Když na začátku listopadu přiletěla do Prahy indická delegace v čele s tamním náčelníkem generálního štábu Bipinem Rávatem, nevzbudilo to velký zájem médií. Stejně tak jako když o měsíc později zahynul při leteckém neštěstí. Navzdory tomu, že šlo o výjimečně důležité události, zejména pro tuzemské zbrojní firmy.
Vrtulník Mi–17VF, v němž 8. prosince generál Bipin Rávat letěl spolu se svou ženou Madhulikou a dvanácti dalšími lidmi, se zřítil na jihu Indie. Nehodu přežil jen jeden člověk z generálova týmu (jeho pobočník Varun Singh, který s ním byl nedlouho předtím v Česku), i ten ale později zemřel v nemocnici. Ironií je, že Rávat už jednou nehodu helikoptéry přežil – v roce 2015. Teď, o šest let později, už takové štěstí neměl.
O to větší pozornost může v tomto sledu podivných náhod zpětně budit i jeho velmi důležitá, možná až strategická pracovní návštěva České republiky. Uskutečnila se jen měsíc před osudovým letem, ve dnech 2.–6. listopadu. Nejvyšší vojenský představitel Indie k nám rozhodně nepřijel pouze ze zdvořilosti, „na otočku“, ale na pět dní. Některé části programu byly zveřejněny, jiné ne, ale jisté je, že generál nejednal jen v Praze.
Indie v nejbližších letech plánuje miliardové investice, a to je pro český trh unikátní příležitost.
Přivítán byl svým tuzemským protějškem Alešem Opatou na Čestném dvoře Národního památníku na Vítkově, pak následoval přesun do Dejvic na Generální štáb AČR, a odpoledne k Hradu na Ministerstvo obrany. Tam se sešel s náměstkem pro řízení sekce obranné politiky a strategie Janem Havránkem. „Jednání se týkala výměny zkušeností v oblasti modernizace ozbrojených sil, vojenského vzdělávání a kybernetické bezpečnosti,“ uvedlo k tomu ministerstvo.
Co to znamená v praxi? Termínem „modernizace ozbrojených sil“ znamená, že Indové se chystají utrácet. Hodně. Modernizace znamená výměnu staré techniky za novou, případně pořízení úplně nových částí výzbroje či výstroje. Jinými slovy – nákupy. Není doposud známo, že by Česko mělo zájem o nějakou techniku „Made in India“, takže jde spíš o byznys opačným směrem. Indie v nejbližších letech plánuje miliardové investice, a to je pro český trh unikátní příležitost. Rozpočet indické armády přesahuje 60 miliard dolarů, což je po USA, Číně a Saúdské Arábii čtvrté nejvyšší číslo na světě. Indie má po Číně druhé největší vojsko planety. Vojáků v aktivní službě je jeden a půl milionu, a zhruba stejný počet je i záložáků.
Čtěte také: Kameny, klacky a desítky obětí: Rozhoří se doutnající konflikt mezi Čínou a Indií?
Radary, výcvik pilotů i „trenažér“ pro chemiky
O co mají Indové zájem, se ví už minimálně od loňského února. To se v Dillí potkal indický náměstek ministra obrany pro akvizice se svým českým protějškem, a vyplynulo z toho následující: kromě koupě techniky by rádi odkoukali naše technologie a poslali k nám na studia i výcvik své vojáky. „Poptávané jsou rovněž pasivní sledovací systémy od společnosti ERA Pardubice či pohonné jednotky pro vrtulníky Mi-17 od PBS Velká Bíteš,“ prozradil k tomu náměstek ministra obrany pro průmyslovou spolupráci Tomáš Kopečný.
Svoje produkty v Indii ale prezentovaly i Omnipol, Aero Vodochody, Retia, THT Ostrava a SVOS. Nechyběla ani česká firma Eldis, která by měla dodávat radary indickému námořnictvu. Jinými radary již v roce 2012 vybavila osm tamních letišť a aktuálně pokrývá 99 % vzdušného prostoru Indie.
Velký zájem mají Indové o výcvik pilotů v Ostravě a v Pardubicích. Posledních pět let také cvičí jejich vojáky Masarykova univerzita v Brně a Vojenský výzkumný ústav, a to v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení a kybernetické bezpečnosti. Kromě toho by Indové ve Vyškově rádi opět proškolili své chemiky.
