Ukrajina obdržela požadované letouny F-16. Ty mohou výrazně posílit její protivzdušnou obranu. Dovedou totiž mimo jiné likvidovat ruské bombardéry, kterými Moskva shazuje na ukrajinské území obávané klouzavé bomby. Jak moc pomůže dodávka Kyjevu zlepšit pozici na frontě?
Dva roky a šest měsíců. Přesně tak dlouho marně prosil Kyjev západní spojence o dodání letounů F-16, které by mu pomohly posílit protivzdušnou obranu. Místo pozitivní odpovědi se však první rok války z úst evropských a amerických lídrů ozývalo razantní „ne“. Až poté začaly západní země pomalu měnit postoj. Nakonec se přece jen napadená země dočkala. „Stroje F-16 jsou na Ukrajině. Dokázali jsme to!“ prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj na slavnostním ceremoniálu v neděli 4. srpna, obklopen symbolicky dvěma letouny. Tím ovšem důvody k velkým oslavám končí. Alespoň prozatím.
Jedná se sice o teprve první várku, i tak je ale žádaných stíhaček podle hlavy státu velmi málo. Kolik přesně letounů nyní brázdí ukrajinské nebe, Zelenskyj nezmínil. Poděkoval jen Dánsku, Nizozemsku a Spojeným státům, z čehož se dá odvodit, že mu požadované letouny dodaly právě tyto země.
Pokud nebude mít Ukrajina dostatek pilotů a účinných zbraní, budou její stíhačky F-16 spíše sestřelovány.
To časopis Economist přinesl o něco konkrétnější informace. V tuto chvíli se má na obraně země podílet deset letounů ze slíbených 79. Do konce letošního roku by jich mělo dorazit dalších deset. Změní takový počet stíhaček na bojišti pravidla hry? Jen stěží. Analytici i ukrajinští politici píšou, že by jich Kyjev potřeboval řádově víc.
Předsedkyně ukrajinské parlamentní komise pro zbraně a munici Oleksandra Ustinová uvedla, že k výraznějšímu posílení letectva by Ukrajině pomohlo minimálně 120 letounů F-16, tedy šestkrát více, než jich má do konce roku získat.
S tím, že by k omezení ruské letecké převahy bylo zapotřebí alespoň sto stíhaček, souhlasí i analytik Karel Dolejší, kterého oslovil Voxpot. Na druhou stranu je ale podle něj jakákoliv dodávka letadel nepříjemnou zprávou pro Rusko, které nyní v přímém přenosu sleduje, že se západní země konečně odhodlaly od všetečných slibů k činům.
Chybějící piloti
Zapojení většího počtu stíhaček v průběhu následujících měsíců by navíc mohlo Moskvě uštědřit na frontě bolestivou ránu. Ta nyní decimuje ukrajinské taktické pozice pomocí takzvaných těžkých klouzavých bomb, které mohou být navigovány i po vypuštění z letounu.
Zatímco pilot stíhacího bombardéru zůstává v bezpečí mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany, klouzavá bomba se po svém shození přeměňuje v „plachtící sebevražedný bezpilotní letoun se smrtícím nákladem“, který dokáže doletět až 80 kilometrů daleko. Při letu je navíc řídí systém satelitní navigace, svůj cíl tedy klouzavé bomby zasáhnou s relativní přesností.
Ukrajinci zatím nenašli žádný způsob, jak se jim účinně bránit. Není tak divu, že se Rusové k používání ničivých pum uchylují na bojišti čím dál častěji.
„Samo ukrajinské velení tvrdí, že zhruba od prosince loňského roku pro ně představují klouzavé bomby větší problém než nedostatek dělostřelecké munice,“ připomíná Dolejší význam obávaných zbraní.
Používání těchto zbraní ovšem mohou Rusům zkřížit právě dodávané F-16, které dovedou zničit jejich bombardéry. Čím víc jich bude nad Ukrajinou létat, tím méně bomb by mohla Moskva na její území shazovat. Ruský postup v Doněcké oblasti by tak mohl ještě více zpomalit, ne-li se úplně zastavit. K tomu jsou ovšem zapotřebí vyšší desítky letounů F-16, nikoliv pouhé jednotky.
Čtěte také: Seznamte se s klouzavou bombou: Ruskou zbraní, která decimuje Ukrajinu
Problém ale netkví pouze v samotných strojích, nýbrž i v tom, kdo je bude řídit. „Výcvik pilota F-16 trvá přes dva roky, pak ještě následují další školení,“ poukazuje Dolejší na další potíž, s níž se musí Kyjev popasovat.
„Můžete mít spoustu rychlých stíhaček, ale pokud nebudou mít účinné zbraně a leteckou posádku schopnou je použít s účinnou taktikou, pak budou ve velkém počtu jen sestřelovány,“ řekl pro server CBC vedoucí výzkumný pracovník pro vzdušné síly a technologie v Royal United Services Institute (RUSI) Justin Bronk.
V podobném duchu se vyjadřují i mnozí ukrajinští politici. Podle Oleksandry Ustinové bude mít Kyjev do konce letoška vycvičených pouze dvacet pilotů. Nyní má dokonce Ukrajina více těchto strojů než vyškolených pilotů. Představa, že ukrajinské nebe budou chránit stovky stíhaček se tak v tuto chvíli zdá být spíše hudbou budoucnosti.
