Ukrajina kvůli přerušení dodávek amerických zbraní přijde o klíčové složky své obrany. Kyjev už nedostane ani ty dodávky, které jsou na cestě nebo čekají v tranzitních oblastech v Polsku.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl pozastavit vojenskou pomoc mířící na válčící Ukrajinu. Po nedávné slovní přestřelce v Bílém domě tak zvyšuje tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Rozhodnutí dopadne na plánované dodávky zbraní a munice v hodnotě zhruba jedné miliardy dolarů. Americký prezident k němu dospěl po sérii schůzek se svými vysoce postavenými bezpečnostními poradci.
Jak napsal deník The New York Times, prezidentovo nařízení bude platit tak dlouho, dokud Trump neuvidí „dobrou vůli“ Ukrajiny zahájit mírové rozhovory s Ruskem. Není jasné, co přesně by to ale mělo znamenat.
„Prezident jasně zdůraznil, že se zaměřujeme na mír. Potřebujeme, aby se naši partneři k tomuto cíli zavázali. Pozastavujeme a přezkoumáváme naši pomoc, abychom zajistili, že přispívá k nalezení řešení,“ shrnul nejmenovaný zástupce Bílého domu.
Čtěte také: Žádné selhání nervů: Zelenskyj u Trumpa přesně věděl, co dělá
Vysoce postavený člen administrativy pro Fox News zdůraznil, že „nejde o trvalé ukončení pomoci, ale její pozastavení“. Agentura Bloomberg doplnila, že stopka se dotýká veškerého přislíbeného vojenského vybavení, které se nenachází na území Ukrajiny.
V praxi to znamená, že Kyjev už nedostane ty dodávky, které jsou na cestě nebo čekají v tranzitních oblastech v Polsku.
The New York Times doplňují, že zatím není jasné, zda se se Trumpovo pozastavení týká také sdílení zpravodajských informací. Jeden zdroj listu potvrdil, že prozatím nadále na Ukrajinu proudí.
Ukrajinský prezident se mezitím nechal slyšet, že dohoda o konci války je stále „velmi, velmi daleko“. Tím okamžitě vyvolal ostrou reakci amerického prezidenta.
Trump opakovaně přebírá ruskou rétoriku a obviňuje Zelenského, že si konec tříletého konfliktu nepřeje. Slova ukrajinského prezidenta označil za „nejhorší prohlášení“ a doplnil, že Spojené státy to „dlouho nestrpí“.
V nejistotách také visí dohoda o nerostech, kterou měl Zelenskyj původně ve Washingtonu podepsat.
Putin se směje
Donald Trump se nijak netají, že dny ruské izolace jsou u konce. Jeho administrativa připravuje plán na obnovení vztahů a možné zrušení protiruských sankcí.
Agentura Reuters napsala, že Bílý dům už požádal ministerstva zahraničí a financí, aby připravily seznam sankcí, které by Washington mohl zmírnit.
Spojené státy poskytly Ukrajině od začátku ruské invaze pomoc v hodnotě přesahující sto dvacet miliard dolarů – z toho 67,3 miliardy připadly na pomoc vojenskou. Zároveň Kyjevu poskytují klíčové zpravodajské informace nebo výcvik.
Společně s Evropou stály v čele mezinárodního společenství na pomoc napadené zemi. Evropské země pak na Ukrajinu poslaly vojenskou nebo humanitární pomoc za 138 miliard dolarů.
Trumpův poslední krok dramaticky vyostřuje spory mezi Washingtonem a Kyjevem v klíčové fázi války, z čehož může těžit ruský prezident Vladimir Putin. Pokud bude americké pozastavení pomoci Ukrajině delší, může Kreml získat více času na válečný postup.
Kyjev nyní stojí před klíčovou otázkou: Jak dlouho dokáže vzdorovat Rusku bez zásadní americké pomoci? Prezident Zelenskyj se nechal slyšet, že americké zastavení pomoci by bylo obrovskou ranou, ale neukončilo by boje.
Podle amerických odhadů by Ukrajina mohla vydržet několik týdnů až měsíců. „Skutečnost je taková, že Ukrajina je v každodenních bojových potřebách na Spojených státech mnohem méně závislá, než byla před rokem,“ míní Michael Kofman z think tanku Carnegie Endowment for International Peace.
Pokud by však zastavení dodávek trvalo déle, Ukrajiny by přišla o zásoby nejpokročilejších zbraní, které nutně potřebuje ke své obraně.
Rachel Ellehuus, analytička z Royal United Services Institute, popsala pro The Guardian tři oblasti, kde jsou americké dodávky pro Ukrajinu klíčové: protivzdušná obrana, balistické střely dlouhého doletu a satelitní komunikace, kde hraje zásadní roli Starlink od společnosti SpaceX, řízené Elonem Muskem.
Spojené státy jsou také jediným výrobcem některých systémů jako jsou například taktické balistické střely ATACMS, protivzdušné systémy Patriot nebo raketomety HIMARS, umožňující Ukrajincům zasáhnout ruskou armádu daleko za frontovými liniemi.
Jakmile tyto zásoby dojdou, Ukrajina přijde o možnost udeřit na další vzdálenosti a chránit své týlové pozice.
Michael Kofman pak dodává, že v kombinaci s municí, kterou už Spojené státy na Ukrajinu dodaly, může velkou část ukrajinské dělostřelecké spotřeby pokrýt Evropa.
„Potíže ale budou viditelnější, jakmile začne léto,“ uzavírá.
Od slov k činům
Bílý dům oznámil své rozhodnutí jen den poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl částečné jednoměsíční příměří mezi Ruskem a Ukrajinou
„Takové příměří – ve vzduchu, na moři a v energetické infrastruktuře – by nám umožnilo zjistit, zda Vladimir Putin jedná v dobré vůli,“ komentoval návrh ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Evropští lídři a lídryně přitom už dříve jednali o možném dohledu evropských vojáků nad příměřím na Ukrajině. Jenže ani to by se neobešlo bez záruk ze strany Spojených států.
Po jejich zajištění přitom volá ukrajinský prezident Zelenskyj. Ten považoval dohodu o nerostech s USA za odrazový můstek k jejich dosažení.
Jeho americký protějšek dal nicméně najevo, že o této možnosti neuvažuje. Viceprezident J. D. Vance prohlásil, že nejlepší způsob, jak ochránit Ukrajinu od další ruské invaze, představují americké obchodní zájmy.
„To je mnohem lepší bezpečnostní garance než dvacet tisíc vojáků z nějaké země, která nebojovala ve válce třicet nebo čtyřicet let,“ řekl v narážce na plány evropského vedení.
To se mezitím postavilo za Kyjev. „Musíme vyvíjet tlak na Rusko, ne na Ukrajinu,“ zdůraznil francouzský ministr pro Evropskou unii Benjamin Haddad.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen následně představila nový plán určený na „přezbrojení Evropy“, který by měl mobilizovat až osm set miliard eur, tedy v přepočtu dvacet bilionů korun. O tomto plánu a další pomoci Ukrajině bude ve čtvrtek 6. března jednat vedení Unie se Zelenským na mimořádném summitu.
I český premiér Petr Fiala na síti X napsal, že rozhodnutí prezidenta Trumpa jen ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky.
„Starat se o vlastní bezpečnost také znamená podporovat ještě silněji Ukrajinu. Nelze připustit úspěch ruské agresivní politiky, která nás všechny ohrožuje,“ uvedl Fiala.