Tatra na blacklistu. Nebo na výsluní?
To všechno se i díky návštěvě Bipina Rávata mělo přiblížit realizaci. „Rádi jsme představili naše schopnosti a produkty, včetně 3D radaru ReGuard a radaru ReTwis,“ popsali své setkání s indickým generálem zástupci firmy Retia. Podle nich se delegaci prezentovala také firma Eldis a výrobce zbrojní techniky Excalibur Army. To je značka z obranné divize skupiny Czechoslovak Group podnikatele Jaroslava Strnada. A ten je, co se tohoto asijského regionu týče, na koni.
Letos 14. listopadu indické ministerstvo obrany vydalo aktualizovaný blacklist, na němž se objevila i česká Tatra.
Společnosti Tatra Trucks, která do zmíněného holdingu většinovým podílem patří, se povedl rekordní byznys – zakázka na dodávku více než 400 vozů do Indie. „To jsou obrovské počty, když si vezmete, že Tatra dnes vyrábí ročně kolem 1200 vozů,“ řekl týdeníku Hrot v květnu letošního roku David Chour, finanční ředitel tohoto průmyslového impéria. Jenže zrovna Tatra má v Indii dost pošramocenou pověst. Ne kvůli kvalitě terénního náklaďáku, který je doslova páteří indické armády (jezdí jich tam několik tisíc), ale pro podezření z korupce. Právě z těchto důvodů indičtí vyšetřovatelé už roky stíhají třeba tamního podnikatele Ravindra Kumára Rišiho, významného akcionáře Tatry z doby, kdy ji ještě vedl Američan Ron Adams. A proto v minulosti skončila na takzvaném blacklistu.
Jak se případ vyvíjel, Tatra nakonec ze seznamu firem, které mají zákaz indické armádě cokoliv dodávat, vypadla. „Korupční skandál vypukl v roce 2012 a tehdy byly zastaveny dodávky do Indie, na kterých byla Tatra v té době existenčně závislá. Novým českým vlastníkům, kteří přišli do firmy v roce 2013 (Jaroslav Strnad a René Matera; pozn. redakce), trvalo několik let, než s velkou pomocí české diplomacie a politiků přesvědčili indickou stranu, že automobilka nemůže za neetické či trestné jednání bývalých akcionářů,“ vysvětlil pro Voxpot tiskový mluvčí Tatra Trucks Andrej Čírtek.
Vaše podvozky nechceme. Jen na oko
Letos 14. listopadu nicméně indické ministerstvo obrany vydalo aktualizovaný blacklist, a česká Tatra se na něm opět objevila. „Česká společnost Tatra Trucks byla zapsána na seznam Restricted Procurement,“ píše například server Times of India. Zapovězených firem je z celého světa pouze 13, takže Tatru v tabulce nelze přehlédnout. A vloni v seznamu nebyla. Co to znamená, jsme se zeptali jak české, tak indické strany.
Ačkoliv to na první pohled vypadá jako skandál, nepříjemná informace v Kopřivnici skoro ani nezčeřila vodu. „Naše společnost nedodává přímo indickému Ministerstvu obrany, ale státnímu podniku BEML, který tatrovácké podvozky montuje, instaluje na nich nástavby dle požadavků tamní armády a je koncovým dodavatelem,“ vysvětlil mluvčí Čírtek s tím, že díky této „kličce“ nemá takzvaný blacklist na byznys vůbec žádný vliv a o žádný aktuální problém se podle něj nejedná. „Konkrétně jen od roku 2020 do současnosti jsme dodali přes 400 kusů podvozků 6×6 a 8×8, do konce prvního čtvrtletí pak dodáme dalších 200 kusů. Na další rok máme již smluvně potvrzeno 326 podvozků a další zakázky jsou rozjednány,“ doplnil Andrej Čírtek. Na vyjádření indického ministerstva čekáme, zatím ale bez výsledku.
