Americký prezident Donald Trump zavedl avizovaná cla vůči zbytku světa. Hlavní hráči jako Čína a Evropská unie chystají odvetná opatření.
Po dlouhých týdnech výhrůžek a obviňování vypálil americký prezident Donald Trump zatím nejsilnější salvu obchodní války. Washington zavádí nová cla na téměř veškeré zboží proudící do USA.
„Den osvobození“, jak Trump 2. dubna sám označil, způsobil zřejmě vůbec největší otřes v mezinárodním obchodu od finanční krize z roku 2008.
Na tiskovou konferenci, která se odehrávala na zahradě Bílého domu, si prezident přinesl tabulku se dvěma sloupci a seznamem zemí. Ta zahrnovala americká cla a pak cla, která si uvedené země vůči USA údajně účtují.
„Tváří v tvář neúprosné ekonomické válce nemohou USA nadále pokračovat v politice jednostranné hospodářské kapitulace,“ prohlásil americký prezident.
Jak na jeho kroky zareaguje zbytek světa? Přinášíme odpovědi na hlavní otázky.
Co prezident Trump oznámil?
Americký prezident se rozhodl přijmout plošná desetiprocentní cla na téměř veškerý dovoz do Spojených států od 5. dubna. Na zhruba dalších šedesát zemí se pak od 9. dubna budou vztahovat ještě vyšší tarify.
V případě Evropské unie zavedou USA cla dvacetiprocentní. U Číny je situace komplikovanější, protože Trump už dříve zasáhl její zboží dvacetiprocentní přirážkou. K ní přidá ještě dalších třiatřicet procent, takže na čínské zboží se nově budou vztahovat celková cla ve výši čtyřiapadesáti procent.
Podívejte se také: Cla pomohla USA stát se velmocí. Dokáží to i podruhé?
Nová cla výrazně zasáhnou i země jihovýchodní Asie: například Kambodžu (49 procent), Laos (48 procent) nebo Vietnam (46 procent). Na Japonsko uvalily Spojené státy cla čtyřiadvacetiprocentní.
Donald Trump se nechal slyšet, že zavedení cel je odplatou za „nespravedlivou obchodní politiku“ a dodal, že byl „velmi laskavý“. Cla chce použít na podporu amerického průmyslu.
Už během své předvolební kampaně opakovaně říkal, že USA mají až příliš vysoký obchodní deficit a že ostatní země toho podle něj využívají.
Jaké budou dopady?
Analýzy varují před eskalací obchodních válek vedoucí k vyšším cenám i nižšímu růstu. Některým zemím může hrozit recese.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že Trumpovy kroky jsou „velkou ranou pro světovou ekonomiku“. Americká cla podle ní zavedou svět do „spirály nejistoty“, která vážně dopadne na miliony lidí na celém světě, včetně těch nejzranitelnějších.
Italská premiérka Giorgia Meloni, která patří mezi Trumpovy spojence, označila prezidentovo rozhodnutí za „špatné“. Chce ale usilovat o dohodu s USA, která by zabránila obchodní válce.
Co na to Česko?
„Nejlepší cla jsou cla nulová. Na to ale musí být dva, kteří mají vůli se dohodnout,“ napsal na síti X český premiér Petr Fiala. Postup americké strany podle něj poškozuje „každého občana České republiky“.
Nejlepší cla jsou cla nulová. Na to ale musí být dva, kteří mají vůli se dohodnout. Evropa je připravena s USA jednat, ale zároveň je připravena jasně odpovědět. My jsme tuto obchodní válku nevyvolali. Postup americké strany poškozuje každého občana České republiky a my to…
— Petr Fiala (@P_Fiala) April 3, 2025
Pro Deník.cz premiér prohlásil, že uvalení cel může mít na Česko nepřímý dopad. „Třeba kvůli vývozům, které realizujeme přes Německo. Týká se to především tuzemského automobilového průmyslu, který je silně provázaný s německou ekonomikou,“ připomenul.
Fiala očekává, že cla mírně srazí hospodářský růst. „V řádu desetin procent to vliv na evropské země i Česko mít může,“ domnívá se.
Co plánuje Evropská unie?
Šéfka Evropské komise slíbila, že blok si podrží jednotný postoj. Pokud selžou rozhovory s USA, budou přijata odvetná opatření.
Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič se v pátek 4. dubna sejde se zástupci všech členských zemí na jednání o možné evropské reakci.
Hraje se o mnoho a jednoty nebude snadné dosáhnout. Například Paříž se obává, že v případě zavedení odvetných kroků by USA mohly ještě více zatížit její víno, šampaňské nebo kosmetické výrobky. Dublin má obavy z možného odchodu amerických nadnárodních podniků, které tam sídlí.
Už dříve se přitom řešilo, že evropská odveta by se mohla zaměřit na vybrané americké výrobky. Ve hře jsou také odvetné kroky proti americkým technologickým gigantům, které v Evropské unii platí nízké daně.
Jak reagují další země?
Podobná slova jako z Evropské unie zaznívají ze zbytku světa – včetně Číny, která varovala, že přijme „rozhodná protiopatření“. Čínské ministerstvo obchodu vyzvalo USA, aby cla „okamžitě zrušilo“.
Tchaj-wan, na který Spojené státy uvalily dvaatřicetiprocentní cla, krok označil za „velice nepřiměřený“. Jihokorejský úřadující prezident Han Duck-soo se pak nechal slyšet, že globální obchodní válka „se stala skutečností“.
Trumpovy kroky šokovaly Izrael, který původně vyšel Washingtonu vstříc a zrušil veškerá cla na americké zboží. USA přesto vůči Izraeli zavedly sedmnáctiprocentní tarif.
Americký ministr financí Scott Bessent varoval dotčené země, aby nová americká cla prostě přijaly a nezaváděly odvetná opatření. „Pokud zavedete protikroky, dojde k eskalaci,“ zdůraznil.
