumpův úředník, kterého neznáte. Pomůže Muskovi škrtat?

Teď vypadá vše ještě komplikovaněji. Ramaswamy nakonec bude kandidovat přímo do Senátu za Ohio na post uvolněný viceprezidentem J. D. Vancem. Muskův úřad má dle Trumpova dekretu vzniknout z někdejší agentury Bíleho domu pro digitalizaci.

Ihned po Trumpově převzetí moci právě na DOGE zamířily série žalob řady amerických právnických firem, které vznikající úřad napadají z nedodržování patřičných regulí.

Ve věci deregulací se tak Trumpova administrativa zatím realizuje především skrze dva prezidentské dekrety, které prozatím zakazují vládním organizacím najímat nové zaměstnance a vyhlašovat regule nové.

Svoboda projevu, gender, inflace a trest smrti

V podobném duchu se nese série dekretů, v rámci nichž Trump tvrdí, že chce vést úřady k ochraně svobody projevu, boji proti nárůstu cen a „genderové ideologii“. Z velké míry jde o vágní úlitby takzvaným kulturním válkám.

Výjimku tvoří Trumpův požadavek, aby federální úřady začaly opět vykonávat trest smrti a usnadnily jednotlivým státům přístup k prostředkům pro popravy smrtícími injekcemi.

Čtěte také: Pro tátu pušku, mámu podvést. Tradiční hodnoty brání smilníci i násilníci

Milosti i pro násilné podporovatele

V uplynulých týdnech Trump často sliboval, že udělí milost svým podporovatelům, kteří si odpykávají tresty za nepokoje na Kapitolu z 6. ledna 2021, kdy vyvrcholily Trumpovy snahy zvrátit výsledek minulých prezidentských voleb.

Jeho viceprezident J. D. Vance ještě na začátku ledna tvrdil, že by milost měli dostat jen ti z nich, kteří se neuchýlili k násilí. Trump nicméně udělil milost okolo 1600 vězněným podporovatelům bez takového rozlišení – jen hrstce místo milosti zkrátil tresty.

Zrychlené a zrušené prověrky

Jeden ze soudních procesů, který v uplynulém roce a půl komplikoval Trumpovi život, se týkal jeho údajně nepravomocného zacházení s utajenými dokumenty. O to pikantnější jsou jeho aktuální první kroky ve věci utajování a bezpečnostních prověrek.

Na jednu stranu nechal zrušit prověrky padesátce (ex)zpravodajců, kteří v průběhu voleb roku 2020 varovali před zdrojem informací o laptopu Huntera Bidena. Pro účely své administrativy naopak proces bezpečnostních prověrek zjednodušil.

Svému Bílému domu umožnil vydávat dočasné půlroční prověrky na úroveň přísně tajné dle vlastního uvážení.

Kuba a Západní břeh

Dva specificky zahraniční kroky se týkaly předchozích Bidenových rozhodnutí ve věci Izraele a Kuby. Necelý rok starý dekret Bidenovy administrativy se týkal Západního břehu Jordánu a umožňoval uvalovat sankce na zdejší nelegální osadníky z Izraele. Tuto možnost teď Trump ukončil.

Jedním z posledních zahraničněpolitických kroků Bidenovy administrativy bylo letošní rozhodnutí odstranit Kubu z amerického seznamu státních sponzorů teroru výměnou za propuštění 500 politických vězňů. I tento krok Trump zvrátil.

Čtěte také: Jižní přísliby. Co od Trumpa (ne)čeká Latinská Amerika?

Cla visí ve vzduchu

V jedné zásadní věci zatím není jasno. Trump během kampaně sliboval razantní navýšení amerických cel. Dle návrhů, o kterých mluvil, je připraven nastavit cla na veškerý import v řádu desítek procent.

V uplynulých týdnech se naopak lidé z Trumpovy orbity snažili mírnit očekávání. Někteří pro The Washington Post uvedli, že vysoká cla se budou týkat jen některých klíčových importů, které administrativa shledá podstatné pro americkou energetiku, národní bezpečnost nebo zdravotnictví.

Během svého prvního dne v úřadu Trump vyslal nový signál a pohrozil, že je připraven uvalit až pětadvacetiprocentní cla na sousední Kanadu a Mexiko už od začátku února.

Matěj Schneider

Více článků od autora

Témata: Donald Trump, Politika, USA