Evropskou unii tvoří v současnosti sedmadvacítka členských států. O rozšiřování tohoto politicko-ekonomického bloku se už jedná mnoho let – nejčerstvější kandidátskou zemí je od loňska i Ukrajina. A má docela naspěch. Do exkluzivního klubu starého kontinentu chce patřit nejpozději začátkem roku 2025.
„Máme velmi ambiciózní plán přidat se k Evropské unii v příštích dvou letech. Očekáváme tedy, že tento rok začneme s předvstupními vyjednáváními,“ řekl na konci ledna ukrajinský premiér Denys Šmyhal serveru Politico.
Plán rozhodně ambiciózní je, podle mnohých spíše rovnou nereálný. Když se ale povzneseme nad tento veřejný diplomatický nátlak, který Ukrajina na evropský blok vyvíjí – za jak dlouho vlastně Unie může ukrajinského spojence ve svých řadách přivítat? Odhady se různí, zapátrala jsem proto po odpovědi přímo v bruselské eurobublině.
„Jsem optimista: nestane se to do dvou ani do tří let, ale možná do pěti let by to mohlo vyjít,“ domnívá se Voxpotem oslovený zdroj z prostředí unijní diplomacie, který chtěl zůstat v anonymitě.
Už na kyjevském summitu nicméně padla jedna zásadní věc – Unie s Ukrajinou žádný rychloproces připojení neplánuje.
Odhodlání, s jakým jdou Ukrajinci za svým cílem, je velmi hmatatelné. Odbornice na postkomunistické země Milada Vachudová, profesorka Severokarolínské univerzity v Chapel Hill, označila za nejsilnější stránky Ukrajiny právě odhodlanost a také fakt, že tamní vláda už reformu potřebnou pro vstup do EU prioritizovala. „Státy, které z tohoto procesu doopravdy těžily, měly smysl pro národní konsenzus i vůli si to tvrdě odpracovat. A není pochyb o tom, že takoví jsou i Ukrajinci,“ řekla Vachudová magazínu TIME.
„Cesta je dlouhá“
Vztahy Evropské unie s Ukrajinou každopádně kvetou. V Kyjevě se na začátku února konal summit EU-Ukrajina, první od začátku ruské invaze. Zúčastnili se ho šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen, předseda Evropské rady Charles Michel a patnáct eurokomisařů včetně Věry Jourové.
Symbolika summitu byla jasná – evropská podpora Ukrajiny ani maličko neustává. Solidaritu ale Brusel vyjádřil i jinak než symbolicky. Na summitu lídři pokročili třeba v jednání o bezvízové dohodě pro průmyslové zboží.
Důležitý byl i následující příjezd prezidenta Volodymyra Zelenského do západní Evropy. Navštívil Londýn a Paříž a svou cestu zakončil v Bruselu – v Evropském parlamentu i Evropské radě při příležitosti jejího mimořádného summitu, jehož se zúčastnili lídři členských států. Ti se s ukrajinským prezidentem sešli neformálně ještě před oficiálním zahájením jednání.
#UPDATE Ukrainian President Volodymyr Zelensky on Thursday called on EU leaders at a summit in Brussels to supply Ukraine weapons quicker, before Russia can gather its forces for fresh assaults. pic.twitter.com/UzGqXoFaMa
— AFP News Agency (@AFP) February 9, 2023
„Chráníme Evropu před tímto režimem, který chce zničit evropskou svobodu,“ řekl Zelenskyj v projektu k čelným představitelům unijní sedmadvacítky. A ocenil snahy Evropy podpořit Kyjev – od sankcí uvalených na Moskvu přes vojenskou pomoc až po odstřihnutí se od ruského plynu.
„Základní kroky jsou za námi. Cesta je ale dlouhá,“ připomněl ukrajinský prezident jen pár týdnů před vstupem války do druhého roku. S přítomnými lídry jednal Zelenskyj i na bilaterální úrovni, a to i s českým premiérem Petrem Fialou.
Čtěte také: Polsko už brzy v čele Evropy? Jak válka urychlila mocenský vzestup Varšavy
Už na kyjevském summitu nicméně padla jedna zásadní věc – Unie s Ukrajinou žádný rychloproces připojení neplánuje. Obvykle trvá dlouhé roky, klidně i přes dekádu, než se země sladí s evropskými standardy. I přesto ale platí, že má EU o členství Ukrajiny velký zájem, což potvrdil i zmiňovaný zdroj Voxpotu: „Udělit Ukrajině kandidátský status na Evropské radě loni v červnu byl velký krok. Pro mnoho lídrů šlo o nesnadné rozhodnutí – posunout zemi do jiného levelu.“ Dodal pak, že během půlroku českého předsednictví hovořil s řadou významných lidí a nebyl mezi nimi nikdo, kdo by napadené zemi nefandil.
