Utužit přátelství, přivřít oči. Prezident Pavel posiluje vztahy s autoritářskou Rwandou

Rwanda si v neděli 7. dubna připomněla 30 let od genocidy. Na toto smutné výročí přiletělo do Kigali mnoho světových osobností a lídrů. Mezi nimi také český prezident Petr Pavel. 

Před samotným vzpomínkovým ceremoniálem se Pavel osobně sešel s tamním vládcem Paulem Kagamem. A soudě podle jejich vyjádření si padli do oka.

Jde o zemi, která své obyvatele a opozici detailně sleduje doma i v zahraničí. Současně opozičníky dokáže efektivně likvidovat, unášet a zastrašovat.

Hlavním deklarovaným cílem cesty české hlavy státu bylo uctění obětí rwandské genocidy, jejichž počet se pohybuje mezi 800 tisíci a jedním milionem. Takový počet mrtvých si vyžádalo pouhých sto dní zvěrstev.

„Česko hrálo důležitou roli ve volání po zastavení genocidy,“ připomněl Kagame. Dodal, že jeho stát bude navždy zavázán Karlu Kovandovi. Ten byl v roce 1994 zástupcem Česka v Radě bezpečnosti OSN a jako první veřejně nazval události ve Rwandě genocidou.

I proto Kagame v pochvalování Česka jako dlouholetého partnera pokračoval. „Duch solidarity a postavení se nespravedlnosti vytváří pevné pouto přátelství a respektu,“ řekl novinářům po setkání s Pavlem.

Ani český prezident pochvalami směrem ke svému protějšku nešetřil. Podle něj Česko oceňuje přístup Rwandy k možnosti poskytovat „útočiště“ žadatelům o azyl ze zahraničních zemí. Pavel také dodal, že by Česká republika měla hledat v řadě oblastí další možnosti spolupráce s tímto africkým státem.

Při návštěvě Rwandy jsem se setkal s prezidentem Paulem Kagamem. Potvrdili jsme si zájem pokračovat v rozvoji našich vztahů. Rwanda je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik Afriky a diplomatické vztahy jsme navázali před téměř šedesáti lety. Mluvili jsme o dalším prohlubování… pic.twitter.com/ad9as7H77q

— Petr Pavel (@prezidentpavel) April 6, 2024

Kagame je ale pod palbou kritiky kvůli nesvobodnému režimu, v jehož čele stojí. Rwanda například podporuje rebely ze skupiny M23, kteří v sousední Demokratické republice Kongo (DRK) vraždí tisíce civilistů, znásilňují, rabují. A mnoho pozorovatelů se obává většího konfliktu.

Rwandská opozice je navíc umlčována a zastrašována, stejně jako kritici režimu. Ti za záhadných okolností umírají dokonce i v zahraničí. Podle afrikanistky Ivy Sojkové to ale Kagamemu prochází, protože má Západ černé svědomí kvůli vlastnímu podílu viny na genocidě.

Připomínat si památku obětí genocidy je potřeba. Stejně tak je však nutné sledovat i setkání představitelů států. České povědomí o Rwandě je totiž omezeno jen a pouze na genocidu roku 1994. „A přesně tak si to tamní režim přeje,“ řekla Voxpotu Sojková.

Slova Petra Pavla o vzájemné spolupráci a humanitárním záměru Rwandy je proto nutné vnímat také v současnějším, širším kontextu.

Migrační partner

„Přístup Rwandy není jen konstruktivní, ale i humanitární,“ prohlásil Pavel po asi hodinovém jednáním s Kagamem. Státníci se prý v otázce deportace migrantů do africké země také shodli na tom, že ve Rwandě mohou mít lidé důstojnější podmínky než v evropských uprchlických centrech.

Takovou dohodu o přijímání „nelegálních“ běženců má středoafrická země podepsanou s Velkou Británií. Mnoho humanitárních organizací se proti tomu ale ohrazuje – podle nich Rwanda rozhodně není pro migranty bezpečnou zemí.

Čtěte také: Migranty do Rwandy pošleme. Klidně protiprávně, plánuje Británie

Podobnou dohodu se Rwandou ostatně už před necelými dvěma lety uzavřelo Dánsko. Další jednání o realizaci plánu ale zastavilo. Nyní se o možnosti takové spolupráce uvažuje i na úrovni Evropské unie. Česko se podle Pavla v této souvislosti rozhodlo poskytnout milion eur (přes 25 milionů korun) do fondu UNHCR.

Pavel také řekl, „že je spolupráce oboustranně přínosná“. Jde přitom o druhého politika – po Vítu Rakušanovi – který do země v rozmezí jednoho roku zavítal. To dokazuje, že Rwanda je pro českou zahraniční politiku důležitý partner. Jaká země to ale vlastně je?

Vzestup za velkou cenu

Rwanda se jeví jako neobvyklý úkaz. Třicet let po hrozivé genocidě jsou v hlavním městě Kigali nablýskané mrakodrapy, luxusní hotely i technologické startupy. Najdete zde dokonce i továrnu Volkswagenu a laboratoř na výrobu mRNA vakcín. 

Architekt této dechberoucí transformace – Paul Kagame – jí dosáhl pomocí rozporuplných metod, které by v případě jiného státu vedly k mezinárodnímu odsouzení. Výročí rwandské genocidy je tak mimo jiné připomínkou toho, že Kagame je od jejího konce u moci.

Po celou dobu jeho vlády Rwanda získává od západních donorů velké množství rozvojové pomoci. A na přísunu těchto financí je stále značně závislá. Podle Sojkové je to „náplast na černé svědomí“. 

V roce 1994 totiž OSN a světové velmoci stáhly svoje jednotky ze země a daly průchod masakrům, které pak nechaly být a raději odvrátily zrak.

Administrativa Billa Clintona tehdy například odmítala použít slovo „genocida“, protože se snažila vyhnout nutnosti mezinárodního zásahu. Francie pak do Rwandy dodávala zbraně navzdory embargu OSN.

Žhář v hasičské uniformě

Se všemi neduhy na triku, včetně koloniálního dědictví, ale představuje nynější Rwanda pro Západ stát, který má reputaci dobře uvážených investic. Často je označována jako „Singapur Afriky“, ale přichází zprávy o falšování statistik ekonomického rozvoje.