Čtěte také: Zkouška čínské hypersonické rakety zneklidnila Západ, v závodech ve zbrojení říše středu vede
Make in India
Koho zřejmě v Indii v dohledné době ale žádný byznys nečeká, jsou výrobci vojenských letadel, zbraní a munice. I to může být důvodem, proč generál Rávat při své „Tour de Czechia“ patrně vynechal Aero Vodochody. V uherskobrodské zbrojovce sice byl (na letišti v Kunovicích by delegace nepřistávala jen tak), na webu se tím ale firma nepochlubila a oficiálně jeho přítomnost nikdo nepotvrdil.
Česká zbrojovka ohledně Indie už zažila jedno velké zklamání – země totiž v roce 2015 zrušila obří tendr na útočné pušky, kterými měla svou armádu přezbrojit. Původně to vypadalo, že tam zbrojovka dodá skoro čtvrt milionu Brenů. Nakonec z toho sešlo.
Neví se totiž, jestli si to Indie sama nezakázala. Může za to oficiální vládní strategie indického průmyslu se sloganem „Make in India“, s níž přišel premiér Naréndra Módí už v roce 2014. Cílem této iniciativy je vyrábět maximum možného na území Indie, investovat do výroby a vytvářet v průmyslu nová pracovní místa. Snad i proto nakonec zakázku na útočné pušky dostal ruský výrobce Kalašnikov, který do Indie postupně přesunul část výroby, a tím Indům ohledně domácí produkce vyhověl. Finální dohoda byla podepsána chvíli potom, co se indická delegace vrátila z Česka – 6. prosince ji v Moskvě podepsali premiér Módí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Jestli bude nová tvář indické armády respektovat dosavadní dohody a jakým diplomatickým stylem se bude prezentovat, zatím nedokáže říct nikdo.
A jde to ještě dál – na světě je už seznam 209 produktů zbrojního průmyslu, které bude oficiálně zakázáno do Indie dovážet. První návrh zveřejnila tamní vláda letos v květnu a byl to právě Bipin Rávat, kdo seznam několikrát připomínkoval. A to kvůli možným komplikacím – některé věci podle něj prostě Indie vyrobit sama zatím nedokáže. Výsledkem je pak dohoda, která umožňuje armádě importovat zbraně a další výrobky uvedené na seznamu, pokud žádný indický dodavatel nedokáže objednávce vyhovět v požadovaném čase a potřebné kvalitě.
Bipin Rávat navíc stanul v čele speciálního výboru (Defence Indigenisation Committee), který měl o sporných případech rozhodovat. Jinými slovy, generál Rávat byl na lovu nových řešení, unikátních obranných systémů a všeho dalšího, co tamní zbrojařské firmy zatím neumí a my ano. Vyjednávání o tom, že indická armáda bude moct nezbytné tendry alespoň částečně ovlivnit, se uzavřelo na začátku prosince. A aniž by to v tu chvíli někdo tušil, spolu s oficiální návštěvou České republiky to byla jedna z posledních věcí, které Bipin Rávat ve svém životě stihl udělat.
Čtěte také: Když v Dillí houstne dým: Nepoloží-li vás 50 cigaret denně, vydržíte i pobyt v severní Indii
Nejistá budoucnost
Kdo generála Bipina Rávata nahradí, není zatím jisté. V médiích se objevilo například jméno bývalého velitele vzdušných sil, kterým byl Rákéš Kumár Singh Bhadaurijá, případně dočasně zaskakujícího generála Manódže Mukunda Naravaného. Jestli bude nová tvář indické armády respektovat dosavadní dohody a jakým diplomatickým stylem se bude prezentovat, zatím nedokáže říct nikdo.
Téměř jisté ale je, že tak velkorysý prostor, jakým je několikadenní osobní návštěva, Česko asi jen tak znovu nedostane. Ta se navíc uskutečnila v době Díválí, jednoho z nejvýznamnějších hinduistických svátků. Nedůležité pracovní záležitosti se v ty dny obvykle překládají na jiný termín – podobně jako u nás, když má jít třeba o Vánoce. I to samo o sobě může vypovídat o tom, jakou váhu indická strana schůzce s českou stranou přikládala.
Ale nespekulujme. Lze jen konstatovat, že novému indickému náčelníkovi generálního štábu spadne do rukou dost horkých míčků, s nimiž bude muset žonglovat. Navíc – když odhlédneme od byznysu – Indie je stále formálně ve válečném stavu se sousedním Pákistánem.
