Ve Venezuele se schyluje k prezidentským volbám, ve kterých dlouholetý lídr s autoritářskými tendencemi Nicolás Maduro usiluje o třetí šestiletý mandát. Favoritem je ale diplomat Edmundo González, který ztělesňuje touhu milionů Venezuelců po změně.
Ještě před několika málo měsíci znal bývalého diplomata Edmunda Gonzáleze ve Venezuele jen málokdo. Stárnoucí muž s lehce prošedivělými vlasy trávil většinu času návštěvami různých konferencí, rozmluvami s přáteli, hlídáním vnoučat nebo krmením svých oblíbených papoušků ara. Nyní je ale González nadějí pro miliony Venezuelců, kteří sní o změně. Kandiduje totiž v nadcházejících prezidentských volbách.
Jeho soupeřem není nikdo jiný než dlouholetý lídr Venezuely Nicolás Maduro, který má stále silnější autoritářské tendence a léta potlačuje jakoukoliv opozici. González ještě nikdy v žádných volbách nekandidoval, nemá žádné zvláštní charisma ani do nejmenších detailů propracovaný politický program. Přesto ho nezávislé průzkumy veřejného mínění považují za jasného favorita nadcházejícího klání.
Pokud by se ve Venezuele konaly svobodné volby, González by zvítězil s náskokem 20, a podle některých průzkumů dokonce 30 procentních bodů nad Madurem, který stojí v čele země od roku 2013. Stejné průzkumy přitom ukazují, že Venezuelci už mají autoritářského lídra dost a vyčítají mu, že bohatou zemi – která má vůbec největší prokázané zásoby ropy na světě – zavedl do bezprecedentní hospodářské krize a všeobecného nedostatku.
„Tohle všechno je pro mě nové,“ řekl González v nedávném rozhovoru pro list The Wall Street Journal v narážce na to, že nemá žádné zkušenosti s politikou ani volbami. I tak do něj miliony obyvatel vkládají své možná už poslední naděje.
Pokud neuspěje, ve Venezuele se znovu zvedne obrovská vlna emigrace. Přes 18 procent respondentů v průzkumu společnosti ORC Consultores sdělilo, že pokud Maduro vyhraje volby, odejde do konce roku za hranice. A to pocítí nejen sousední země, ale také USA, kde se blíží ostře sledované volby.
Kandidátem z nutnosti
Čtyřiasedmdesátiletý González kandiduje vlastně úplnou náhodou. Loni na podzim opozice uspořádala primárky. S přehledem v nich zvítězila populární María Corina Machado, která už měsíce brázdila zemi, aby dokázala sjednotit Madurovy odpůrce.
Ze svého úspěchu se ale radovala jen krátce. Nejvyšší venezuelský soud, který ovládají Madurovi stoupenci, jí totiž v lednu potvrdil zákaz vykonávat veřejné funkce kvůli údajným finančním nesrovnalostem. Těch se měla dopustit před lety, když seděla v tamním parlamentu. Tak ale režim postupuje opakovaně, když se chce zbavit někoho z řad opozice.
Machado poté jmenovala náhradnici. Místo ní měla kandidovat profesorka, filozofka a přední lídryně opozice Corina Yoris. Ta se ale nakonec kvůli potížím on-line systému nestačila včas zaregistrovat. Hrozilo tak, že za sjednocenou opozici nebude kandidovat nikdo.
Čtěte také: Maduro slíbil Venezuele svobodnější volby. Proč teď zatýká disidenty ve velkém?
Maduro tím ale porušil dohodu z Barbadosu, kterou s opozicí podepsal loni na podzim. V ní se zavázal, že prezidentské volby proběhnou pod dohledem mezinárodních pozorovatelů a za účasti opozice. Výměnou za to Washington zmírnil některé sankce, třeba i na klíčovou ropu.
V reakci na to, že za opozici nebude nikdo kandidovat, USA pohrozily, že znovu přitvrdí sankce. Prezident Maduro tak neměl příliš na vybranou a dal opozici 24 hodin, aby našla jiného kandidáta.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
