Uhlobaronův pád. Kdo je Gautam Adání a co nám jeho příběh říká o současné Indii?

Je poslední lednová středa a já (Jakub Ježek) při svém prokrastinačním procházení Twitteru, kterému se věnuji víc než bych chtěl, nacházím pro mne velice zajímavé sdělení. Společnost Hindenburg Research v několik desítek minut staré zprávě tvrdí, že ten den odhalí výsledek vlastního dvouletého vyšetřování hospodaření indického konglomerátu Adani Group.

Today we reveal the findings of our 2-year investigation, presenting evidence that the INR 17.8 trillion (U.S. $218 billion) Indian conglomerate Adani Group has engaged in a brazen stock manipulation and accounting fraud scheme over the course of decades. (2/x)

— Hindenburg Research (@HindenburgRes) January 25, 2023

Hlavou tohoto rodinného podniku je Gautam Adání, ještě před deseti lety ve světě velkého byznysu zcela neznámý podnikatel z Ahmadábádu v indickém svazovém státě Gudžarát. Adání se loni vyhoupl do top 10 nejbohatších lidí na světě, kde zaujal třetí místo a odsunul Jeffa Bezose, majitele Amazonu, na pověstnou bramborovou medaili. Začátkem tohoto roku po světě chodili jen dva bohatší lidé než Adání: Bernard Arnault, majitel rodinných podniků Moët Hennessy a Louis Vuitton, a Elon Musk, šéf Tesly, SpaceX a novopečený vlastník Twitteru.

Krátká zpráva Hindenburg Research slibovala důkazy, že „indický konglomerát Adani Group v hodnotě 17,8 bilionů rupií (218 miliard USD) se v průběhu desetiletí zapojil do drzých manipulací s akciemi a účetních podvodů“. Samotná společnost Hindenburg Research LLC ve svých aktivitách kombinuje byznys a investigativu. Pokud výsledky šetření ukazují na nepravosti ve veřejně obchodované firmě, snaží se o nich Hindenburg Research shromáždit co nejvíce důkazů. Jsou-li přesvědčivé, zaujme na burze pozice, kdy spekuluje na poklesu akcií a závěry investigace zveřejní.

Kontaktuji svého kamaráda, který obchoduje s akciemi a nevyhýbá se rizikovým obchodům. Ptám se ho, zda může obchodovat s akciemi Adani Enterprises Ltd., vlajkové lodi Adani Group. V ten moment se cena za akcii pohybuje něco málo pod hranicí 3500 indických rupií (asi 940 Kč). Když mi kamarád za půl hodiny odpoví, poprosím ho, aby mi koupil 250 těchto akcií takzvaně nakrátko. To zjednodušeně znamená, že budu vydělávat nikoli na rostoucí ceně, jak je obvyklé, ale na jejím poklesu. Naopak prodělám, pokud by cena stoupala.

Čtěte také: Namísto mešity hinduistický chrám: Indie pokračuje na cestě k teokracii

Ještě tentýž den, tedy 24. ledna, Hindenburg Research zveřejňují svou analýzu, která je plná informací o účetních manipulacích, podvodech a dalších jednáních za hranou zákona, na nichž se měl management Adani Group podílet. Během následujících dvou týdnů klesne cena akcií Adani Enterprises Ltd. o více než polovinu a já poprosím kamaráda, aby obchod uzavřel, a odcházím se ziskem. Milionáře to ze mě neudělá, ale na pěknou dovolenou pro mou rodinu to stačí. Gautam Adání se mezitím na žebříčku miliardářů a miliardářek propadl ze třetího místa někam do poloviny třetí desítky.

Za vším hledej Sorose

Ne všechny ale pád Adáního akcií takto potěšil. „Načasování zprávy zřetelně prozrazuje drzý záměr i zlý úmysl podkopat reputaci Adani Group, a to s hlavním cílem poškodit nadcházející další veřejnou nabídku akcií od Adani Enterprises,“ uvedl v prohlášení pro média finanční ředitel skupiny Džugéšindar Singh poté, co byla analýza zveřejněna. A už 29. ledna vydala skupina Adani Enterprises 413stránkovou odpověď, v níž činnost Hindenburgu označila rovnou za „vykalkulovaný útok na Indii, na nezávislost, integritu a kvalitu indických institucí a příběh indického růstu a ambicí.“

Místo aby premiér Módí mluvil o Adáním, opřel se do korupčních praktik vlády Indického národního kongresu, jenž už není u moci skoro devět let.

Netrvalo dlouho a bingo všech správných konspiračních teorií doplnil i miliardář George Soros. Stačilo, aby se nejprve v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu otřel o indickou vládu a poté na bezpečnostní konferenci v Mnichově připomněl, že Adáního podnikání je právě se současnou politickou garniturou velmi těsně svázáno.