Němci chtějí zjednodušit systém fungování Unie. A byť to nikdy veřejně neřeknou, jistě tuhle podmínku spojí s otázkou vstupu Ukrajiny.
Naznačuje to podle zdroje už jen fakt, že Evropská komise vydala před summitem první vyhodnocení toho, jak Ukrajina postupuje v rámci plnění vstupních podmínek.
„Komise Ukrajinu velice pochválila. Přestože je ve válce a řeší složitou situaci, její pokrok je signifikantní. Ačkoliv uvnitř instituce mohou panovat různé názory, vím, že von der Leyen si toto téma vzala za své a je i jeho hnacím motorem,“ podotkl zdroj z Bruselu.
Kompromisy a strategie
Zda se ale Ukrajině podaří už letos zahájit přístupová jednání, je zcela nejasné. Evropská rada o tom nakonec rozhodne na základě jednomyslnosti. A tady může přijít zádrhel – třeba jako v případě zahájení jednání se Severní Makedonií, které roky zdržovalo Bulharsko. Stačí prostě jeden stát, který bude posun v procesu brzdit.
Takové odmítavé hlasy přitom nemusejí mít v zásadě nic proti Ukrajině – skeptické země uvažují spíše o dopadech na samotnou EU. Jako například Německo, které je přitom, co se evropské pomoci Ukrajině týče, zdaleka největším donorem.
Čtěte také: Švédové posílají do Turecka štědrou pomoc. Ani ta jim ale dveře do NATO otevřít nemusí
„Němci chtějí zjednodušit systém fungování Unie, což si pravděpodobně určí jako jednu ze svých podmínek. A byť to nikdy veřejně neřeknou, jistě to pak spojí s otázkou vstupu Ukrajiny,“ poznamenal zdroj Voxpotu z diplomatického prostředí.
Spolková republika jednoduše nechce ohrozit svou prominentní pozici uvnitř evropského bloku, s níž by mohlo připojení skoro 44milionové Ukrajiny zamávat. Lze tedy očekávat, že s dalším rozšiřováním přijdou (stejně jako po roce 2004) i institucionální změny.
„Proti jsou ale menší a střední státy, které si dobře uvědomují, že když nebude fungovat jednomyslnost, ztratí svůj vliv,“ zdůraznil oslovený odborník.
O tom, jak je Ukrajina na vstup skutečně připravená, s ní povede technická jednání Evropská komise. Ta je jinak tomuto kroku nakloněna.
Jednomyslnost nakonec podporuje i Česká republika, byť by podle uvedeného experta přistoupila na rozhodování kvalifikovanou většinou třeba v případě sankcí. Absolutní shodu ale náš stát vyžaduje v otázkách směřování unijní zahraniční politiky. Potřeba tedy bude složitý kompromis.
Jak dlouho to bude trvat?
Na podzim se dá očekávat, že Evropská komise vydá výroční zprávu o kandidátských zemích do EU – letos mezi nimi bude i Ukrajina. „Právě na základě této zprávy se pak v prosinci přijímají závěry k rozšíření Unie. A tyto kroky musejí proběhnout, aby mohla být zahájena přístupová jednání, trvající řadu let,“ vyjmenoval potřebné kroky zdroj Voxpotu.
Čtěte také: Řež u Bachmutu. „Rusové můžou na každého z nás vystřelit stokrát. My musíme trefit vždycky“
[infobox id=”2″]
Připojení k EU v roce 2026 je tedy ze strany Ukrajiny velmi optimistický pohled. O tom, jak je na vstup skutečně připravená, povede se zemí technická jednání Evropská komise. Ta je jinak tomuto kroku nakloněna.
Budoucí členství Ukrajiny v Unii teď už není otázkou, otazník nicméně visí nad konkrétním datem. „Dojde na to, ale nebudou tam žádné zkratky,“ řekl BBC nejmenovaný diplomat.
„Ze své zkušenosti odhaduji, že v příštím balíku budou Ukrajina, Moldavsko, Severní Makedonie a Albánie. Možná Černá Hora. Půjde o to, že jednotlivé členské státy budou mít něco proti jednotlivým zemím, ale neodváží se celé rozšíření rozbourat,“ podotkl zdroj Voxpotu a dodal, že by šlo o nejsnazší cestu jak do Unie dostat všechny. Rozšiřovací nálada, která byla ještě před rokem na bodu nula, je teď podle něj velmi pozitivní.
Článek vznikl v rámci projektu „Zelený pohled na bezpečnost“. Tento projekt organizuje Green European Foundation s podporou Institutu aktivního občanství a finanční podporou Evropského parlamentu pro Green European Foundation.
