Počet obyvatel v Česku se přiblížil 11 milionům. Může za to migrace, počet narozených dětí totiž meziročně klesl. V budoucnu porodnost ovlivní ekonomika a počet lidí v tuzemsku bude záviset také na válce v Ukrajině.
Minulý rok v Česku přibylo 73 026 lidí a celkový počet obyvatel stoupl na 10,9 milionu. To je nejvíc za celou 31letou historii samostatné republiky. Není to ale způsobeno tím, že by se rodilo více dětí. Může za to migrace.
„Do Česka se z ciziny přistěhovalo 141,3 tisíce osob,“ uvádí Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Naopak 46,6 tisíc obyvatel se minulý rok přesunulo do zahraničí, což je více než dvojnásobek oproti předloňsku.
Většina lidí, kteří přicházejí hlavně ze Slovenska a Ukrajiny, totiž splňuje jejich definici evropanství.
Dětí se pak narodilo nejméně za posledních 22 let, a to 91,1 tisíc. Snižování porodnosti může být podle Jitky Slabé z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy způsobeno nepříznivou ekonomickou situací. Většina rodičů podle ní totiž početí plánuje a to „je častější u osob, které vnímají svoji materiální situaci jako příznivou“.
V porodnosti jsme pak v tuto chvíli zhruba na úrovni druhé poloviny 90. let. „Rozhodně bych to ale nijak nedramatizoval,“ říká Voxpotu sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity. A to ani při pohledu na poslední dekády. „Od roku 2010 byl ten vývoj až do pandemie pozitivní,“ doplňuje.
Čtěte také: Těžká výzva pro Slovensko: Proč mladí schopní lidé odcházejí do ciziny a jak tomu zabránit?
Pokles počtu narozených dětí v době šíření covidu-19 ale není nic specificky českého. Porodnost klesala v podstatě ve většině evropských zemí a třeba ve Skandinávii spadla na historicky nejnižší úrovně.
Díky migraci se Česko rozrůstá
Ani snižování porodnosti ale neznamená, že Evropa vymírá. Podle Kreidla má takový alarmismus většinou politický podtón. Sleduje se tím tedy hlavně politický zisk.
„Často je to podepřeno vyhroceným nacionalismem,“ podotýká. Říkají to zejména lidé, kteří mají strach z migrace či kulturně odlišných společností. To se ale podle něj nyní v Česku neděje. Většina lidí, kteří přicházejí hlavně ze Slovenska a Ukrajiny, totiž splňuje jejich definici evropanství.
Obyvatel v tuzemsku opravdu přibývá hlavně migrací z východní Evropy. Jde o dlouhodobý fenomén, který válka v Ukrajině pouze urychlila.
V Česku chce zůstat zhruba 180 tisíc z celkových 310 tisíc válečných uprchlíků.
Z ciziny se do Česka přistěhovalo 141 300 osob. Oproti roku 2022 je to o 60 procent méně. Jak v nově příchozích, tak v odchozích tvořili podle Němečkové významnou část migrantů osoby s dočasnou ochranou uprchlíka.
Ta končí v březnu 2025 a v současné době na ministerstvu vnitra vzniká plán, jak ukrajinským uprchlíkům nabídnout dlouhodobější pobytové oprávnění. Z průzkumu PAQ research vyplývá, že jich v Česku chce zůstat zhruba 180 tisíc z celkových asi 310.
Podle Kreidla je za tím to, že si zde již našli práci a bydlení. Část z nich se naučila česky a jejich děti začaly chodit do školy. Všechno ale závisí na tom, jak a kdy skončí válka v Ukrajině. „Budou se mít kam vracet? Stojí jejich dům? Přežil jim tam někdo?“ vyjmenovává odborník proměnné, které budou rozhodovat o budoucím odlivu lidí.
Nejasná budoucnost
Co se ale stane po vypršení dočasné ochrany uprchlíka? Získaní povolení k pobytu bude nejspíš spojeno s tvrdými podmínkami. Hovoří se o bezúhonnosti i sociální soběstačnosti. To, že lidé příchozí z Ukrajiny stále neví, zda budou moci v Česku zůstat i po roce 2025, komplikuje jejich integraci.
„Proces integrace je významně komplikovanější, když člověk neví, zda bude moci zůstat,“ potvrzuje ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR Andrea Krchová pro Lidovky.cz. „Ani zaměstnavatelé si nemohou být jistí, s kolika zaměstnanci mohou počítat, na jak dlouho mají uzavírat smlouvy.“
Čtěte také: ODLIV MOZKŮ: Vědci znovu opouštějí Rusko
Na pracovním trhu se také nedaří využívat uprchlíky s vysokou kvalifikací. Své znalosti a schopnosti v zaměstnání neuplatňuje šest z deseti uprchlíků a stejný podíl pracuje ve špatných pracovních podmínkách. Na tom ale tratí také stát, protože přichází o velké částky na odvodech a daních.
Výzkumníci z PAQ research ale uvádějí, že za rok 2023 se mnohé podařilo. „Velká část dětí navštěvuje české školy. Významně přibylo uprchlíků, kteří v Česku pracují. Vzrostl podíl domácností, které bydlí v nájmech,“ píší.
Předpovídat demografický vývoj je pak hlavně s ohledem na válku v Ukrajině obtížné. Více předpověditelná je ale porodnost a úmrtnost. „Pokud se ekonomika zmátoří a přijde růst reálných mezd jako před lety, tak se porodnost zvýší,“ nastiňuje vývoj Kreidl.
Stabilní by měla zůstat úmrtnost. Změnit to však může příchod nějaké nové infekce.