Kdo naopak šetřil slovy, byl indický premiér Naréndra Módí. Celý týden se neobjevoval na veřejnosti, a když už 8. února vystoupil na schůzi dolní sněmovny parlamentu, o Ádáního problémech nepadlo ani slovo. Místo toho se ministerský předseda tvrdě opřel do korupčních praktik předchozí vlády Indického národního kongresu, který není u moci už skoro devět let.

Pohádka o úspěchu

Může skutečně existovat nějaký zájem na potopení nejbohatšího indického podnikatele? Na první pohled by se mohlo zdát, že tamní hospodářství vzkvétá jako nikdy dříve. HDP navzdory bezprecedentnímu propadu během koronavirové pandemie znovu roste a vláda nedávno uzavřela velký obchod se společnostmi Boeing a Airbus na dodávky letadel.

Čtěte také: „Dnešní doba není dobou války.“ Odvrací se Indie od ustupujícího Ruska?

Jenže zároveň se Indie dostává čím dál častěji pod palbu zahraniční kritiky. V půlce ledna nejprve vzbudil pozdvižení dokument BBC o Módího neslavné roli při náboženských nepokojích v Gudžarátu v roce 2002. A když byla záhy poté zveřejněna zpráva Hindenburgu o nekalých praktikách Gautama Adáního, začalo se v Indii čím dál hlasitěji mluvit o mezinárodní konspiraci. A nutno dodat, že také zbytečně.

Přestože Indie ve světových žebříčcích svobody a demokracie již delší dobu klesá a sklízí za to pravidelnou kritiku od akademiků, novinářů i neziskovek, ujasněme si jednu důležitou věc: Západ nemá žádný významný zájem na tom, aby svrhnul nacionalistickou indickou vládu a vyměnil ji za loutky globalistů. Spojené státy i evropské země v první řadě potřebují, aby v Dillí seděl předvídatelný partner, který bude aspoň částečně vyvažovat vliv Číny v Indo-Pacifiku. Módího administrativa pro tento účel bohatě stačí, a proto také vrcholní západní představitelé s kritikou tamní vlády zpravidla velmi šetří.

Přitom na současné Indii by se daly najít lecjaké chyby. Přestože si kabinet Naréndry Módího často představujeme jako zosobnění neoliberální ekonomické politiky, v níž se stát co nejméně plete do cesty volnému trhu, skutečnost je poněkud jiná. Vláda Indické lidové strany (BJP) ve svém druhém volebním období naopak utahuje šrouby a svůj silný mandát využívá nejen k drobné šikaně politické opozice či náboženských menšin, ale i k větší kontrole tržních sil. Indie se tak posouvá k systému klientelistického kapitalismu, v němž se prolínají zájmy státu s byznysem nejsilnějších podnikatelů.

Oligarcha a jeho stát

Gautam Adání se narodil v roce 1962 v největším gudžarátském městě Ahmadábádu a jeho kariéra je zosobněním indického hospodářského příběhu posledních 30 let. Rodinná firma, kterou založil v roce 1988, se původně zaměřovala na dovoz plastů pro malé podniky. Když však v roce 1994 začala gudžarátská vláda rozdávat koncese pro obchodování v takzvaných zvláštních ekonomických zónách, Adánímu se podařilo získat přístav Mundrá, který se tak stal největším soukromým přístavem v Indii.

Indie se tak posouvá ke konglomerátnímu kapitalismu, kde dva nebo tři nejsilnější podniky kontrolují nadpoloviční většinu trhu ve svém oboru.

V roce 2001 je hlavním ministrem Gudžarátu jmenován Naréndra Módí a od této chvíle jsou si oba muži nerozlučnými souputníky. Adání začíná podnikat v energetice, získává licence na těžbu uhlí a jeho jmění raketově roste. Módí a Adání jsou spolu často vidět nejen na ekonomických summitech, ale třeba také během kampaně před všeobecnými volbami v roce 2014, kdy se budoucí premiér nechal vozit Adáního soukromým letadlem.

[infobox id=”2″]

Když pak BJP volby vyhrála a Módí stanul v čele vlády, trhy zareagovaly prudkým růstem akcií Adáního společností a symbióza obou gudžarátských rodáků ještě zesílila. Už po roce ve funkci pomohl nový předseda vlády prosadit zákon o uhelných dolech. Ten stanoví, že pro povolení k těžbě se musejí soukromé společnosti zúčastnit aukce, zároveň však indické vládě umožňuje přidělovat povolenky i bez soutěže, pokud jde o podnik se zapojením státu. A právě Adání byl jedním z velkých soukromníků, který podobných partnerství s veřejným sektorem uzavřel celou řadu.

Čtěte také: Rozkročená Indie mezi výročími: Zvítězí hinduistická většina, nebo jednota v rozmanitosti?

