Stačí jeden pohled do nákupních center a je to jasné. Vánoce jsou tady – s nimi i tradiční hon za zbožím, které jako zabalená překvapení skončí pod stromečkem. A pak možná i na skládce. Vánoční svátky zatěžují planetu jako žádná jiná událost v roce. A to i neskutečným množstvím dárků, které se rok co rok proměňuje v odpad.
Žít udržitelněji? Heslo, které jako by pro mnoho lidí v době vánočních svátků neexistovalo. Hory dárků zabalených do zdobných papírů, tuny jídla, litry alkoholu, cestování za rodinou – lidé si užívají a experti si trhají vlasy. Vánoce jsou přece jen v obecném vnímání spjaty s blahobytem, který si někteří zaměňují za nadbytek a konzumerismus.
Jak sílí debata o dopadech klimatických změn, a především o roli, kterou v nich lidstvo hraje, zesiluje apel třeba i na to, aby Vánoce byly udržitelnější. A to ze strany médií, odborníků i úřadů. Environmentalisté nakonec křesťanský svátek označují za „největší světovou environmentální katastrofu v roce“.
Důvodů pro to mají více. Jedním z nich jsou třeba emise skleníkových plynů, které v tomto období strmě narůstají. Kvůli oslavám cestuje za rodinami a přáteli přes čtvrt milionu Evropanů – podle studie, s níž přišel MasterCard, v průměru urazí 516 kilometrů, což je zhruba vzdálenost mezi Paříží a Amsterdamem. Čtvrtina z vánočních cestovatelů volí leteckou dopravu.
Ponožky patří mezi vánoční dárkové stálice, víte ale, jakou mají ekologickou stopu? Některé mohou ,vážit‘ i 4 kg CO2.
V západní Evropě připočítávají do rovnice neudržitelných Vánoc i sváteční večeři – konkrétně pečené maso. Podle výzkumu akademika Christiana Reynoldse z Univerzity v Sheffieldu právě maso stojí až za 70 % ekologické stopy celého jídla, záleží tedy na tom, jaké lidé zvolí.
Krocan má třeba nižší dopad na životní prostředí než hovězí nebo jehněčí. Ještě ekologičtější volbou, pokud jde o sváteční maso, je ale podle studie Organizace spojených národů kapr. Střední Evropa je tedy za vodou, ačkoliv – samozřejmě – nejlepší volbou je z tohoto pohledu vegetariánský či veganský pokrm.
Viditelnějším negativem Vánoc je ovšem odpad. A to všudypřítomný. Štědrý večer uplyne, nadšení vyprchá a jediné, co po Vánocích zbyde, jsou hromady balicího papíru, osamocené vánoční stromky odstavené u kontejnerů a neuvěřitelné množství nechtěných překvapení. Ta skončí na skládkách nebo ve vratkách.
Třeba Američané vracejí ještě mezi svátky, tedy do 31. prosince, skoro polovinu vánočních nákupů. Už jen sám proces vracení s sebou nese enormní uhlíkovou stopu, přičemž právě vrácené zboží často končívá na skládkách. A takový scénář zdaleka není ideální.
Ekologická stopa vánočních stálic
Výčet dárků, které se pod stromkem objevují vůbec nejčastěji, asi nepřekvapí. S nejvyšší pravděpodobností jste minimálně část z nich už někdy sami dostali. Mezi nejfrekventovanější dárky se objevují různé sladkosti, kosmetika, knihy, oblečení (zejména pyžama, spodní prádlo a ponožky), boty, technologie nebo třeba dárkové karty a poukazy.
Třeba ponožky patří mezi vánoční stálice, víte ale, jakou mají ekologickou stopu? Ponožky z umělého materiálu (polyamidu) „váží“ čtyři kilogramy CO2 v přepočtu na ekvivalentní hodnotu oxidu uhličitého. Oproti tomu ty bavlněné vycházejí ze srovnání mnohem lépe. Jejich uhlíková stopa je výrazně nižší – 0,09 kilogramu v přepočtu na ekvivalent CO2.
Pyžamo – další oblíbený dárek. Jedno takové bavlněné s sebou nese 1,8 kilogramu CO2-eq. Uhlíková stopa ale není to jediné, na co je potřeba se zaměřit. Důležitá je i spotřeba vody.
