Sedmnáctiletý mladík se přihlásil k fyzickému útoku na politika SPD, kterého zbili a vážně zranili. V Německu podobných činů přibývá. Podle ministryně vnitra Nancy Faeser za tím částečně stojí slovní útočení krajní pravice.
Německo se vzpamatovává z šoku. Během kampaně před volbami do Evropského parlamentu došlo v saských Drážďanech k napadení politika z vládní Sociálnědemokratické strany (SPD) Matthiase Eckeho.
K útoku se v neděli přihlásil teprve sedmnáctiletý mladík a vydal se policii. Na služebnu dorazil společně s jedním z rodičů. Tamním policistům potvrdil, že to byl „on, kdo politika SPD srazil k zemi.“
„Přiznal se k útoku, víc to ale nerozvedl,“ řekla k tomu mluvčí policie Sylvaine Reiche.
SPD tvrdí, že za útokem stojí příznivci krajně pravicové strany Alternativa pro Německo.
V pátek večer se jednačtyřicetiletý Ecke vydal do drážďanských ulic vylepovat předvolební plakáty. Nejdříve slovně a pak i fyzicky jej napadla skupina čtyř mladých útočníků. Po zbylých třech policisté nadále pátrají.
Politik utrpěl „vážná zranění“ a musel na operaci, potvrdila SPD v prohlášení.
Krátce předtím – zřejmě stejná skupina – napadla také osmadvacetiletého muže, který vylepoval předvolební letáky pro stranu Zelených. Ten ale nebyl vážně raněn.
SPD tvrdí, že za útokem stojí příznivci krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). „Jejich stoupenci úplně ztratili zábrany,“ napsali v prohlášení Henning Homann a Kathrin Michel ze saského vedení SPD.
Lidé vyšli do ulic
Útok na předního člena SPD vyvolal vlnu zděšení a odsouzení od dalších politiků. „Musíme se tomu společně postavit,“ napsal na X kancléř Olaf Scholz, který vyzval k boji proti krajně pravicovému extremismu.
Proti násilí na politicích a pravicovému extremismu pak vyšlo v neděli do ulic v Berlíně a Drážďanech několik tisíc lidí.
„Je jasné, že tato ochota uchýlit se k násilí nepřišla ze vzduchoprázdna,“ prohlásila na demonstraci Saskia Esken, spolupředsedkyně SPD, v narážce na slovní útoky představitelů AfD.
Politička ve svém projevu k davu lidí v Drážďanech dodala, že krajně pravicové strany se pokouší rozsévat nespokojenost a odmítání demokratického zřízení. A to jsou podle ní důvody, proč rostou jak verbální, tak fyzické útoky na politiky.
„Tito lidé, kteří nám vyhrožovali, že nás budou pronásledovat a že vyčistí tuto zemi, mají také zodpovědnost za sociální klima, ve kterém se takové útoky mohou odehrávat,“ dodala Esken. Připojily se k ní i německá ministryně kultury Claudia Roth nebo saská ministryně spravedlnosti Katja Meier ze strany Zelených.
Počet útoků na politiky roste
Německá ministryně vnitra Nancy Faeser (SPD) v sobotu slíbila, že se zaměří na boj proti násilí na politicích. Nechala se slyšet, že to byl „útok na demokracii“ – podle ní Berlín připraví „tvrdá opatření a další ochranné kroky“. Další detaily si ale zatím nechala pro sebe.
Ecke je zřejmě nejvýše postaveným politikem, který byl v poslední době napaden. Není ale jediný. Například minulý čtvrtek útočníci v Essenu zbili politiky ze strany Zelených – poslance Kaie Gehringa a lokálního zástupce strany Rolfa Flisse.
Celkový počet útoků na politiky ze stran zastoupených v tamním parlamentu se od roku 2019 zdvojnásobil.
V sobotu ráno pak – zatím neznámí – útočníci napadli politika z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) ve městě Nordhorn.
Celkový počet útoků na politiky ze stran zastoupených v tamním parlamentu se od roku 2019 zdvojnásobil. Vůbec nejvíce se s nimi potýkali politici ze strany Zelených. Jejich počet poskočil dokonce sedmkrát na loňských 1219. AfD jich zaznamenala 478 a SPD pak 420.
Kromě napadení jde i o škody na majetku, nactiutrhání či útoky na kanceláře a sídla politiků i stran, píše ZDF.
Ministryně Feaser celkový nárůst od roku 2019 komentovala podobně jako spolupředsedkyně SPD Esken. Za tímto nárůstem podle ní částečně stojí opakované slovní útoky extremistů a populistů, jež nejčastěji míří na levicové politiky.
Krajní pravice posiluje
Německá civilní kontrarozvědka už dříve varovala, že největším rizikem pro německou demokracii je právě krajně pravicový extremismus. Před více než třemi lety označila AfD za „podezřelou z extremismu“ a začala sledovat její aktivity.
Strana se v posledních letech stále více radikalizuje. Její čelní zástupci zlehčují nacistickou minulost nebo hrůzy holocaustu, stále častěji také šíří různé konspirační teorie.
Krajně pravicové straně se daří zejména ve spolkových zemích v bývalé NDR, tedy Sasku, Durynsku nebo Braniborsku.
Během posledního roku a půl preference AfD výrazně vzrostly. Důvodem jsou především spory ve vládnoucí koalici kancléře Olafa Scholze i obavy Němců z budoucnosti. O konkrétních důvodech psal Voxpot nedávno v tomto článku. Aktuálně je AfD druhou nejsilnější stranou – volilo by ji 18 procent Němců. Má tak náskok dvou procentních bodů před Scholzovou SPD.
Krajně pravicové straně se daří zejména ve spolkových zemích v bývalé NDR, tedy Sasku, Durynsku nebo Braniborsku. V nich se přitom konají zemské volby už letos v září. A vyhrát by v nich měla právě AfD.