Pozoruhodných náhod by se však našlo víc. V roce 2017 indický Úřad finančního zpravodajství (Directorate of Revenue Intelligence) zastavil vyšetřování Adáního společností ve věci údajného umělého navyšování cen importovaného zboží. A v následujících letech získávají firmy z holdingu další lukrativní zakázky na provozování bombajského letiště či výrobu letecké a vojenské techniky, tedy v odvětvích, s nimiž dosud neměly téměř žádné zkušenosti.

Za osm let Módího vlády tak Adáního majetek vzrostl čtrnáctkrát. Jen v roce 2022 vydělal přes 72 miliard dolarů, což bylo více, než kolik za loňský rok nashromáždilo dalších devět nejlépe vydělávajících miliardářů světa dohromady. A tak dnes Adáního dvanácti přístavy prochází 30 % indického mezinárodně obchodovaného zboží, jeho sedmi letišti 23 % cestujících a v jeho sýpkách je uskladněno 30 % indického obilí.

Pokřivený trh

Jak podotýká rozvojový ekonom Pranab Bardhan, celá sága okolo Adáního čachrů ukazuje také na širší problém indické ekonomiky, kterým je koncentrace většiny byznysu v rukou několika málo konglomerátů. Americko-indická poradenská společnost Marcellus například odhaduje, že dvacet nejvýnosnějších firem v Indii dnes generuje až 90 procent korporátních zisků. Ještě před covidovou pandemií na začátku roku 2020 to přitom bylo 70 % a před liberálními reformami v roce 1991 jen 14 %.

Indie se tak posouvá ke „konglomerátnímu kapitalismu“, kde dva nebo tři nejsilnější podniky kontrolují nadpoloviční většinu trhu ve svém oboru. Jejich pozici pak ještě upevňují státní regulace, které ztěžují vstup na trh zahraničním firmám a investorům. A provázání státu s velkým byznysem zachází tak daleko, že banky odpouštějí některým významným dlužníkům jejich dluhy. To ve výsledku nejenže pokřivuje trh, ale může také dlouhodobě udržovat indickou ekonomiku v pasti nízké produktivity.

Většina indických médií prakticky rezignovala na kontrolu demokratických institucí v zemi, neboť by to mohlo ohrozit obchodní zájmy jejich majitelů.

Politicky pak ze všeho těží vládnoucí Indická lidová strana, kterou si předchází každý, kdo chce pomýšlet na obchodní úspěch. Volební dluhopisy zavedené v roce 2017 sice byly ohlašovány jako prostředek k transparentnějšímu financování politických stran a poctivější soutěži, ale ve skutečnosti se stal přesný opak. Je pravdou, že sponzoři už dnes nemohou být zcela anonymní, neboť jejich totožnost zná Indická státní banka coby vydavatel dluhopisů. To však zvýhodňuje stávající politickou garnituru, neboť vláda se k těmto údajům může dostat a zastrašovat tak potenciální dárce pro opoziční partaje.

Samostatnou kapitolou jsou pak velké mediální domy, které jsou často součástí portfolia indických oligarchů. Ne nadarmo vzbudil v loňském roce pozdvižení Adáního úspěšný pokus ovládnout prestižní nezávislý televizní kanál NDTV. Většina indických médií tak dnes prakticky rezignovala na kontrolu demokratických institucí v zemi, neboť by to mohlo ohrozit obchodní zájmy jejich majitelů.

Kdo dodá zelenou energii?

O tom, zda krize Adáního impéria nějak zásadněji otřese vysokou popularitou premiéra Módího a jeho kabinetu, můžeme zatím jen spekulovat. Zcela vážně už se však probírá jiná otázka: může mít celá aféra vliv i na netrpělivě očekávaný přechod indické energetiky k uhlíkové neutralitě? Gautam Adání totiž v posledních letech kromě těžby uhlí mohutně zainvestoval také do obnovitelných zdrojů a jeho společnost Adani Green Energy byla vládou vybrána jako jeden z hlavních výrobců solárních panelů či takzvaného zeleného vodíku.

Čtěte také: Indie v počtu obyvatel předhání Čínu. Jak zkrotí svoji demografickou dividendu?

Hodnota Adáního akcií se mezitím zastavila zhruba na polovině té lednové. Dá se předpokládat, že vzhledem k aktuálním problémům a nutnosti splácet úvěry se celý konglomerát bude při dalších investicích soustředit především na odvětví s vysokými, a především rychlými zisky. Což může být v současnosti pro obnovitelné zdroje nevýhoda – zvlášť když zelená větev Adáního byznysu zatím nevydělává ani na to, aby splatila dosavadní půjčky.

Přes to všechno se však indický ministr pro novou a obnovitelnou energii Rádž Kumár Singh nechal slyšet, že ani případný kolaps Adani Green Energy indickou zelenou tranzici neohrozí. Jak totiž připomíná server CarbonCopy, za dosud protežovanou firmou čekají na svou příležitost desítky dalších společností. A my se můžeme nechat překvapit, zda některou z nich čeká v příštích letech podobně strmý vzestup jako Gautama Adáního.