V neděli zaútočili dva sebevražední atentátníci z PKK na vládní budovu v Ankaře. Turecká armáda odpověděla bombardováním a zatýkáním. Podobné útoky pak budou nejspíš narůstat, protože Turecko je stále více rozdělené.
Po klidné ulici v ankarské vládní čtvrti projíždí stříbrné osobní auto. Zastavuje před vstupní branou Generálního bezpečnostního ředitelství tureckého ministerstva vnitra, chvíli se nic neděje. Četníci, kteří vchod střeží, vycházejí ze své budky, aby auto zkontrolovali. Ihned se ale otáčí a utíkají se schovat za bezpečnostní zábrany.
Z auta totiž vybíhá ozbrojený muž a začíná střílet. Jeho komplic se mezitím schovává za vozidlem. První muž se samopalem dobíhá až k betonovým zábranám proti vjezdu. Stále střílí. Následně u jedné z barikád vybuchuje. Místo zahaluje oblak dýmu a prachu.
Je na místě očekávat další útoky. V současném politickém kontextu není možné, aby došlo k mírovým jednáním.
Z toho se ale po chvilce vynořuje druhý ozbrojenec. Zbraní míří na stanoviště četníků a pokračuje dál do areálu. Tam na něj čekají další strážci budovy. Dochází k přestřelce. V té nakonec vítězí četníci. Zasáhnou totiž nepřítele do hlavy a ten padá mrtvý k zemi. Detonaci už provést nestihne.
Celý útok se odehrál v neděli prvního října, jen pár hodin před zahájením zasedání parlamentu. Ten se měl za účasti tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana znovu sejít po tříměsíční letní přestávce. K sebevražedné akci se nakonec přihlásila Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko, EU i USA označují za teroristickou organizaci.
Webová stránka ANF News, která má blízko k PKK, uveřejnila jejich prohlášení. To popsalo událost jako „sebevražedný útok“ plánovaný tak, aby se shodoval s otevřením parlamentu, a provedl ho „tým spojený s Praporem nesmrtelných“.
Čtěte také: „Kdo nesouhlasil, zmizel.“ Takhle turecký režim likvidoval odpůrce, Sobotní matky za ně stále bojují
Podle Pelin Ayan Musil, odbornice na Turecko z Ústavu mezinárodních vztahů, je na místě očekávat i další útoky. „V současném politickém kontextu není možné, aby došlo k mírovým jednáním mezi PKK a tureckým státem,“ podotýká pro Voxpot.
Nezapomeňte, stále jsme tady
Po útoku oznámily Lidové obranné síly (HPG), vojenské křídlo PKK, že útok byl pomstou za tři jejich členy, kteří byli před týdnem zabiti při operaci tureckého četnictva na jihovýchodě země. Tvrdí také, že se nezaměřili na davy, protože nechtěli zabíjet, ale vyhrožovat. Nicméně zdůraznili, že na velké skupiny civilistů by klidně cílit mohli.
Kromě načasování a cílů bylo symbolické také místo akce. Jednalo se o první podobný útok v hlavním městě Turecka od roku 2016 a díky vydatnému pokrytí západních médií o něm mluvil celý svět. Ve skutečnosti ale ve vzdálenějších částech země k teroristickým útokům dochází častěji. Jen nejsou tolik vidět.
Rozhodnutí „ušetřit civilisty“ padlo nejspíš i díky spletitým vztahům v oblasti Kurdistánu. PKK totiž nechce Ankaře poskytnout argumenty k tomu, aby mohla tlačit na odchod Spojených států ze Sýrie.
Pokud by se totiž odhadem 900 amerických vojáků ze speciálních sil ze Sýrie stáhlo, rozpadla by se nejspíš Kurdy vedená entita známá jako Autonomní správa severní a východní Sýrie. Americké jednotky jsou jejím velkým spojencem. Bidenova administrativa stažení vyloučila s tím, že USA bude nadále spolupracovat v boji proti Islámskému státu.
Jenže udržení této pozice může být pro Washington stále nevýhodnější. Cenou může být odcizení Ankary jakožto člena NATO, jehož hodnota od ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostla.
USA přispěchala s odsouzením teroristického útoku poté, co vyšlo najevo, že bojovníci z Praporu nesmrtelných při krádeži vozidla zavraždili člověka.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