Na výrobu jednoho pyžamového setu totiž „padne“ 20 tisíc litrů vody, což je množství, které ve Velké Británii stačí dvoučlenné domácnosti na dva a půl měsíce. Nehledě na obrovské množství odpadu, který vzniká při výrobě bavlněného zboží ve fast fashion řetězcích – vyhazuje se asi 50 % použitelného materiálu.
Například taková běžně dostupná kosmetika je o něco problematičtější než nějaké pyžamo. V potaz je totiž nutné vzít balení produktu, jeho ingredience a nakonec i to, zda byl testován na zvířatech, což stále představuje pro řadu velkých kosmetických firem běžnou praxi.
Počty zvířat, na nichž byly provedeny takové testy, se podle různých organizací liší, všechny se nicméně vyjadřují v řádech desítek až stovek milionů. Stačí si udělat rychlou rešerši – prodává se vybraná značka v Číně? Pak jistě testuje na zvířatech, protože to vyžadují tamní zákony.
Ani balení běžné kosmetiky není zrovna zelené. Jedna taková plastová nádobka na hydratační krém se rozkládá skoro jedno tisíciletí, a to není dědictví pro další generace, které bychom tu chtěli zanechávat. Nehledě na to, že spotřeba beauty produktů roste a hrozí, že do roku 2050 bude na skládkách 12 miliard tun plastů pocházejících z kosmetického průmyslu.
U výběru dárku se stačí zamyslet nad tím, z čeho je vyroben a zda neexistuje zelenější varianta.
Svíčky příliš fyzického odpadu nenadělají, je ovšem dobré dávat pozor na to, z čeho jsou vyrobeny. K přírodě jsou přátelštější materiály jako sójový nebo včelí vosk – oba jsou uhlíkově neutrální. Na rozdíl od parafinu, který za hodinu hoření vypustí do ovzduší 10 gramů emisí CO2 a k tomu ještě toxické chemikálie a karcinogenní látky. Navíc: svíčka ze sójového vosku hoří obvykle podstatně déle než ta z parafinu.
U dávání dárků přemýšlet
Dalo by se pokračovat donekonečna. Ale co s tím? Někteří se začali od tradičního vánočních dárkování odvracet. Podle organizace Waste and Resource Action Programme (WRAP) tak činí zejména mladší generace. „Stále častěji touží víc po zážitcích než po věcech. Myslím, že je to zčásti jejich obavami o planetu, ale také tím, že už tolik věcí mají,“ vysvětlil před několika lety britskému listu The Independent člen iniciativy Richard Clapham.
Není přitom potřeba na to jít od podlahy a rovnou se vánočního obdarovávání vzdát. Stačí se u výběru vhodného artefaktu zamyslet nad tím, z čeho je vyroben a zda neexistuje zelenější varianta.
Čtěte také: Vleky versus klima. Sněhu bude i nadále ubývat a čekají nás kratší zimy
Zlaté pravidlo „méně je více“ platí i v tomto případě. Dostupné je už zboží z recyklovaných materiálů či přírodní kosmetika, a velkou radost dělají podomácku vyrobené dárky, ty jedlé dvojnásobnou. Zajímavou alternativou jsou i různé poukázky, které obdarovanému dovolí vybrat si, co zrovna sám chce nebo potřebuje. Eliminujete tím zároveň možnost, že váš dárek skončí v propadlišti dějin kdesi v kupě odpadu za městem.
Ani vysoce oblíbené dárkové kartičky přitom nejsou zrovna nejekologičtější. Některé končí pohozené v šuplíku, jiné v koši, načež se opět nakupí na skládce. V nejhorším (a americkém) případě někde v Mexiku, Turecku nebo Indii – ilegálně.
„Tyhle karty z polyvinylchloridu jsou letos na našem ‚zlobivém seznamu‘,“ uvedla Judith Enck, zakladatelka iniciativy Beyond Plastics. A to s tím, že takové dárky nedělají dobře nejen životnímu prostředí, ale i zdraví člověka – jsou vyrobené z karcinogenních látek. Dobrou zprávou proto je, že se stále častěji objevují papírové dárkové karty či, ještě lépe, e-poukázky.
S podobným nápadem jsme nakonec přišli i my ve Voxpotu. Připravili jsme darovací certifikáty, které můžete věnovat svým blízkým a zároveň podpořit nezávislou žurnalistiku.
